Hned tři české vysoké školy se ocitly v pětistovce nejlepších univerzit světa, prestižním žebříčku QS World University Rankings. První je z českých škol Univerzita Karlova na 248. místě z 1 500 hodnocených. Masarykova univerzita slaví historický úspěch, polepšila si dokonce o 150. příček a patří jí sdílené 400. místo. České vysoké učení technické pak získalo 454. místo v žebříčku.
Nejlepší vysokou školou na světě je Massachusetts Institute of Technology. Tvůrci žebříčku pro letošek inovovali metodiku, důraz nyní kladou na udržitelnost, zaměstnatelnost absolventů a mezinárodní výzkumné sítě.
„Je to obrovský úspěch a zcela upřímně říkám, že jsem hrdý a zároveň i dojatý. Vždy jsme si přáli dostat se alespoň do první pětistovky nejlepších univerzit planety, snažili jsme se o to opravdu mnoho let. Takže umístění dokonce mezi 400 nejlepšími univerzitami světa, to je splnění velkého přání. Navíc s tak výrazným meziročním posunem, jakého nedosáhla žádná česká univerzita, to je opravdu skvělý výsledek. Za tento mimořádný úspěch bych chtěl poděkovat celé Masarykově univerzitě. Ukazuje se, že dlouhodobá a systematická práce, kterou se snažím prosazovat po celé své funkční období s důrazem na kvalitu, spolupráci a internacionalizaci, přináší své výsledky,“ uvedl rektor Masarykovy univerzity Martin Bareš.
Velký „žebříčkový“ úspěch to pro MU není první: Již loni se MU v žebříčku ARWU neboli Shanghai Ranking poprvé ve své historii umístila mezi nejlepšími 500 univerzitami světa.
V letošním roce byla i na základě posouzení 17,5 milionu výsledků výzkumu analyzována činnost téměř tří tisíc nejlepších vysokých škol z více než sto zemí světa. Vysoké školy jsou od letošního roku hodnoceny ve třech nových ukazatelích, a to v oblastech udržitelnosti, zaměstnanosti absolventek a absolventů a mezinárodní spolupráce ve výzkumu. Již tradičně pak byla předmětem hodnocení reputace mezi akademičkami a akademiky, respektive mezi zaměstnavateli, míra internacionalizace akademické obce, podmínky pro výuku či citovanost.
Univerzita Karlova podle takto sestaveného žebříčku patří mezi 250 nejlepších vysokých škol na světě, přičemž i její aktuální 248. místo v mezinárodním srovnání je nejlepší výsledek několika posledních let.
Této pozice dosáhla zejména díky přetrvávající vysoké akademické reputaci – kolegyně a kolegové z jiných domácích i zahraničních vysokých škol ji v příslušném šetření zařadili mezi dvě stě nejlepších vysokých škol. Výrazně lepší je letos univerzita také v dobré pověsti mezi zaměstnavateli, kteří hodnotí vysoké školy s ohledem na kvalitu absolventek a absolventů. V tomto indikátoru si univerzita meziročně polepšila o 70 míst, patří jí tak letos 210. místo mezi světovými institucemi.
Významně Karlova univerzita uspěla ve dvou ze tří nově zařazených kritérií, kde rozsah mezinárodní výzkumné spolupráce řadí univerzitu mezi prvních sto škol. Výsledek v loni zveřejněném samostatném žebříčku QS Sustainability Rankings (161.-170. místo) pak Univerzitu Karlovu posunul na 125. místo v kritériu „udržitelnost“.
„Těší mě, že reputace naší univerzity v celosvětovém měřítku roste, a to nejen mezi studujícími či akademičkami a akademiky, ale také ve vztahu ke sféře byznysu. Zejména náš otevřený přístup k udržitelnosti ve všech jejích vrstvách je jasným návodem, jak efektivně a odpovědně mají instituce – dovnitř i navenek – ke svým cílům směřovat. Být nejlépe hodnocenou českou vysokou školou je pro nás závazek a zároveň i motivace k tomu, abychom byli i nadále hybnou silou pozitivních společenských změn,“ uvedla k posunu v žebříčku rektorka Univerzity Karlovy Milena Králíčková.
Nová metodika, velké skoky
Masarykově univerzitě nová metodika velmi pomohla: V oblasti mezinárodní výzkumné sítě jí patří 276. pozice, což doceňuje její dlouhodobý trend v publikování – podíl vědeckých publikací vzniklých na Masarykově univerzitě ve spolupráci se zahraničními pracovišti kontinuálně roste.
V kategorii udržitelnosti pak Masarykova univerzita získala dokonce 207. příčku. Nový indikátor v sobě nese jak zhodnocení vědeckého příspěvku univerzity k řešení Cílů udržitelného rozvoje OSN, tak i zakotvení problematiky udržitelnosti ve Strategickém záměru MU, činnost Dobrovolnického centra MUNI POMÁHÁ, principy udržitelnosti uplatňované při zadávání veřejných zakázek, existenci etických komisí, činnost studentských spolků zabývajících se společensky odpovědnými tématy, zastoupení studentů v orgánech univerzity, výuku environmentálních témat a v neposlední řadě i indikátory odrážející například spotřebu energií či vody.
„Téma udržitelnosti rezonuje na naší půdě už mnoho let. Je to pro nás jedno z prioritních témat, průřezově uchopené napříč naší strategií, a proto jeho systematické řešení od září bude posíleno i personálně, a to novou prorektorkou v rámci týmu vedení univerzity. Ta bude mít oblast udržitelnosti explicitně ve svém portfoliu,“ dodal Martin Bareš, jenž v dubnu v rektorské volbě obhájil svůj mandát a v čele Masarykovy univerzity by měl stát i v následujících čtyřech letech.
V tradičních indikátorech žebříčku dosáhla Masarykova univerzita výborného výsledku také v oblasti podílu zahraničních studentů. Zde se umístila na 215. příčce na světě. Nejlepšího meziročního zlepšení mezi tradičně sledovanými parametry pak dosáhla v kategorii reputace mezi zaměstnavateli, která těží z odpovědí desítek tisíc zaměstnavatelů napříč světem. Zde si Masarykova univerzita polepšila oproti loňsku o 65 příček, díky čemuž jí nyní patří 305. místo na světě.
Též třetí v QS Rating nejúspěšnější česká univerzita, ČVUT, zlepšilo svou výkonnost v několika klíčových kategoriích; o 33 příček oproti loňsku se univerzita zlepšila v poměru mezi pedagogy a studenty (161. nejlepší na světě) i v reputaci zaměstnavatele (259. ve světě). V akademické reputaci pak vystoupala o 24 pozic (403. ve světě). Tyto kategorie dohromady představují 50 % celkového pořadí.
Jedním z důvodů poklesu v žebříčku je právě oblast udržitelnosti, v níž ČVUT dosud údaje nesbíralo, a požadovaná měřená data tak nedodalo. Další pokles přivodila paradoxně oblast zaměstnatelnosti absolventů. Zde má sice ČVUT téměř stoprocentní výsledek, ale protože Česká republika patří k zemím s nejnižší nezaměstnaností na světě, nezískalo v této oblasti ČVUT takové hodnocení jako jiné školy s obdobným výsledkem, nicméně v zemích s vyšší nezaměstnaností.
„ČVUT vítá změnu metodiky. Chápeme, že hodnocení musí odrážet komplexní svět vysokého školství. A hodláme pochopitelně zlepšit svou výkonnost i v nových ukazatelích a i v nich potvrdit pozici jedné z nejlepších technických univerzit na světě,“ uvedl rektor ČVUT Vojtěch Petráček. Prostor ke zlepšení je podle něj i v oblasti počtu odborných citací.
Petráček také připomněl, že ukazatelem s nižším hodnocením byla tentokrát pro ČVUT oblast mezinárodních studentů: „Zde se bohužel promítly ještě dopady covidové pandemie, která přijímání nových studentů ze zahraničí opravdu nepřála.“
Česku se dařilo
Počet českých zástupců v letošním měřítku je poměrně velký: celkem se umístilo 16 vysokých škol z České republiky.
Vysoká škola chemicko-technologická v Praze se dostala na 556. místo, Vysoké učení technické v Brně získalo 611.- 620. příčku, Univerzita Palackého v Olomouci 631.- 640. příčku, Česká zemědělská univerzita v Praze 701.- 710. pozici. Do první tisícovky se dostala ještě Mendelova univerzita v Brně (901.- 950. místo).
V druhé tisícovce se umístilo sedm českých škol. Společnou 1001. - 1200. příčku obsadily Technická univerzita v Liberci, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, Univerzita Hradec Králové, Univerzita Pardubice, Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích a Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava.
Ostravská univerzita a Západočeská univerzita v Plzni sdílejí 1201. - 1400. pozici.
Svět? Vcelku tradičně
Ze světového hlediska už tradičně žebříček ovládly britské a americké školy. První je MIT, druhou University of Cambridge, třetí University of Oxford. V první desítce se umístila pouze jediná univerzita z kontinentální Evropy: ETH Zurich a jediná asijská škola: National University of Singapore.
Celý žebříček je zveřejněn zde.