Poslední ze tří respektovaných žebříčků vysokých škol, The Times Higher Education World University Rankings 2020 (THE), už je od včerejška také zveřejněn. Dostalo se do něj sedmnáct českých univerzit, což je o tři více než loni. Přibyly Jihočeská univerzita, Mendelova univerzita a Univerzita Hradec Králové. První z českých škol je Univerzita Karlova.
Výsledky analýzy Cross Ranking 2019, která srovnává a především sumarizuje výsledky všech tří nejvíce respektovaných a používaných žebříčků (QS, ARWU a THE), zveřejníme do konce roku exkluzivně na Universitas. Ukáže nejen více než 1 500 nejlépe hodnocených vysokých škol z celého světa (včetně dvou desítek českých a slovenských), ale také 50 nejúspěšnějších vysokoškolských systémů.
Čtyři české vysoké školy udržely v novém žebříčku THE pro rok 2020 své pozice. První z českých je na 401.–500. místě Univerzita Karlova, následují Masarykova univerzita s Univerzitou Palackého (601.–800. místo) a ČVUT společně s Jihočeskou univerzitou, která je v žebříčku letos vůbec poprvé a hned se dostala mezi pět nejlepších, se umístily mezi 801.–1000. místem. Nově se do žebříčku dostaly také Mendelova univerzita a Univerzita Hradec Králové, které jsou na 1000+. místě.
„Několik dalších institucí, které se loni umístily mezi 801. a 1000. místem, nicméně sestoupily do další skupiny 1001+. Důvodem je zejména to, že univerzity v jiných zemích se zlepšují rychleji,” vysvětlila pro magazín Universitas editorka žebříčku THE Ellie Bothwellová.
Nepolepšily si ani slovenské univerzity. „Slovensko má sice v žebříčku zastoupených také více vysokých škol, letos celkem čtyři oproti loňským třem. Nicméně všechny jsou nyní mimo nejlepší světovou tisícovku, protože Univerzita Komenského spadla z 801. až 1000. místa na 1001+. pozici, a to kvůli nižšímu skóre za příjem ze spolupráce s průmyslem. Stejně tak citační skóre univerzitě kleslo,“ upřesnila Bothwellová. Žebříček tak podle Bothwellové ukazuje, že středo- a východoevropské univerzity stále zaostávají za těmi ze západní Evropy.
Zhoršení v žebříčku provází ale podle editorů THE vysoké školy po celé Evropě. V elitní dvoustovce škol je sice Evropa nejzastoupenějším kontinentem (Oxfordská univerzita žebříček už čtvrtým rokem v řadě vede, letos před Kalifornským technologickým institutem), obecně ale v žebříčcích evropské školy začínají stále více ustupovat těm z USA a také stále silnějším asijským univerzitám. Mnoho evropských škol letos získalo nižší počet bodů za citační dosah.
„Evropa čelí výrazné výzvě. Hlavní příčinou je sice stále vyšší mezinárodní soutěž, nicméně vynikající práci evropských univerzit může začít podkopávat i ekonomická nestabilita kontinentu a stále se zvyšující izolacionistické tendence v evropské politice,“ uvedl hlavní editor žebříčků THE Phil Baty.
„Nejlepší univerzity na světě jsou schopny přilákat přední akademické pracovníky díky významným investicím do výzkumu a vytvářením přátelského prostředí. Má-li evropský kontinent dobře obstát na špičce budoucích žebříčků, tyto vlastnosti musí zůstat zachovány i v evropských institucích a společnostech,“ doplnil Baty.
Letošní žebříček THE porovnával nejvíce institucí za dobu své existence od roku 2004 – celkem 1 396 univerzit z 92 zemí a regionů (oproti loňským 1 258 z 86 území). Do hodnocení se zapojilo 1 820 institucí, které dodaly více než 251 tisíc nejrůznějších datových údajů.