Diskuze o předsednictví EU: Přínosy našeho členství jednoznačně převládají

Mimořádnou příležitost k diskusím na současná témata měli studující a zaměstnanci Univerzity Tomáše Bati ve čtvrtek 19. října. Odborníci z univerzit z celé republiky zde diskutovali o přínosech členství v EU pro české vysoké školy. Neméně zajímavé byly i přednášky ekonoma Petra Zahradníka a geografa Roberta Stojanova. Vše se uskutečnilo v rámci závěrečné konference k projektu komunikace českého předsednictví v Radě EU financovanému MŠMT. Záštitu ke konferenci poskytl ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek.

Diskuse expertů z vysokých škol a institucí jako jsou Úřad vlády, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy nebo Dům zahraniční spolupráce nabídla různé pohledy na přínosy členství v EU pro vysoké školy. Všichni diskutující se však shodli, že jakákoliv polemika o přínosech členství v EU je zbytečná, protože přínosy jednoznačně dominují.

Největší část velmi otevřené debaty u kulatého stolu byla věnována financování vědy a výzkumu s využitím fondů EU. Přestože zazněla dílčí kritika na administrativní náročnost nebo menší příležitosti pro humanitně zaměřené fakulty, panovala všeobecná shoda na tom, že fondy EU významně pomohly k rozvoji infrastruktury vysokých škol. Zlínská univerzita byla mimořádně úspěšná v získávání dotací.

„Projekty podpořené dotacemi z EU nám v posledním programovacím období přinesly zdroje ve výši 800 milionů korun. I díky jim jsme jednou z nejmoderněji vybavených univerzit v ČR,“ konstatoval Jan Kalenda, prorektor UTB.

Známý ekonom, analytik a člen Národní ekonomické rady vlády Petr Zahradník rozebral dopady energetické krize na aktuální ekonomickou situaci v Evropě. Ve svém informačně nabitém vystoupení analyzoval aktuální ekonomickou situaci v ČR i v dalších evropských zemích. Věnoval se nepříznivým dopadům pandemie covid-19 i ruské válečné agrese na stav ekonomických ukazatelů jako jsou inflace nebo rostoucí zadlužení států. Významná část přednášky se věnovala situaci na energetickém trhu. Petr Zahradník v ní vysvětlil potenciální dopady aktuálně zvažovaných opatření institucí EU jako jsou povinnost snížit spotřebu elektřiny, zastropování příjmů pro výrobce elektřiny nebo solidární příspěvek z nadměrných zisků v určitých odvětvích.

V Uherském Hradišti na Fakultě logistiky a krizového řízení pokračovala konference přednáškou Roberta Stojanova z Mendelovy univerzity v Brně na téma Ukrajinští uprchlíci v ČR. Posluchači se v ní dozvěděli, že Česká republika se stala součástí nejrychlejší a jedné z největších migračních vln v dějinách lidstva, během níž přišlo do ČR více než 420 tisíc ukrajinských uprchlíků a dle odhadů Ministerstva vnitra jich zde více než 300 tisíc zůstalo. Tato migrace je zcela specifická i z celé řady dalších pohledů. A to vše v době, kdy populace ČR stárne a za růstem populace v posledních dvou desetiletí stojí kladné migrační saldo cca 222 tisíce. Hovořilo se i o tom, zda nová ukrajinská imigrace přispěje k populačnímu a ekonomickému růstu ČR.

Ekonom Petr Zahradník na UTB o energetické krizi v Evropě: Domnívám se, že to nejhorší je za námi

Uznávaný ekonom Petr Zahradník přijal pozvání a svou přednáškou „Dopady energetické krize na ekonomickou situaci v Evropě“ zakončil středeční konferenci nazvanou „Aktuální výzvy českých vysokých škol v evropském kontextu.“ Konferenci hostila ve středu 19. října Univerzita Tomáše Bati.

Celá dnešní konference se mimo jiné věnuje také tématu přínosu členství v Evropské unii pro české vysoké školy. Jaký je tedy ten přínos?
Pro české vysoké školy je ten přínos několikanásobný. Zaprvé mají díky fondům EU k dispozici zdroje, které předtím neměly, zadruhé vedou a motivují k tomu, aby zlepšovaly svoji kvalitu vzdělávání, udržovaly partnerství s jinými vysokými školami a univerzitami v jiných členských státech, ať už na úrovni studentů, tak pedagogů a dalších výzkumných pracovníků. Toto všechno se promítá do zvyšující se kvality vysokého školství jak v oblasti výuky, tak v oblasti výzkumu.

Vysoké školy se bojí, že kvůli vysokým cenám energií budou muset přejít na online výuku. Jak velkou zátěž představují energie v rozpočtech vysokých škol?
Myslím si, že v rozpočtech vysokých škol stejně jako v rozpočtech všech subjektů, které mají v podstatě fixovaný příjem nebo stabilní příjem, který si nemohou dovolit nějakým způsobem navyšovat, tak to je velká rána, s ohledem na to, že v mnoha případech se ty náklady na energie zvýšily několikanásobně. Samozřejmě, že i vysoké školy měly možnost se tzv. zahedgovat, to znamená vykrýt riziko, které je spojené právě s výkyvem cen, ale zpětně je těžké radit. V tomto ohledu jsem staromilec, hlavní proces výuky by, podle mě, měl rozhodně zůstat v prezenční formě, ne za každou cenu, pokud by online výuka přinesla nějakou očividnou úsporu, tak ano, ale řekl bych, že tím kvalita i forma výuky a možnost setkávání velmi trpí. Online výuka by měla být spíše doplňkem, ne hlavním proudem.

Bude energetická krize ještě eskalovat, nebo jsme teď na vrcholu?
Domnívám se, že díky opatřením, které vláda zavedla, jsme na vrcholu, že to nejhorší je za námi. Bude-li eskalovat, tak už jen jakýmisi dozvuky, ceny se udrží ještě nějakou dobu na této úrovni, ale nepředpokládám, že bychom viděli další skokový růst cen o další desítky procent.

Jaký je váš názor na zastropování cen? Má reálný dopad na řešení krize?
Reálný dopad má z hlediska následků. Za relativně vysokou cenu je udržovaná jak životní úroveň, tak konkurenceschopnost podniků, takže dopad tam je, ale nemůžeme si myslet, že je to vlastní řešení. Je to řešení následků, nikoliv příčin.

Stát jako jedno z řešení krize zvolil windfall tax. Korporace si však mohou ztrátu z této daně vybrat zpátky na spotřebitelích a klientech. Nevznikne tím další začarovaný kruh, který krizi nejenže neřeší, ale navíc ji prohlubuje?
Tahle situace by neměla nastat, promítání této zvýšené daně by se nemělo projevit v konečných cenách za předpokladu, že budou fungovat kontrolní orgány. Je velice snadno dohledatelné, že zvýší-li se ta daňová zátěž právě o hodnotu windfall tax, která bude v České republice 60 % a následně se v podobném řádu zvýší konečné ceny pro spotřebitele, toto by nemělo být možné a je velkou výzvou pro kontrolní orgány, aby tomu zabránily.