Naplňování Dlouhodobého záměru UHK 2016 – 2020 nebo třeba snaha přiblížit se praxi na vyspělých a renomovaných vědecko-výzkumných a univerzitních pracovištích. To jsou jen některé z mnoha motivů, které vedly vedení Univerzity Hradec Králové k vybudování koncepce celouniverzitních výzkumných směrů.
„Dalším argumentem, který nás přesvědčil, že plánujeme cestu správným směrem, je samozřejmě nástup Metodiky 17+ a jeho optika vnímání univerzit a jejich výzkumu,“ vysvětluje prorektorka pro tvůrčí činnost Leona Stašová, která členům akademické obce celouniverzitní výzkumné směry představila.
Univerzita Hradec Králové tímto krokem zřetelně vyjádří své výzkumné priority a také zaměření na excelenci. Výhodou práce v kontextu celouniverzitních výzkumných směrů je pak také možnost propojení a zesílení potenciálu jednotlivých fakult a zapojení co nejširšího spektra akademických pracovníků UHK. Právě multidisciplinarita a transdisciplinarita byly také faktory, které výběr témat ovlivnily. Dalšími determinantami výběru byly návaznost na dosud rozvíjená témata a dosavadní publikační činnost pracovníků UHK (dle evidence OBD) nebo schopnost reakce na aktuální společenská témata a priority Evropské unie a České republiky. „Samotnému stanovení celouniverzitních výzkumných směrů předcházela velmi důkladná analýza nespočtu strategických dokumentů různých institucí právě včetně orgánů Evropské unie, České republiky, ale i dokumentů na krajské a městské úrovni. Zároveň jsme velmi bedlivě sledovali vývoj v oblasti jednotlivých vědních disciplín a analyzovali současné trendy, které korespondují s aktivitami na UHK,“ doplňuje pozadí výběru výzkumných směrů prorektorka Stašová. Roli hrála také možnost využití externích grantových příležitostí a utváření mezinárodních týmů.
Na základě výše řečeného vedení Univerzity Hradec Králové představuje jako celouniverzitní výzkumné směry Stárnutí ve zdraví a kvalita života (Healthy ageing and quality of life), Bezpečnost a udržitelný rozvoj v digitální společnosti (Security and sustainable development in digital society) a konečně Nové výzvy ve výchově a vzdělávání (New challenges in education).
Prvním velkým úkolem bude ukotvení celouniverzitních výzkumných témat a jejich popis s cíli a vazbami na další oblasti tak, aby mohly vznikat co nejširší, ale zároveň zcela konkrétní multidisciplinární vědecko-výzkumné týmy. „To je přesně ta cesta, kterou se chceme vydat. Ostatně multidisciplinaritu a transdisciplinaritu vnímá jako budoucí cestu k inovacím a rozvoji univerzit i Evropská asociace univerzit, jejíž představitelé nedávno tato témata diskutovali na zasedání v Paříži. Bude potřeba najít a stanovit koordinátory jednotlivých oblastí a hledat způsoby fungování celých týmů. Chceme, aby se tyto týmy
postupně zapojily do národních a mezinárodních asociací a odborných sdružení. Velkou, ale nezanedbatelnou výzvou, bude zařazení bonifikace za řešení těchto témat v rámci interních schémat“, líčí první nutné kroky prorektorka pro tvůrčí činnost Leona Stašová.
Téma Stárnutí ve zdraví a kvalita života je oblast, kterou se již vědci na UHK s výbornými výsledky dlouhodobě zabývají a má přesah všech čtyř fakult naší univerzity. Bezpečnost a udržitelný rozvoj v digitální společnosti je zase výsostně aktuální a evropsky nosné téma spojující jak oblasti technického a IT charakteru, tak i přírodovědné a humanitní oblasti vzdělávání na UHK. Nové výzvy ve výchově a vzdělávání pak logicky kopírují historii a specifika vzdělávání na UHK vzhledem k historii Pedagogické fakulty, i když současné výzvy ve výchově a vzdělávání mají bezpochyby opět celouniverzitní přesah.
Pro vědce na UHK se tak otevírá jedinečná možnost téma svého výzkumu uplatnit v daleko širším multidisciplinárním kontextu. Hlavním předpokladem je aktivní zapojení a reakce na výzvy k řešení tématu. „Tento nový systém samozřejmě neznamená, že témata, která nesouvisí s celouniverzitními výzkumnými směry, již nebudeme podporovat a řešit. V takovém případě bude mít každý na naší univerzitě dvě možnosti – buď zváží eventuální přiblížení se celouniverzitnímu tématu, nebo bude své téma dál řešit jako ‚fakultní‘,“ uzavírá prezentaci výzkumných směrů UHK prorektorka Stašová.
„Domnívám se, že velkou výzvou pro nás bude změna nastavené tvůrčí mentality, která bohužel souvisí se systémem tzv. kafemlejnkové tvorby, kdy je důraz kladen pouze na kvantitu výstupů. Aby došlo k opuštění tohoto způsobu práce, je nutné najít fungující a smysluplný systém motivace a bonifikace,“ připomněla v závěrečné diskuzi děkanka Filozofické fakulty Pavlína Springerová.