Velké problémy přinesl českým včelařům loňský rok. Na včelstva útočí zejména roztoči, kteří měli v roce 2019 ideální podmínky k množení Chovatelům odhadem způsobili poloviční ztráty. Přesná čísla zatím nejsou k dispozici. Velmi pravděpodobně to přinese i zdražení medu. V České republice je podle posledních údajů evidováno 778.544 včelstev a 62.498 včelařů. Obě čísla jsou rekordní v rámci planety. „Nikde na světě není tato dvojkombinace čísel tak vysoká,“ říká Antonín Přidal z Ústavu zoologie, rybářství, hydrobiologie a včelařství AF Mendelovy univerzity v Brně.
Nejméně včelařů bylo na území České republiky v roce 2008, kdy jich bylo 45.604. Od té doby jejich počet mírně roste, stejně jako počet včelstev na jednoho včelaře. Při posledním sčítání jich bylo více jak 12 na včelaře. Dohromady to znamená průměrnou hustotu kolem deseti včelstev na kilometr čtvereční, což je zhruba dvojnásobek průměru zemí Evropské unie.
Roztoči způsobují varroázu, na včelí úly útočí také virózy. „Úhyny se dají označit za kritické, ale podobná situace se nestala poprvé. Největším problémem výskytu roztočů i chorob je, že za loňský rok bylo postiženo více oblastí, než tomu bývá v jiných letech,“ uvedl Přidal.
To nejdůležitější co musí včelaři dělat, je omezování množství roztočů ve včelstvech. „Představa, že se náporu ubráníme a že atak zvládneme, je ale mylná. Je to obdobné, jako když se lidé ptají, co dělat proti chřipce. Na to je jediná odpověď. Nenakazit se. A to stejné platí i v tomto případě,“ nastínil neradostnou situaci.
Včely není možné izolovat, navštěvují se navzájem, čímž se nákaza ještě více rozšiřuje. „Prevence proti tomu je jediná. Od konce června ve vyšších oblastech, na začátku července pak v nižších oblastech lze pozorovat množství přirozeně spadlých roztočů. Jakmile zjistíme, že počet roztočů roste nad dva až tři denně, preventivně je nutné přistoupit k tlumení například kyselinou šťavelovou nebo mravenčí. V případě, že léčebný spad bude po aplikaci velký, je okamžitě nutné zahájit terapii, která je však obvykle velmi obtížná,“ řekl Přidal.
Šlechtění odolných včel, které by lépe odolávaly náporu virů či roztočů při udržení takových včelstev v jedné lokalitě, je zatím podle něj teoretický sen, mimo jiné pro svou nákladnost. „Dosavadní šlechtění v zahraničí navíc ukazují, že nepřináší požadované výsledky. Mnohem přirozenější i účinnější je procházet problémy, se kterými se potýkáme, včelstva si pak sama vytvoří odolnější populaci,“ uzavřel Antonín Přidal.
Varroáza v Česku silně udeřila naposledy v roce 2015, kdy podle různých odhadů zahynula až třetina včelstev. Nemoc způsobuje roztoč kleštík včelí, který parazituje na zavíčkovaném včelím plodu i na dospělých včelách. Podíl včelstev bez tohoto roztoče se odhaduje zhruba na třetinu. Podle nových pravidel včelaři nebudou muset letos včelstva ošetřovat plošne, ale jen v lokalitách, kde se již roztoč objevil.