Lidé v médiích a ve vědě fungují v odlišných žánrech a logikách. Vědci a vědkyně pracují pomalu a pilují svůj článek třeba tři roky, média ale pracují rychle. Přesto nemají vědci o své práci mlčet, izolace by je pak vedla k naprostému vytěsnění, řekla na konferenci Mlčeti zlato aneb Jak komunikovat složitá témata vědecká ředitelka Národního institutu SYRI Klára Šeďová. Konferenci zaměřenou na pedagogy pořádal Královéhradecký kraj.
„Nemá cenu dělat sociální vědy ve vakuu vědeckých konferencí. Pokud se vzdáváme přítomnosti v mediálním prostoru, tak se vzdáváme možnosti vstupovat do reality,“ uvedla Šeďová. Další, co by mělo vědce motivovat je fakt, že dělají práci financovanou z veřejných rozpočtů a měli by tak stále prokazovat, že jsou užiteční. Podle Šeďové vědci mají směrem k veřejnosti sdělovat na čem pracují, být srozumitelní a zajímaví – mimo jiné proto, že média ovlivňují obrovským způsobem realitu.
Podle Šeďové vědce a vědkyně často odrazuje od toho chodit do médií riziko zkreslení, nad kterým nemají kontrolu. To se dá ale odstranit pomocí prostředníka – PRisty a tvorbě tiskových zpráv, nad jejichž konečnou verzí vědec kontrolu má.
Podle vědce SYRI Josefa Šlerky se paradigma vědy změnilo a věda se stala záležitostí vědeckých komunit. „Věda je struktura, metoda, lidi. Je to strašně špatně uchopitelné,“ uvedl Šlerka, podle kterého byla věda zejména v době pandemie COVID-19 vystavena situaci, pro kterou nemá mechanismy. „Devadesát devět procent toho, co děláme, není sexy, je to bezbřehá nuda a většinou jen potvrdíme to, co jsme už předtím věděli,“ uvedl Šlerka.
Šeďová upozornila na skutečnost, že vědci fungují pomalu, někdy pracují na výsledku 3-4 roky, média ale vyžadují rychlost. „Lidé v médiích a ve vědě fungují v jiných žánrech a logikách,“ uvedla vědecká ředitelka SYRI.
Institut, který vede, vznikl podle ní se zakázkou publikovat špičkovou vědu, vstupovat do veřejného prostoru. Snaží se dokázat, že věda může být užitečná a poskytuje materiál do rozhodování. „Abychom se dostali k politikům, média nezbytně potřebujeme,“ uvedla Šeďová.
Podle novináře Miloše Čermáka mají vědci říkat věci, které jsou úžasné a zajímavé. „Vědce s novinářem spojuje zvídavost. Problém není velký a má řešení,“ uvedl Čermák. Upozornil na fakt, že novinářská profese se mění a vytrácí se seriózní žurnalistika. Problémem a zároveň výzvou jsou sociální média. „Nejlepší nástroj na popularizaci vědy je tik tok. Vychází vstříc tomu, co vás zajímá. Jsou tam statisíce videí, které popularizují vědu,“ uvedl Čermák.
Podle popularizátora vědy a českého biologa Jaroslava Petra má věda svůj jasný jazyk. „Když jím budeme mluvit na lidi, tak nám nebudou rozumět,“ uvedl Petr. Nutný je podle něj překlad do jazyka cílové skupiny, zároveň se ale nesmí ztratit zpráva, kterou je potřeba sdělit. „Problém je, co se může z vědy, která toho chrlí strašné množství, dostat k veřejnosti. Jestli to budou legrácky nebo ty podstatné věci, které budou určovat, jak naše společnost bude vypadat za 10 nebo 20 let,“ uvedl Petr.
Podle Ondřeje Beránka z Akademie věd je základem srozumitelnost. „Možná to zní banálně, ale nacházení vyváženosti mezi stručností a srozumitelností a na druhé straně relevancí informace, není nic jednoduchého,“ uvedl Beránek.