Sedm českých zástupců se letos dostalo do nového žebříčku THE Impact Rankings. Ten sleduje, jak univerzity naplňují cíle udržitelného rozvoje OSN. Mezi stovku nejlepších v jednom z hodnocených aspektů, zaměřujícím se na zdraví a kvalitní život, se vyšplhala Univerzita Karlova. Do hodnocení se zapojilo přes 1 200 škol z 98 zemí.
Tvůrci žebříčku jeho samotným sestavením zdůrazňují roli univerzit při řešení globálních výzev současného světa. Mezi ně aktuálně patří třeba kampusy bez emisí či uzavírání mezinárodní spolupráce reagující na pandemii covidu.
Z České republiky se v žebříčku objevilo sedm univerzit (oproti loňským pěti). Ty se kvalifikovaly alespoň pro jedno ze 17 kritérií SDG (Cílů udržitelného rozvoje OSN), přičemž všechny se letos dostaly do celkového hodnocení. „Výsledky letošního žebříčku ukazují důležitost univerzit pro dosažení společného cíle, kterým je spravedlivější a udržitelnější svět. Samotná top stovka zahrnuje zástupce ze čtyřiadvaceti zemí a regionů a šesti kontinentů. Je skvělé vidět Univerzitu Karlovu mezi světovými lídry v oblasti Zdraví a kvalitní život, kde zaujímá zasloužené místo v první stovce,“ uvedl hlavní editor žebříčků Phil Baty ze společnosti Times Higher Education, která žebříčky ve spolupráci s firmou Elsevier a Vertigo Ventures připravila.
V celkovém hodnocení získaly čtyři z českých škol stejné umístění (401.–600. místo): Univerzita Karlova, Masarykova univerzita, Česká zemědělská univerzita v Praze a Univerzita Palackého v Olomouci (pořadí podle THE tabulky).
Následují Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava (601.–800. místo) a Západočeská univerzita v Plzni společně s Vysokou školou chemicko-technologickou v Praze (801.–1000. místo).
Nejlépe z českých škol si vedla Univerzita Karlova, která je mezi stovkou nejlepších v cíli 3 s názvem Zdraví a kvalitní život (88. místo). V něm se hodnotil například výzkum v oblasti zdraví, spolupráce se zdravotnickým sektorem či počet absolventů v dané oblasti. V žebříčku byla UK letos poprvé.
Poprvé se do žebříčku zapojila také Masarykova univerzita, která se stala nejlépe hodnocenou českou školou v cíli 4 – Kvalitní vzdělání a dostala se v této oblasti mezi dvoustovku celosvětově nejlepších škol (101.–200. místo). V této oblasti byl určující například stav výzkumu základního či dalšího vzdělávání nebo proporce absolventů s pedagogickou kvalifikací. Na stejné pozici je pak v oblasti 12 Odpovědná výroba a spotřeba ČZU. Hodnotil se například výzkum v dané oblasti či opatření v oblasti ochrany životního prostředí, která škola přijala.
V cíli 7 – Dostupné a čisté energie si z českých škol, které se zapojily do kritéria, vedla nejlépe VŠB-TUO na 201.–300. místě.
Co se týče cíle 9 zaměřujícího se na průmysl, inovace a infrastrukturu, mezi prvními třemi stovkami škol se umístily ZČU a Univerzita Palackého (201.–300. místo). V oblasti 13 – Klimatická opatření se na stejné pozici objevila další česká škola: VŠCHT.
Celkově si v žebříčku nejlépe vedla britská University of Manchester.
SDG (Sustainable development goals), neboli Cíle udržitelného rozvoje OSN, je program představující sedmnáct cílů udržitelného rozvoje pro následujících patnáct let (2015–2030).
Navazují na agendu Rozvojových cílů tisíciletí (MDGs). Jsou výsledkem tříletého vyjednávání, který začal na Konferenci OSN o udržitelném rozvoji v roce 2012 v Riu de Janeiro. Na formulaci cílů se podílely všechny členské státy OSN, zástupci občanské společnosti, podnikatelské sféry, akademické obce i občané ze všech kontinentů.
Cíle apelují, abychom se stali zodpovědnými obyvateli planety, kteří berou ohled na společnost i ekosystémy a podporují opatření v oblasti klimatických změn, na nichž závisí životy všech.
„Jsme první generací, která může odstranit extrémní chudobu na Zemi a zároveň poslední generací, která může zabránit nejhorším dopadům globálního oteplování, než bude příliš pozdě,“ uvedl k zavedení cílů v roce 2015 tehdejší šéf OSN Pan Ki-mun.