Čtěte shrnutí novinek ze světa: Výzkumníci hodnotili úroveň akademické svobody ve 175 zemích světa. Platy mladých čínských vědců převyšují platy v USA, Velké Británii a Austrálii. Univerzity v Británii se obávají snížení financí na výzkum až o miliardu liber. Kalifornská univerzita se dohodla s vydavatelstvím Elsevier na otevřeném publikování. Vyšla kniha o nositelce Nobelovy ceny Jennifer Doudnaové.
Pouze 20 procent světové populace žije v zemích, které disponují vysokou mírou akademické svobody. Další ohrožení akademické svobody může způsobit i aktuální pandemie. Uvádí to studie, kterou vydali vědci z německé univerzity v Erlangenu a institutu V-Dem na univerzitě v Göteborgu společně s berlínským think-tankem Global Public Policy Institute a sítí Scholars at Risk v polovině března.
Výzkumníci hodnotili úroveň akademické svobody ve 175 zemích a oblastech (oproti 144 v minulém roce). Nejvyšší hodnocení „A“, skóre alespoň 0,8 z 1, dostalo 71 zemí (41 procent). Nejhorší hodnocení ale získalo čtyřicet zemí (23 procent) se skóre pouze 0,39 nebo menším a jako výsledek dostali hodnocení D nebo E.
Největší zhoršení v oblasti akademické svobody zaznamenali v Bělorusku, Zambii a na Srí Lance. A také v Hongkongu, jehož index poklesl až k hodnotě 0,35 pro rok 2020 (z 0,49 v roce 2019), a autoři očekávají jeho další snížení i v roce 2021.
Jedna z autorek studie, Janika Spannagelová z Global Public Policy Institute, dodala, že vědci po celém světě jsou pod tlakem, pokud se vyjadřují k politicky důležitým tématům – globální průměrné skóre tohoto ukazatele od roku 2013 stále klesá. Podle Spannagelové to lze částečně připsat i rostoucí politické polarizaci po celém světě.
Česká republika je s indexem 0,941 na nejvyšších příčkách. Ze sousedních zemí zpráva uvádí případ Polska, jehož index strmě klesá, i když je stále v hodnocení A s 0,860 body. Zejména jde o pokles u kritéria s názvem campus integrity, který hodnotí, do jaké míry areály podléhají dohledu nebo narušení bezpečnosti.
Podle autorů studie s sebou ohrožení akademické svobody může přinést i současná pandemie a s ní související přesun akademiků do virtuálního prostředí. V aktuální studii se sice ještě neměla možnost projevit, zpráva ale již nyní zmiňuje možnost online harassmentu. Během pandemie je totiž v online prostředí možné více dohlížet na výzkum, výuku, ale zároveň ji i více omezit či cenzurovat, či úplně izolovat.
Ve svém komentáři pro University World News autoři studie doplňují, že míra akademické svobody by se měla stát klíčovým kritériem v oblasti kvality univerzit, kterou posuzují největší světové žebříčky, a uvádějí důvody.
Zdroj: Studie GPPI, THE
Platy mladých čínských vědců převyšují platy v USA, Velké Británii a Austrálii
Postdoktorandům na předních čínských univerzitách, zejména těm, kteří se vrátili ze zahraničí, jsou nabízeny stále vyšší platy, aby ve velkém podávali příspěvky k publikaci v akademických časopisech, a zlepšilo se tak mezinárodní hodnocení jejich univerzity.
Jak uvádí server University World News, některé z nich dokonce nabízejí „super vysoké“ mzdy, které převyšují platy na podobných místech v USA, Británii či Austrálii. Například jihočínská univerzita v Šen-čenu nabídla za postdoktorský výzkum na krátkodobý úvazek jeden milion jüanů (150 tisíc dolarů), přitom ještě před pandemií se průměrný plat pohyboval okolo 90 tisíc jüanů, v Pekingu pak okolo dvou set padesáti tisíc jüanů (38 tisíc dolarů). Přestože milion jüanů je spíše výjimkou, i tak je možné získat v rámci bonusů a dalších příspěvků částku, která převyšuje plat na mezinárodní úrovni.
Konkurence mezi postdoky, zejména těmi zabývajícími se umělou inteligencí, oblastí technologií, matematikou či dalšími přírodními vědami, je v Číně tak tvrdá, že na některých univerzitách jejich plat převyšuje platy docentů, dodává server.
Zvyšování mezd je součástí loňské strategie čínského ministerstva pro vědu a technologie, která požaduje, aby univerzity rozšířily počet postdoktorských pozic, zejména v oblastech přírodních věd a výzkumu technologií. Čína také zavedla své vlastní „mezinárodní“ vědecké časopisy v angličtině a čínštině, nicméně se potýká s nedostatkem textů od renomovaných vědců ze zahraničí.
Zdroj: University World News
Univerzity v Británii se obávají snížení financí na výzkum až o miliardu liber
Organizace sdružující britské univerzity, Universities UK, vyjádřila obavy nad možným snížením financování výzkumu až o jednu miliardu liber a tím pádem 18 tisíc pracovních míst, píše britský deník The Guardian. Ministerstvo financí podle ní nedokázalo vysvětlit, zda opravdu bude možné financování z programu Evropské unie pro vědu a inovace Horizon Europe.
Programu se věnuje i britský magazín THE. Podle něj čelí země mimo EU tomu, že mohou být vyloučeny z některých strategických projektů programu Horizon Europe. Týká se to zemí jako Izrael, Švýcarsko či právě Británie, uvádí Science Business.
Zdroj: The Guardian, Science Business
Kalifornská univerzita se dohodla s vydavatelstvím Elsevier na otevřeném publikování
Po více než dvou letech jednání oznámila v polovině března Kalifornská univerzita dohodu o otevřeném přístupu s největším akademickým vydavatelem na světě, společností Elsevier. Dohoda uzavřená na čtyři roky začne platit 1. dubna a obnovuje přímý online přístup prestižní univerzity k časopisům skupiny Elsevier, uvádí tisková zpráva Kalifornské univerzity.
Nová dohoda je největší svého druhu v Severní Americe a jako jediná zahrnuje i přístup k vědeckým časopisům The Lancet nebo Cell. Podle ní budou mít všichni hlavní autoři univerzity příležitost publikovat díla v časopisech Elsevier otevřeně, aby si je kdokoli mohl přečíst bez placení nebo předplatného.
Když před dvěma lety Kalifornská univerzita zrušila smlouvu o předplatném s vydavatelem Elsevier, nebylo jasné, zda se oběma stranám někdy podaří znovu jednat. Univerzita chtěla ušetřit peníze – za přístup k časopisům platila přes 10 milionů dolarů ročně. Dalším důvodem bylo přestat podporovat publikování textů u Elsevieru, protože texty byly veřejnosti prakticky nepřístupné.
Zdroj: Inside Higher Ed, LA Times
Vyšla kniha o nositelce Nobelovy ceny Jennifer Doudnaové
V nové knize The Code Breaker známý autor životopisných knih Walter Isaacson představuje příběh biochemičky Jennifer Doudnaové. Ta dostala loni Nobelovu cenu za chemii, za výzkum editování genomu a podíl na metodě CRISPR. Její příběh se v knize prolíná s dalšími významnými postavami, například s Emmanuelle Charpentierovou, s níž získala Nobelovu cenu (přednáška na Masarykově univerzitě je k dispozici zde) či profesorem Ericem Landerem z MIT. O editování genů Doudnaová promluvila také v TedTalku. Recenzi knihy vydal magazín Science.
Zdroj: Science