Čtvrtinu cizinců na českých vysokých školách tvoří posluchači z bývalého Sovětského svazu. Nejvíce rostou počty těch z Ruska, Ukrajiny a Kazachstánu. Studují nejčastěji v češtině a zdarma, díky titulu pak mohou v Česku pracovat. Naopak ubývá slovenských studentů.
Už třetím rokem si dělá sedmadvacetiletá Yuliya Moskvina doktorát ze sociologie na Karlově univerzitě v Praze. Pochází z ruského Krasnojarsku na Sibiři. Nejprve přijela do Brna, kde na Masarykově univerzitě dokončila magisterské studium. Poté se přesunula na doktorát do Prahy.
„Myslím, že Univerzita Karlova je jednoznačně jedna z nejlepších v Česku. Líbí se mi, že není placená, vnímám to jako silnou a hodně důležitou stránkou sociálního státu a má to tak podle mého názoru zůstat,“ soudí Moskvina.
Když se rozhodovala, kam z Ruska odjede studovat, Česká republika pro ni byla jednoznačnou volbou, nad jiným státem ani neuvažovala.
Stejně jako ona se rozhodly tisíce mladých lidí z postsovětských států, především z Ruska, Kazachstánu a Ukrajiny. Jak ve své aktuální zprávě uvádí Český statistický úřad (ČSÚ), počet studentů z těchto zemí na českých vysokých školách se od roku 2007 znásobil. Posluchači z těchto tří zemí tvoří bezmála čtvrtinu zahraničních studujících v Česku. V roce 2016 jich bylo dohromady už přes 10 400.
Slováků ubývá
Naopak počet studentů z Evropské unie rostl jen do roku 2011, pak už se každý rok snižoval. Důvodem je hlavně úbytek slovenských zájemců, kteří tvoří zhruba polovinu zahraničních studentů. Naopak posluchačů ze států mimo unii přibývalo po celou dobu.
Jak uvádí Český statistický úřad, zatímco počty slovenských studentů od roku 2012 klesají, počty studentů přicházejících z postsovětských států, konkrétně tedy z Ruska, Ukrajiny, Kazachstánu, kontinuálně rostou.
V roce 2016 na českých vysokých školách studovalo téměř 6 000 Rusů a téměř 3 000 Ukrajinců. O český titul usilovalo i 1 600 občanů Kazachstánu.
Nejvíce táhne lékařství a farmacie
Tento trend potvrzuje i nejstarší univerzita v Česku, Univerzita Karlova. „Pokud jde o studenty z postsovětských zemí na Univerzitě Karlově, od roku 2010 došlo k nárůstu o několik stovek. Aktuálně je jich více než šestnáct set. Nejvíce u nás působí studenti z Ruské federace, Ukrajiny, Kazachstánu či Běloruska,“ říká Petr Podzimek z Odboru vnějších vztahů Univerzity Karlovy.
Největší zájem je dlouhodobě o všeobecné lékařství. „Zvýšenému zájmu se těší rovněž obory humanitní vzdělanost, ekonomie, právo, anglický jazyk či farmacie,“ dodává Podzimek.
Po medicíně a farmacii, tedy mezi studenty-cizinci nejvíce vyžadovaných oborech, následují přírodní vědy a také umělecké obory. Na soukromých školách stojí cizinci nejvíc o studium ekonomie a humanitních věd.
Z velkých měst nejvíce cizinců studuje v Brně, dále v Praze, v Hradci Králové a v Olomouci.
Absolutně nejvíc zahraničních studentů má podle údajů ČSÚ z roku 2016 Veterinární a farmaceutická univerzita v Brně (728 cizinců, tedy 24,9 %), hned po ní následují Vysoká škola ekonomická v Praze (3200 cizinců, tedy 21,7 %) a dále brněnská Masarykova univerzita (6776 cizinců, tedy 21,4 %).
Český titul a pak práce v EU
Důvod, proč chce stále více studentů z postsovětských zemí získat titul na českých univerzitách, je prozaický: Absolvování české vysoké školy cizincům ze zemí mimo unii usnadňuje získání práce v Česku, nebudou totiž potřebovat pracovní povolení. Pro studenty z postsovětských zemí, kde je často nižší životní úroveň, ovšem mluví slovanským jazykem podobným češtině, je tak Česko velkým lákadlem.
„V prvé řadě je to způsobeno tím, že Česko rovná se Evropa. Tituly z českých univerzit jsou směnitelné na mezinárodním trhu, což má pro studenty z Ruska a postsovětských zemí velkou cenu. Oproti stavu univerzitního vzdělání v těchto zemích je to také otázka kvality,“ vysvětluje Bohumil Kartouz z Informačního centra o vzdělávání EDUin.
Jazykový kurz, studium v češtině
Zahraniční studenti ze slovanských zemí do Česka často přijíždějí dřív a zaplatí si několikaměsíční jazykový kurz češtiny. Ten je připraví na studium v českém jazyce. V Česku již existují agentury, které zprostředkovávají jazykové kurzy a poradenství ke studiu na univerzitách právě pro tuto klientelu. Pokud totiž zahraniční studenti studují v češtině, mají stejné podmínky jako domácí studenti, a vzdělávání je pro ně zdarma. Platí se pouze studium v cizím jazyce a na soukromých školách.
To je i případ doktorandky Yuliye Moskviny. „Studuji v češtině, ale s vedoucím své práce mluvím anglicky, protože není Čech. Zvládám všechno dobře, jenom občas mívám problémy s pády a mám přízvuk,“ přiznává Moskvina.
Přízvuk jí dělal dlouho problémy, kvůli němu ji odmítli na mnoha pracovních místech i na brigádách. „Ale prostředí na vysoké škole je mnohem více tolerantní, takže ani nepřemýšlím nad tím, že by mohl ten přízvuk někomu vadit,“ podotýká Moskvina.
Vrátit se nechci
Stejně jako mnoho jejích vrstevníků, ani Moskvina neuvažuje nad tím, že by se po skončení doktorátu vrátila do své domoviny. „Určitě se nechci vrátit nikdy do Ruska, nikdo mi tam už nebude rozumět. Zvykla jsem si otevřeně se bavit o politice, mít zájem o dění ve státě a o politickou situaci, ráda chodím na diskuze, čtu kvalitní žurnalistiku a pořád mám naději, že změna, která přinese ještě větší emancipaci, je možná,“ myslí si.
Když se vrací do Ruska na návštěvu, takovou naději prý necítí. „Cítím jenom lítost a chci ten stát okamžitě opustit. Na druhou stranu, chápu, že v České republice taky není všechno ideální. Jako jednu z největších nespravedlností vnímám rozdíl mezi platy ve vzdělávání a ve finančním sektoru,“ lituje Moskvina. Jelikož chce jako socioložka pracovat v oblasti vzdělávání a výzkumu, kvůli nízkým platům v Česku uvažuje nad tím, že po studiích odjede za prací dále na Západ.
Vysokou školu platí hlavně Britové, Portugalci či Němci
Vzdělávání na českých vysokých školách si hradí jen 15 procent cizinců, tedy něco přes šest tisíc. Nejvíce si školné platí studenti ze zemí, kde se nemluví slovanskými jazyky: 96 procent studentů britských, 93 procent portugalských, téměř tři čtvrtiny německých a dvě třetiny indických. Za studium naopak platilo jen šest procent Rusů.
Cizinci jsou přínos
Podle Bohumila Kartouze je trend přílivu studentů z Východu žádoucí a většinou se školy více či méně snaží zahraniční studenty přitáhnout. „České vysoké školství je totiž kapacitně schopno pojmout více uchazečů, než kolik jich přichází z domácích zdrojů,“ podotýká. Z hlediska společenského a národního je podle něj otázka, jací studenti do Česka přicházejí a co udělají v okamžiku, kdy mají titul v ruce.
„Ale pro univerzity jsou potentní, studijně nadaní vysokoškoláci samozřejmě plus. Takový absolvent, pokud po absolutoriu zůstává v Česku, je ze společenského i ekonomického hlediska přínosem i pro stát,“ soudí Kartouz.
Bylo by podle něj dobré vytvořit program, který by kvalitní absolventy udržel v zemi, kde vysokoškolské vzdělání získali.
Světové univerzity se snaží velmi aktivně lákat "mozky" ze zahraničí, třeba i tím, že otevírají své pobočky v zemích, kde je jich dost a kde je hlad po vzdělání, typicky v asijských státech.
Autorka je redaktorkou Hospodářských novin.