Vědci z Centra regionu Haná chtějí, aby nová metoda genetické modifikace plodin měla snadnější cestu ke schválení. Upravené plodiny budeme nutně potřebovat, tvrdí. Evropská unie je podle nich reguluje moc přísně a neodlišuje různé způsoby modifikací. Nyní obeslali politiky, o změkčení pravidel pro GM plodiny je připravena jednat Evropská komise.
Loni v červenci přišlo z Evropského soudního dvora zásadní rozhodnutí: všechny plodiny získané genetickou modifikací (GM) budou v Evropské unii velmi přísně regulované. Tak přísně, že pěstování geneticky upravené sóji, kukuřice, pšenice nebo čehokoli dalšího musí projít tak náročným a drahým schvalováním, že si ho budou moci dovolit jen velké nadnárodní koncerny. Schvalování bude také časově náročné, takže zavádění GM plodin se výrazně zpomalí.
Co se na první pohled může zdát jako rozumné rozhodnutí, je z pohledu vědců krok zpátky. Navíc krok, který může znamenat zbrzdění, až skoro zastavení výzkumu rostlinných biotechnologií v Česku i v Evropské unii. Může to podle nich způsobit i odliv inovací mimo EU.
Evropský soudní dvůr totiž hodil všechny geneticky upravené plodiny do jednoho pytle a omezuje i ty, které jsou upravené moderními, podle vědců bezpečnými metodami.
CRISPR nerovná se genové inženýrství
Ozvali se proti tomu vědci z Centra regionu Haná pro biotechnologický a zemědělský výzkum (CRH) a vyzvali české politiky, aby se zasadili o změnu této přísné regulace. Současné moderní metody úpravy dědičné informace rostlin, například takzvanou metodou CRISPR, totiž fungují jinak než klasické metody genového inženýrství.
„Za GMO se považují takové organismy, do jejichž dědičné informace byl vložen úsek cizorodé DNA, který v ní zůstává a přenáší se na potomstvo. Technika CRISPR také umožňuje měnit dědičnou informaci, ale do organismu se cizorodá DNA nevkládá a upravuje se vlastní DNA organismu,“ vysvětluje Jaroslav Doležel, rostlinný genetik z Centra regionu Haná a nositel ceny Česká hlava za rok 2018.
Jinými slovy, metoda CRISPR spočívá v tom, že výzkumníci umějí v genomu „vypnout“ nebo změnit gen, který je nositelem konkrétní vlastnosti, nevkládají do něj nic cizího. Díky tomu lze získat rostliny, které budou například odolnější proti suchu nebo chorobám. Důležité je to hlavně u hospodářsky významných plodin, jako je zmíněná sója nebo kukuřice, ale například i bavlna či banánovníky.
S výzkumem musíme začít hned
Podle Jaroslava Petra z Výzkumného ústavu živočišné výroby a předsedy České komise pro nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty, metoda CRISPR znamená revoluci v molekulární genetice. S její pomocí mohou vědci zasahovat zcela cíleně do dědičné informace mikrobů, rostlin i živočichů včetně člověka.
„Můžeme získat plodiny s žádoucími vlastnostmi – s vysokým výnosem, malou potřebou hnojiv, rezistentní k extrémům počasí, škůdcům i chorobám. Takové plodiny budeme nutně potřebovat. Jestli je chceme mít třeba za třicet let, je nejvyšší čas začít. Včera bylo pozdě,“ myslí si Petr a říká, že jiné metody šlechtění jsou ruleta, kde žádoucí změnu plodiny přihrává šťastná náhoda, ale metoda CRISPR je sázka na jistotu.
Vědci zdůrazňují, že všechny domestikované plodiny vznikly mutací jejich planého předchůdce. Od poloviny minulého století se pak mutace vyvolávají uměle, působením chemických látek a radioaktivního záření. Tyto postupy vyvolávají stovky i tisíce náhodných poškození dědičné informace s neznámými účinky. Naopak při užití metody CRISPR jsou všechny změny cílené a kontrolované. Navzdory tomu Evropský soudní dvůr uvalil na metody cílené úpravy genomu přísné regulace.
„To z vědeckého hlediska nedává smysl, protože plodiny s malými úpravami genomu jsou stejně bezpečné jako plodiny získané klasickou mutagenezí a tradičními metodami šlechtění. Důsledky tohoto rozhodnutí budou dalekosáhlé,“ upozorňuje Ivo Frébort, ředitel Centra regionu Haná a další ze signatářů dopisu.
EU jako zemědělský skanzen
Inovativní zemědělský výzkum se podle vědců přesune mimo Evropu, která bude zpoždění těžko dohánět. „Bude ztížené zavádění nových odrůd zemědělských plodin, což sníží konkurenceschopnost evropského zemědělství, a zpomalí se i zavádění metod udržitelného zemědělství,“ dodává Frébort.
Podle Jaroslava Petra by výrazné omezení GMO v Evropské unii byla naprostá tragédie. „Proměnili bychom se v zemědělský skanzen a dramaticky bychom si zkomplikovali řešení problémů, které před námi stojí. Stačí si připomenout letošní sucho. Musíme počítat i s novými škůdci a chorobami plodin, které to s sebou přinese,“ připomíná Petr.
„Naše potraviny by měly být zdravější. Když nebudeme mít pšenici odolnou proti nové houbové chorobě, budeme muset pole chránit chemickým postřikem,“ podotýká.
Dodává, že klasickým šlechtěním bude EU na tyto výzvy reagovat zoufale pomalu. Už stávající situace, kdy jsou geneticky modifikované plodiny v EU sice formálně povolené, ale fakticky Evropská unie jejich pěstování bojkotuje, protože povolení je velmi složité, je podle něj dlouhodobě neudržitelná. Dodnes bylo v EU povoleno pěstování pouze deset odrůd, z nichž sedm jsou karafiáty, tedy nejedlé rostliny, oproti asi dvěma stovkám odrůd rostlin povolených jinde ve světě.
Vědcům se nelíbí, že země Evropské unie dováží obrovská množství geneticky modifikované sóji a kukuřice, protože nedokáží vypěstovat dost krmiv pro hospodářská zvířata, která se v Evropě chovají. „Nechtěl bych se dožít doby, kdy nebudeme s to nakrmit lidi a budeme vydáni napospas zemím, které budou ochotné nám potraviny prodávat,“ varuje Petr.
V USA už vzniká mnoho malých firem a některé z nich pomocí nových metod již získaly plodiny, které mají vlastnosti požadované spotřebiteli. „Jejich pěstování bude rentabilní v podmínkách měnícího se klimatu a respektování požadavků udržitelného zemědělství,“ říká Jaroslav Doležel.
Do EU se GM plodiny hojně dováží, ale téměř nepěstují
V Evropské unii se může pěstovat pouze jediná GM plodina – kukuřice MON810, která je odolná vůči housenkám zavíječe kukuřičného. Ve významnějším rozsahu ji ale vysévají jen farmáři ve Španělsku. V České republice se jí osázená plocha od roku 2005 stále zmenšovala a v současnosti už se jen dováží.
Geneticky modifikované plodiny se přitom běžně pěstují v mnoha zemích mimo Evropskou unii. Podle dat ministerstva zemědělství v roce 2016 pěstovalo GM plodiny osmnáct milionů pěstitelů v šestadvaceti zemích světa, z toho sedm jsou průmyslově vyspělé země a devatenáct rozvojové země.
Například v Severní a Jižní Americe je velmi rozšířená GM kukuřice, především jako krmivo pro hospodářská zvířata. Významnými pěstiteli GM produktů jsou také Kanada, Brazílie, Argentina, Indie nebo Austrálie. Pěstují se v nich především sója, kukuřice, řepka, cukrová řepa, bavlna nebo vojtěška. EU schválila dovoz téměř 30 typů kukuřice, dováží se také mnoho typů sóji, řepky nebo bavlníku.
Zajímavostí je, že dědičná informace povijnice batátové, jejíž hlízy známe jako sladké brambory batáty, obsahuje cizorodou DNA původem z bakterie. Protože k jejímu vložení došlo v přírodě, bez účasti člověka, sladké brambory se za GM nepovažují. „I mnoho dalších běžně pěstovaných plodin obsahuje dědičnou informaci přenesenou z jiných druhů. Asi polovina odrůd pšenice seté obsahuje velký úsek dědičné informace žita,“ vysvětluje Doležel.
Ekologům nevadí výzkum, jen použití v zemědělství
Proti GM plodinám jako takovým nebrojí ani ekologické organizace. Vadí jim jen používání GM plodin ve velkém v zemědělství. Jednou z nejznámějších takových organizací je Greenpeace. „Nejsme žádná antivědecká organizace, proto určitě nechceme zakazovat výzkum v oblasti genového inženýrství, dokonce nám nevadí ani některá praktická využití v laboratorních či jinak uzavřených systémech, například v medicíně při výrobě inzulinu a podobně,“ říká mluvčí české pobočky Greenpeace Lukáš Hrábek.
„Nám vadí zcela konkrétní praktické využití GMO v zemědělství, které s sebou přináší spoustu negativních jevů, jak pro životní prostředí, tak pro společnost jako takovou,“ pokračuje Hrábek. Největším problémem GMO v zemědělství je podle Greenpeace možnost kontaminace nemodifikovaných plodin genetickou modifikací, které nejsou pěstitelé schopni účinně zabránit.
Dalšími negativy je prosazování jednoho určitého druhu osiva na úkor jiných odrůd často v místě, kde rostly ty původní, stírání rozdílu mezi potravinářským a chemickým průmyslem a masivní používání totálních herbicidů, hlavně glyfosátu na geneticky upravené plodiny, které jsou proti těmto látkám částečně odolné.
Metoda CRISPR, kterou vědci z Centra regionů Haná hájí, je podle Greenpeace jednou z více nových technik genetické modifikace a využívá pokročilejší a elegantnější editace genomu. „Plodiny modifikované tímto způsobem ovšem mají stejné negativní průvodní jevy při použití v zemědělství jako předchozí metody, proto se na ně vztahuje stávající legislativa Evropské unie,“ dodává Hrábek.
Politici na výzvu vědců slyší
Vědci z Centra regionu Haná svým dopisem, ve kterém požadují změkčení pravidel pro povolování plodin upravených moderními metodami, tedy i metodou CRISPR, obeslali české politiky, mimo jiné i ministry zemědělství a životního prostředí. Ministerstvo zemědělství už vzkázalo, že dopis obdrželo a bude se jím zabývat.
„Česká republika se jako členský stát Evropské unie musí výkladem Evropského soudního dvora řídit a respektovat jej, proto s ním nesouhlas vyslovit nemůže,“ vzkazuje Vojtěch Bílý, tiskový mluvčí ministerstva zemědělství. „Na druhé straně je ale podle našeho názoru příslušná právní úprava značně zastaralá a potřebuje změny,“ připustil Bílý a dodal, že pokud se o změnu zasadí ministerstvo životního prostředí, kam tato problematika spadá, resort zemědělství změnu podpoří a přispěje k ní.
I ministerstvo životního prostředí již dopis má a ministr Richard Brabec (ANO 2011) se jím zabývá. „Ministerstvo životního prostředí souhlasí s názorem odborníků, že definice genetické modifikace v předpisech EU, které pocházejí z 90. let minulého stolení, již neodpovídají aktuálnímu vývoji biotechnologií. Jsme si vědomi toho, že zařazení technik editace genů pod stávající předpisy o GMO může mít dalekosáhlé následky pro výzkum a inovace v EU, a to nejenom v zemědělství,“ přiznává resort slovy svého mluvčího Ondřeje Charváta. Naznačuje také, že Evropská komise je připravena jednat s vědci a dalšími odborníky. Ministerstvo je dokonce s vědci už průběžně v kontaktu.
„Koncem listopadu oslovilo MŽP odborníky, kteří pracují s GMO, včetně Centra regionu Haná, aby uvedli konkrétní příklady používání technik editace genů na svých pracovištích a informace o problémech, které jim současná podoba předpisů o GMO přináší. O tyto zprávy požádala členské státy Evropská komise, aby měla podklady pro diskuse o případné změně legislativy,“ podotýká Charvát.