Jak může vysokoškolské poradenství pomoci předcházet studijní neúspěšnosti? Jaká je dobrá praxe ze zahraničí, například ze sousedního Německa, a jak ji převést do českého prostředí? I o tom se dozvěděli účastníci a účastnice online workshopu pořádaného Centrem pro studium vysokého školství.
Centrum pro studium vysokého školství (CSVŠ) pořádalo online workshop za podpory pražské pobočky Nadace Friedricha Eberta minulý týden. Cílem bylo představit pracovníkům a pracovnicím poradenských center českých a slovenských univerzit zahraniční praxi.
Impulzem pro workshop se stal výzkum příčin studijní neúspěšnosti, který CSVŠ realizovalo v minulých letech. Právě tento výzkum nás přiměl zaměřit se více na oblast vysokoškolského poradenství a jeho schopnost předcházet předčasným odchodům ze studia. Odtud pak byl jen krůček k tomu, abychom se začali zabývat jednotlivými formami podpory a vysokoškolským poradenstvím jako celkem.
Abychom rozproudili diskuzi o pozici a roli poradenství na vysokých školách, přizvali jsme ke spolupráci na workshopu tři zahraniční partnery, kteří prezentovali svoje zkušenosti a aktuální projekty.
TU Drážďany a systém hlídající studijní odchylky
Prvními z nich byli kolegové z Centrální studijní poradny Technické univerzity Drážďany (TU Dresden –TUD), kteří vedle organizační struktury a jednotlivých poradenských témat, představili i svoji metodu psychologického clearingu pro práci s klienty a klientkami.
Kromě jiného představili také svůj aktuální projekt PASST (akronym pro Partnerství – Studijní úspěch – TUD). Jedná se o systém včasné reakce, který má podpořit úspěšné dosahování předepsaných studijních výsledků. Celý systém funguje na bázi dobrovolnosti, kdy studenti a studentky souhlasí na začátku studia se sběrem a vyhodnocováním údajů z elektronického systému univerzity. Pokud systém zjistí nepravidelnosti, například nedostatečný počet kreditů, nasměruje studující e-mailem na konkrétního poradce či poradkyni či nabídku pomoci.
Poznatky získané poradenskou činností jsou pak mimo jiné vyhodnocovány pro lepší zajišťování kvality výuky a fungování jednotlivých oborů. Se spuštěním tohoto projektu souvisí i změna ve financování saských veřejných VŠ, kdy je podstatná část finančních prostředků vázána na počty úspěšných absolvujících, kteří studium dokončí ve standardní studijní lhůtě. V současnosti je součástí systému polovina z 30 tisíc studentů TUD.
Vysoká škola v Žitavě a síla v rozmanitosti
Velmi podrobně představili svoji poradenskou nabídku kolegové z Vysoké školy v Žitavě/Zhořelci (Hochschule Zittau/Görlitz – HSZG), která je typickým příkladem profesní, prakticky orientované VŠ (tzv. Fachhochschule). Většina současné poradenské nabídky HSZG vděčí za svoji podobu projektu s názvem V rozmanitosti je síla, který od roku 2012 finančně podporuje Spolkové ministerstvo školství a výzkumu. A nabídka je to opravdu pestrá – od takzvaného studia na zkoušku pro studenty a studentky středních škol přes přípravné kurzy pro studující prvních ročníků a organizování tutorií pro studující se studijními potížemi až po činnost studijních skautů a skautek na jednotlivých fakultách, kteří podporují studující s problémy.
Poradenství na HSZG je také výborným příkladem toho, jakou roli může poradenství hrát v budování pozitivní image vysoké školy a v přilákání potenciálních zájemců a zájemkyň o studium do odlehlého regionu Horní Lužice.
Oba příspěvky se také vymezily vůči aktuální covidové situaci a přiblížily výzvy, které do jejich práce vnesla současná epidemiologická situace.
Jak překonat bariéru a být první vysokoškolák či vysokoškolačka z rodiny
Poslední příspěvek workshopu představil činnost spolku ArbeiterKind.de, který se od svého vzniku v roce 2008 věnuje studujícím z rodin bez zkušenosti s vysokoškolským vzděláním a pomáhá jim přemoci bariéry v přístupu na univerzity.
Dnes je spolek již institucí sám pro sebe. Na začátku stál nápad na internetový portál, který by pomáhal s orientací studujících z rodin, ve kterých není zkušenost s vysokoškolským vzděláním. Momentálně disponuje spolek osmdesáti regionálními pobočkami po celém Německu, které sdružují na šest tisíc dobrovolníků a dobrovolnic. Svoji činnost založil na jednoduché premise – klientům a klientkám radí ti, kteří sami prožili podobnou zkušenost a jsou často prvními ve svých rodinách, kteří pokračovali ve studiu na vysoké škole.
Nová výzva: digitalizace
Workshop poukázal i na aktuální trendy ve vysokoškolském poradenství. Jedná se o velmi dynamickou oblast, která se neustále vyvíjí. V současnosti je to především trend celoživotního vzdělávání a digitalizace, které poradce a poradkyně stavějí před nové výzvy.
Mimo jiné dochází ke stále většímu rozrůznění podpory studujících, kdy podpora studentů a studentek se specifickými potřebami představuje pouze jeden z aspektů práce poradců a poradkyň.
Workshop poukázal i na další trend: aktivní zapojení akademických pracovníků a pracovnic do poradenských struktur, které se ukazuje jako nezbytné pro včasné rozpoznání případného problému. Doba, kdy výuka na vysoké škole byla pouze zprostředkováním nějakého vyššího vědění, je již nenávratně pryč. Vysokoškolští pedagogové a pedagožky mají větší vliv na osobnostní formování studujících, než si jsou často sami ochotni připustit. Právě jejich stále aktivnější zapojení do poradenských struktur je jedním z aktuálních témat.
Autor je pracovníkem Centra pro studium vysokého školství.