Když Česká republika v roce 2004 vstupovala do Evropské unie, vznikla na Ekonomické fakultě VŠB-TUO Katedra evropské integrace. Studujícím krátce poté nabídla obor Eurospráva. Svět od té doby prošel obrovskou transformací – stejně jako katedra. Dnes nese název Katedra mezinárodních ekonomických vztahů a vychovává experty a expertky na mezinárodní ekonomické vztahy.
Absolventů a absolventek má obor, nesoucí původně název Eurospráva, v dnešní době už přes dva tisíce. „Pracují ve veřejné sféře nejen v Česku, kde působí například na magistrátech, krajských úřadech nebo ministerstvech, ale i v evropských institucích, například v Evropské komisi. Uplatnění našli i ve sféře soukromé,“ říká odbornice na evropskou integraci Eva Poledníková.
„Obor jako takový byl pojat šířeji a jeho poměrně velkou devízou bylo například projektové řízení právě v souvislosti s evropskou integrací. To umožnilo našim absolventům, aby byli zaměstnáni jak na regionální, tak i národní nebo evropské úrovni,“ doplňuje její kolega Radomír Kaňa.
Katedra evropské integrace se transformovala do Katedry mezinárodních ekonomických vztahů. Proč?
E. P.: Cítili jsme, že musíme reagovat na aktuální výzvy, a to nejen na úrovni Evropské unie, ale i ve světě. Chtěli jsme studentům nabídnout širší pohled, který lépe reflektuje současné ekonomické dění nejen ve vztazích evropských, ale i mezinárodních. Když v roce 2019 došlo na Ekonomické fakultě k akreditacím jednotlivých studijních programů, připravili jsme novou specializaci: mezinárodní ekonomické vztahy. Později pak došlo k přejmenování katedry. Katedra i specializace ale stojí na pevných základech. Už máme první bakaláře i inženýry.
Na co tedy při výuce kladete důraz?
E. P.: Důraz klademe především na oblast ekonomickou, integrační, projektovou a bezpečnostní. Důležitý je pro nás i dobrý jazykový základ a praxe, nechceme, ať mají naši studenti jen znalosti, ale i dovednosti.
R. K.: Katedra mezinárodních ekonomických vztahů má evokovat i to, že v žádném případě nejsme uzavřenou katedrou. Zajišťujeme celou řadu akcí a významných návštěv pro fakultu, spolupracujeme s celou řadou institucí, čímž jsme unikátní. Nově spolupracujeme s ostravským studiem České televize, kde vystupujeme nejen my, ale i naši studenti. Náš záběr je tedy skutečně mezinárodně ekonomický.
Je katedra zaměřená na mezinárodní vztahy z čistě ekonomického hlediska jedinou svého druhu v České republice?
E. P.: Katedra mezinárodních ekonomických vztahů existuje i na Vysoké škole ekonomické. Úzce spolupracujeme. Myslím si, že obě katedry se snaží držet ekonomického kontextu mezinárodních vztahů, my se nezaměřujeme tolik na politologii, což může pro studenty být do jisté míry výhoda. Mezinárodní vztahy můžete studovat i na jiných univerzitách v Česku, nenabízejí ale ekonomický pohled na ně.
Se kterými institucemi Katedra mezinárodních ekonomických vztahů spolupracuje? Zmínili jste, že vaši absolventi a absolventky pracují v soukromé i veřejné sféře, spolupráce s nimi i po studiu se tedy přímo nabízí.
R. K.: Já chci na začátek vyzdvihnout spolupráci s institucemi tady v Moravskoslezském kraji, kde naši studenti nastupují na praxi. Nemůžeme si vynachválit spolupráci například s Úřadem Moravskoslezského kraje nebo Moravskoslezským inovačním centrem. Mají ji povinnou a my jsme rádi, že si znalosti vyzkoušejí i v praxi.
E. P.: Spolupracujeme s Úřadem vlády i různými ministerstvy, například s Ministerstvem pro místní rozvoj, Ministerstvem zahraničních věcí, se kterým má VŠB-TUO dokonce podepsané memorandum o spolupráci, nebo s Ministerstvem průmyslu a obchodu. Ze zahraničních institucí mohu jmenovat Evropskou komisi, Evropský parlament nebo Stálé zastoupení České republiky při Evropské unii. Pěkně nám funguje také spolupráce se Svazem průmyslu a dopravy ČR, s Eurocentrem Ostrava nebo Europe Direct Ostrava.
Spousta vašich studentů a studentek jezdí do zahraničí na praxi. Jezdí jen do institucí Evropské unie v Bruselu, nebo vyrážejí i do jiných měst?
E. P.: Studující jezdí na stáže pravidelně. Většinou jezdí na měsíc až tři měsíce, teď jsou dvě studentky na stáži půl roku, a to na Stálém zastoupení České republiky při Evropské unii v rámci českého předsednictví v Radě EU. Bývají ze stáží nadšení. Naučí se toho mnoho. Chválí si zejména krátkodobé stáže v Evropském parlamentu, které trvají šest týdnů, protože jsou schopni dohnat učivo, které mají u nás na fakultě. Stáže jsou finančně podporovány, např. ty na Stálém zastoupení ČR při EU jsou hrazeny z projektu Erasmus. Studenti většinou jezdí do Bruselu, mají ale možnost dostat se i do Štrasburku.
R. K.: Pravidelně organizujeme i týdenní studijní pobyt, během něhož se se studenty a zaměstnanci, a to nejen od nás z programu, vydáme autobusem do Bruselu. Zastavujeme ve Frankfurtu, kde sídlí Evropská centrální banka, ve Štrasburku, Bruselu i Lucemburku. Studenti se seznámí s lidmi, kteří na těchto institucích pracují, potkají se s našimi absolventy, s poslanci.
E. P.: Nově rozvíjíme spolupráci s velvyslanectvími České republiky v jednotlivých státech. Podpora studujících ve výjezdech je ze strany katedry i fakulty obrovská.
Jak náročné je zařídit stáž u nějakého europoslance?
E. P.: Všechno je o vztazích, spolupráci a komunikaci. Je pravda, že stáž nevznikne ze dne na den. Stáže, které v posledních letech nabízíme, jsou výsledkem dlouhodobé spolupráce a započaly před více než deseti lety. Na vztazích se podílejí i naši studenti, protože pokud jsou zapálení a osvědčí se, spolupráce pokračuje mnohem lépe, a to pro obě strany. Není samozřejmostí, aby měly katedry takto úzkou spolupráci s evropskými institucemi.
Jezdí na oplátku zástupci či zástupkyně spolupracujících institucí přednášet i k vám na Ekonomickou fakultu?
E. P.: Jezdí k nám europoslanci i zástupci dalších institucí jako Diplomatická akademie MZV nebo Americké centrum Velvyslanectví USA v Praze. V době pandemie přednášeli online například specialisté na bezpečnost z USA. Poskytují studentům i nám praktický pohled, což výuku velmi pěkně doplňuje.
R. K.: Přednášejí také bývalí a současní politici, za dob pandemie online. Alespoň v této oblasti přinesla pandemická doba nějaká pozitiva.
Jedním z nejúspěšnějších projektů Evropské unie je program Erasmus, který letos slaví už 35 let. Využívají možnosti studia v zahraničí studenti a studentky vašeho oboru více? Jaký je trend výjezdů na Ekonomické fakultě?
R. K.: Trend výjezdů je spíše mírně klesající, bohužel. Studenti možná preferují pobyt doma a práci na poloviční úvazek, než aby odjeli na semestr do zahraničí. Naše katedra Erasmus velmi podporuje, i proto máme poměr vyjíždějících na fakultě nejvyšší. Řada studentů, kteří absolvovali program Erasmus, následně vyjede na pracovní stáž.
Česká republika je součástí Evropské unie už 18 let. Jak se vztahy mezi EU a Českem vyvíjely?
R. K.: Když jsme v roce 2004 po referendu vstupovali do Evropské unie, byly vztahy mezi námi na velmi dobré úrovni. Vždy ale záleží na tom, která politická strana zrovna vládne. Některé vlády měly k Evropské unii otevřenější vztah, jiné byly zase víc euroskeptické. Současný premiér Petr Fiala je velmi mírným euroskeptikem. Snaží se vztahy mezi Českou republikou a Evropskou unií narovnat a chce, ať je Česko plnohodnotným partnerem, ale chce, abychom si zachovali svoji svébytnost.
Dnešní svět poznamenaly pandemie covid-19, válka na Ukrajině i energetická krize. Jaké budou vztahy, na evropské i mezinárodní úrovni, například za pět deset let?
R. K.: V posledních několika měsících i letech došlo k turbulentním změnám. Státy střední a východní Evropy neustále upozorňovaly na nebezpečí Ruska a ostatní země EU je nevnímaly. Měly pocit, že si něco vymýšlíme. A teď se ukazuje, že naše obavy byly naprosto oprávněné. A právě země, jako jsou Polsko, Česká republika nebo pobaltské státy, začaly Ukrajině pomáhat jako první. Všechny současné záležitosti, energetická krize, Green Deal ovlivňují EU nejen uvnitř, ale i navenek.
E. P.: Po událostech posledních dvou let došlo ke sjednocování Evropské unie jako takové, členské státy řeší těžké věci, a to nejen v souvislosti s Ukrajinou, ale i současnou energetickou krizí. Bude to obtížné a bohužel si musíme přiznat, že i velice drahé.
R. K.: Evropská unie se od roku 1993 zaměřila na vybudování politické unie. Ne každý s tím ale musí souhlasit, s Lisabonskou smlouvou navíc přišlo větší ukrajování kompetencí jednotlivých členských států. Je třeba si vše vymezit a nastavit hranice solidarity a spolupráce do budoucna tak, aby nedocházelo k dalším brexitům. V posledních letech sílí hlasy, aby byly vztahy mezi jednotlivými státy a evropskými institucemi lépe upraveny, a to ke spokojenosti a vzájemnému respektu nás všech. Domnívám se, že by se již neměly přesouvat kompetence od členských států k unijním institucím.