Při přípravě generelu VŠB – Technické univerzity Ostrava byla odborníky z Katedry environmentálního inženýrství Hornicko-geologické fakulty VŠB-TUO zpracována podrobná Studie nakládání s dešťovými vodami v areálu.
Doc. Vojtěch Václavík, Ph.D. s kolegy podrobně analyzovali, jaké má porubský kampus univerzity, s rozlohou 42 ha, možnosti pro výstavbu akumulačních nádrží na dešťovou vodu. Externě se na studii také podílela Ing. Markéta Jalůvková, autorizovaná inženýrka pro stavby vodního hospodářství a krajinného inženýrství. Cílem studie bylo ale zmapování celé situace od vůbec návrhu typu a umístění nádrží, po související infrastrukturu a další varianty pro využití získané dešťové vody. Studie se tak propsala jak do strategických dokumentů, tzn. Generelu VŠB-TUO z roku 2020, tak také Strategického plánu VŠB-TUO, který vznikl o rok později.
V roce 2023 je univerzita ve fázi, kdy je první nádrž zrealizována, další jsou ve výstavbě nebo ve fázi přípravy. Po skončení a odprezentování studie vedení univerzity bylo totiž jasné, že to jde o jedno z dalších možných řešení, které má univerzitě pomoci v koncepci udržitelnosti, proto se ihned zahájily práce na tomto konceptu. Studie doc. Václavíka zmapovala přehled budov včetně rozměrů střech pro získání dešťové vody ze zpevněných ploch, byly provedeny výpočty množství srážkových vod z možných zdrojů a byly navrženy varianty možného nakládání s dešťovou vodou v jednotlivých univerzitních areálech. Tým také vycházel z historických hydrologických dat ČHMÚ.
„Výchozí stav byl ve většině míst v kampusech univerzity stejný, dešťové vody byly odváděny do jednotné stokové soustavy kanalizační sítě nebo do přilehlých zatravněných ploch, kde plní závlahovou funkci a jsou přirozeně vsakovány,“ hodnotí stav doc. Václavík. Bylo stanoveno maximální dostupné množství srážkových vod, které je dáno průměrným ročním úhrnem srážek v Moravskoslezském kraji, to představuje pro řešený areál celkově 87 180 m3 za rok. S ohledem na fakt, že většina chodníků je odvodněna do blízké zeleně, a tudíž je již nyní vracena do půdního profilu, nebylo s těmito plochami dále uvažováno jako s plochami, které by bylo možné využít pro sběr dešťové vody. Byly vypočteny optimální velikosti akumulačních nádrží tak, aby že objem zásobníku se dimenzoval tak, aby zásoba dešťové vody, která zde bude akumulována, vystačila na dobu spotřeby 3 týdnů.
Obecně se nabízí tři základní principy využití akumulovaných dešťových vod a to jako okrasný vodní prvek, zálivka pro zeleň a pro splachování toalet. Ekonomický dopad na změnu hospodaření s dešťovými vodami v podobě využití této vody pro splachování WC představuje úsporu v množství odebírané pitné vody z veřejného vodovodu. Je ovšem nutné si uvědomit, že se jedná pouze o úsporu na straně vodného. Stočné z vypouštěné odpadní vody je placeno nadále a jeho vyčíslení je dáno platnými předpisy správcem veřejné kanalizace.
Pro VŠB-TUO byly navrženy 2 možné varianty řešení – centralizovaná a decentralizovaná varianta. U první z nich bylo uvažováno s oddělením vod srážkových od vod splaškových komplexně v celém areálu a kumulace dešťových vod v jednom místě, ta by ale vyžadovala vybudování i nové kanalizační sítě tak, aby se oddělily dešťové a splaškové vody. „To by ale znamenalo obrovský zásah do stávající technické infrastruktury, včetně zásahu do zpevněných ploch a tím i značné finanční náklady,“ hodnotí variantu doc. Václavík a pokračuje: „ decentralizovaná neboli lokální varianta navrhuje využít srážkové vody poblíž místa, kde byly srážky zachyceny.“ Dalšími výhodami je možnost realizace jednotlivých akumulačních nádrží etapovitě, bez vazby na velkou investici v podobě nově navržené centrální kanalizace. Nádrže tak mohou být umístěny tam, kde je konkrétní poptávka po dešťové vodě, a tudíž jsou mnohem nižší i náklady na budování infrastruktury pro rozvod této vody ať už k zálivce, či k jakémukoliv jinému využití. Byly také vyčísleny odhady - předpokládané nutné investice na realizaci možných opatření. Náklady na realizaci 1 m3 nádrže včetně výkopových prací činí 10 - 20 tis. Kč. V případě lokální varianty budou minimalizovány náklady na přidružené inženýrské sítě, kde lze očekávat náklady na 1 m inženýrských sítí dle dimenze, hloubky a stávajícího povrchu cenu od 5 do 10 tis. Kč.
Pro realizaci navržených variant řešení pro nakládání se srážkovou vodou v zájmových areálech bylo využito dotačního titulu v rámci „Národního programu Životního prostředí, prioritní oblast 1. Voda, podoblast 1.5 Udržitelné a efektivní hospodaření s vodou v obcích“.
Přípravu a realizaci samostatných akumulačních nádrží po uvedené studii převzalo již Investiční oddělení VŠB-TUO. U sportovní haly VŠB-TUO v porubském kampusu je již akumulační nádrž již hotová, řeší se její měření a regulace, dále se pracuje na další u budovy laboratoří J a na projektování další u budovy D. Další dvě akumulační nádrže se chystají u budovy Fakulty elektrotechniky a informatiky, ty by měly sloužit k zálivce zeleně, i pro splachování toalet i jako retence vody při přívalových deštích a jejich pozvolné vypouštění pomocí regulovatelného odtoku.
Inovativním řešením v rámci kampusu VŠB-TUO se může pochlubit budova CEETe Centra energetických a environmentálních technologií, která se nyní dokončuje a jejíž hlavním posláním je ukázat možnosti využití nových alternativních zdrojů energie, jakožto náhrada za fosilní paliva. Není zde samozřejmě opomenuto zodpovědné nakládání s dešťovou vodou, a proto byla pro její využití do technologického zázemí budovy integrována akumulační nádrž na dešťovou vodu o objemu 5 m3. Využití dešťové vody je plánováno jako tzv. šedá voda pro sanitární účely, tj. splachování toalet, dále pro závlahu unikátní vertikální zelené stěny o ploše 193 m2, která pokrývá severní fasádu nového polygonu CEETe.
Dešťová voda je v neposlední řadě po její demineralizaci velmi důležitým médiem pro výrobu vodíku s využitím elektrolyzérů a fotovoltaické elektrárny na fasádě CEETe, to vše v souladu s principy cirkulární ekonomiky. V příštím roce bude také dokončena nová budova Ekonomické fakulty, tam bude zavlažována zeleň ve vnitřním atriu dešťovou vodou, která bude zachytávána přímo ze střech. Počítá se také, že bude sloužit pro splachování toalet. Nově stavěné budovy tak s dešťovou vodou počítají automaticky jako s dalším zdrojem, který je dobré využít při běžném provozu budov a jejich okolí.