Hudebnice, expertka na interpretaci staré hudby, pedagožka a hudební dramaturgyně, tím vším je profesorka Barbara Maria Willi, která se letos stala znovuzvolenou a následně na podzim inaugurovanou děkankou Hudební fakulty Janáčkovy akademie múzických umění.
Čím je specifické vedení fakulty vysoké umělecké školy? A jaké má plány do budoucna? Třeba technologické inovace do výuky tradičních hudebních oborů, více důrazu na měření kvality výuky i větší podporu internacionalizace.
Jaké jsou podle vás klíčové oblasti pro správně fungující fakultu umělecké vysoké školy typu Hudební fakulty JAMU?
Pro uměleckou fakultu je klíčovým faktorem především kvalitní umělecký personál, který je podpořen akčním administrativním personálem. Podařilo se nám obohatit náš již nyní velmi aktivní kolektiv o další osobnosti, jakými jsou například pěvec Miroslav Dvorský, dirigent Jakub Klecker, violoncellista Tomáš Jamník nebo operní režisérka Magdalena Švecová, což jistě zvýší umělecké renomé fakulty a tím také počet zájemců a zájemkyň o studium u nás.
Další vývojovou linií, které je třeba věnovat pozornost, je integrace studujících do profesní sféry. V rámci spolupráce Hudební fakulty, Divadelní fakulty a Národního divadla Brno (mimojiné jsme podepsali v roce 2023 memorandum o spolupráci) mohou studentky a studenti JAMU ukázat svoji uměleckou tvorbu na profesionálním, renomovaném mezinárodním festivalu Janáček Brno.
Máme zde též projekt Komorní opery (jenž je i letos součástí zmíněného festivalu ), který je unikátní v tom, že kompletní operní produkce je v rukou studentek a studentů. To znamená, že studentky a studenti mají možnost skládat opery, tvořit scénografii, hrát a dirigovat v orchestru, zpívat a ztvárnit operní role, a to vše nakonec produkčně realizovat.
Za zmínku jistě stojí i umělecká spolupráce s festivalem Moravský podzim a Filharmonií Brno. Jsme rádi, že se v současné době o spolupráci s námi uchází stále více pořadatelů i potenciálních budoucích zaměstnavatelů našich studujících.
Vzhledem k tomu, že s počtem 230 a více koncertů ročně jsme největším hudebním pořadatelem v regionu i mimo něj, musíme zvážit kapacity pro další projekty.
Dalším klíčovým tématem jsou realizace velkých evropských a národních projektů, které nám umožňují rozvoj v internacionalizaci, v oblasti kvality, kariérního poradenství, užití nových technologií, green dealu, ale i integrace osob se specifickými potřebami.
Když zmiňujete kvalitu – její měření je aktuálně rezonujícím tématem napříč vysokým školstvím v Česku. Jak k jejímu měření, udržení či navyšování přistupujete?
Oblast kvality pro mě osobně souvisí velmi úzce s tématikou odpovědného, transparentního a všímavého řízení, kterou jsem se poslední dobou ve vlastním výzkumu zabývala. Hudební fakulta nabízí v tomto ohledu mnoho silných aspektů, které korelují s výběrovým charakterem vysoké školy, která díky malým kolektivům a vysokému podílu individuální výuky a na míru šitých studijních programů poskytuje značnou míru péče o studenty a následně vysokou studijní úspěšnost.
Tento systém a atmosféra quasi soukromé univerzity má však i svá rizika. Proto považuji vnitřní a vnější audity, evaluace a jiné nástroje zpětné vazby za velmi důležité.
Vnitřní a vnější hodnocení vedly k mnohým inovacím, například v systému ověření studijních výsledků, v systému pravidelného hodnocení studijních programů garanty, v kalibraci hodnocení mezi katedrami, v řešení etických otázek nebo pracovních vztahů.
V posledních deseti letech jsme též začali budovat vnitřní systém kvality, který vede k systematičtějšímu přístupu získání a vyhodnocení zpětné vazby a je veden touhou po transparentnosti procesů a efektivnosti komunikačních toků, což pro tak individualistickou instituci, jakou je Hudební fakulta, není lehkým úkolem.
Nyní se nacházíme ve fázi transformace struktur zabezpečení kvality. Důležitým krůčkem v tomto dlouhodobém procesu je transformace stávající fakultní skupiny pro kvalitu do struktury, která lépe naváže na existující strukturu rektorátní. Konkrétně to znamená tvorbu proděkanské pozice pro kvalitu s příslušným pracovištěm.
Když už hovoříte o inovacích, současný technologický vývoj, umělá inteligence a další se začínají stále více propisovat i do výuky na vysokých školách. Jak současný technologický vývoj ovlivňuje možnosti a výuku studujících na Hudební fakultě? Dotýká se třeba i vašich tradičních oborů?
Na fakultě nabízíme obory, které již velmi aktivně pracují s novými technologiemi a u kterých dochází k propojení digitální technologie a nástrojů umělé inteligence s uměleckou tvorbou. Mám tím na mysli kupříkladu studijní programy jako Multimediální tvorba, Elektroakustická kompozice, nebo Kompozice filmové a scénické hudby.
Integrací technologií do audio-vizuální produkce se zabývá náš sdílený studijní program Audio-inženýrství, který provozujeme společně s brněnským VUT.
K druhé otázce – ano, do výuky tradičních oborů se dostává především technologie ultra-nízkolatenčního přenosu MVTP, která umožňuje uměleckou i pedagogickou spolupráci do tří tisíc kilometrů bez zpoždění a ve vysoké kvalitě obrazu a zvuku. Máte tak dojem, že kolega, pedagog či student stojí pár metrů vedle vás.
Vyzkoušeli jsem tuto technologii například formou sdíleného workshopu s naší partnerskou univerzitou v Den Haagu, kde pedagog v 1200 km vzdáleném Haagu vyučoval skrze nízkolatenční přenos pianisty a cembalisty v Brně, a naopak pedagožka v Brně učila studující na nizozemské straně, a to za podmínek neuvěřitelné vizuální a sluchové přesnosti. Zvuk byl natolik konkrétní, jako by člověk hrál na nástroj s vámi v místnosti.
Na pražské konferenci o užití umělé inteligence v umělecké tvorbě jsme se zase jali realizovat bicí verzi skladby Chicka Corey po trase mezi Matematicko-fyzikální fakultou Karlovy univerzity a naší fakultou v Brně. Souhra mezi studujícími v Praze a Brně byla strhující. Spolupráce podobného typu proběhly také s Bělehradem či Ljubljanou a plánujeme další projekty s Paříží a Vídní. Projekt vznikl v rámci doktorského výzkumu naší studentky a pedagožky Daniely Peclové.
Sama hodně pracovně cestujete do zahraničí, ať už jako vystupující interpretka či v souvislosti s agendou děkanky. Co nového a zajímavého aktuálně Hudební fakulta nabízí či se chystá nabídnout svým studujícím v oblasti mezinárodních spoluprací?
Hudební fakulta provozuje od roku 2018 jeden ze třech existujících uměleckých mezinárodních Joint programů na světě. Tento sdílený mezinárodní studijní program se zmíněnou partnerskou univerzitou University of the Arts Den Haag je zaměřen na historickou interpretaci pod titulem „European Master of Early Music“ a nabízí studentům možnost studovat dva semestry na domácí instituci a dva semestry na partnerské instituci, čímž studenti získávají přístup ke zdrojům ze dvou vysokých škol současně.
Proces tvorby sdíleného mezinárodního studijního programu byla náročná, poněvadž zaměření a fungování obou univerzit je dosti odlišné. Ovšem právě tato diverzita je největším přínosem společné iniciativy, která generuje spoustu sub-projektů, například Ton Koopman Academy, kde má Hudební fakulta JAMU možnost spolupracovat nejen s partnerskou University of the Arts Den Haag, ale také s pařížskou Conservatoire supérieur de danse et musique. Stali jsme se též oblíbeným partnerem takzvaných Blended Intensive Projects. V současné době připravujeme umělecké projekty v oblasti bicích nástrojů, kompozice a historické interpretace s partnery v Itálii, Nizozemí, Německu, Portugalsku a Polsku, což je slibné.
Přes program CEEPUS a skrze prostředky Visegradského fondu máme zase dlouholeté projekty pro studenty a pedagogy katedry dechových nástrojů a v rámci sítě ERASMUS+ udržujeme přes sto partnerství se zahraničními vysokými školami. To garantuje široký výběr mobilit pro studenty a akademické pracovníky.
Minulý rok jsem byla zvolena do rady AEC (asociace vysokých škol uměleckých) sdružující 300 hudebních vysokých škol z 57 zemí. Mým záměrem je přinést do mezinárodního prostředí specifické pohledy, které jsem získala jednak svým západním původem a také svým třicetiletým působením ve středo-evropském prostoru.
Obě fakulty JAMU, jak Hudební, tak Divadelní, působící v Divadle na Orlí (hudebně dramatická laboratoř) či Studiu Marta, jsou co do veřejných uměleckých výstupů velice činné. Přesto možná málokdo ví, že i v prostorách Hudební fakulty probíhají přes semestr téměř denně kvalitní studentská hudební vystoupení otevřená široké veřejnosti a za symbolickou částku…
Ano, Hudební fakulta je stejně jako Divadelní fakulta na kulturní mapě Brna velmi akčním činitelem. Osobně doporučuji návštěvu koncertů v aule či komorním nebo varhanním sále Hudební fakulty na Komenského náměstí nebo v Divadle ne Orlí, protože mladí profesionálové hrají a komponují často s větším entuziasmem, než zkušení kolegové a nabízí tak divákům/posluchačům často neočekávaná, jedinečná umělecká pojetí.
Janáčkův akademický orchestr je v současné době stejně jako naše Komorní opera, festival Bicích nástrojů, festival Setkávání Nové hudby plus či Mezinárodní soutěž Leoše Janáčka na velmi vysoké úrovni.
Doporučuji sledovat naše sociální sítě a rádi nabídneme měsíční přehled našeho uměleckého programu i dalším univerzitám, je-li o to zájem. Možná by mohlo být zájmové i pro studenty jiných, než-li uměleckých oborů vidět a slyšet, co naše mladé talenty realizují a s jakým nadšením i nasazením zkoumají možnosti svých nástrojů či svého hlasu.