Do letošního, již osmého ročníku Evropského týdne udržitelného rozvoje (ETUR) se zapojí i české vysoké školy. A především jejich studující. Od 20. do 26. září se tak ve školách budou konat výměnné akce a burzy nebo třeba přednášky o bezmasém jídle v menzách vydávaném do vratných obalů. Podívejte se, co v programu nechcete minout.
Přednášky a workshopy, konference, výstavy, swapy a hodiny koučování, ale také třeba ochutnávky a otevřené zahrady. Všechny tyhle akce spojuje jedno téma – udržitelnost – a jeden termín – 20. až 26. září 2023. V tuto dobu se i v Česku koná Evropský týden udržitelného rozvoje (ETUR). Česká republika se do akce zapojuje od jejího začátku v roce 2015, s výjimkou covidového roku 2021, letos se tedy koná již osmý ročník. Jejím cílem je podnítit lidi, aby přemýšleli o udržitelném rozvoji ve svém bližším i vzdálenějším okolí, stejně jako podpořit nejrůznější ekologické iniciativy, aby své akce uspořádaly a daly o nich vědět.
„Každoročně se snažíme motivovat k účasti na Evropském týdnu udržitelného rozvoje co nejvíce lidí, ať už aby se týdne účastnili, tak zejména, aby se sami chopili iniciativy a akce pořádali. Registrovat lze jakoukoli akci týkající se jakékoli oblasti udržitelného rozvoje, ať už z oblasti životního prostředí, ekonomiky, nebo sociálna. Proto je paleta tradičně velmi široká,“ říká Pavla Cvachovcová z oddělení udržitelného rozvoje Ministerstva životního prostředí (MŽP), jež v Česku ETUR pořádá.
Zapojí se Praha, Brno i další města…
A skutečně nabídka toho, co všechno může člověk díky ETUR vidět a navštívit, je nebývale pestrá. V Praze se například uskuteční konference o ekovýchově, česky a slovensky mluvící skupina koučů pro klima nabídne koučování zdarma, na swapech mohou lidé měnit své oblečení, hračky či sportovní vybavení, pražské Letiště Václava Havla v exkurzi ukáže svá konkrétní ekologická zlepšení a akce s názvem Udržitelnost žeru! zase nabídne přednášku s ochutnávkou a objasní současné poznatky v udržitelném stravování. Lidé se například dovědí, jak se plnohodnotně najíst s ohledem na své zdraví, klima a půdu. Kromě Prahy se mnoho akcí uskuteční také v Brně, v Ostravě, Hradci Králové a dalších městech po celém Česku.
MŽP se také rozhodlo zapojit do ETUR vlastní akcí, a to panelovou debatou o udržitelném rozvoji v EU. Zároveň ETUR navazuje na SDG Summit OSN, který proběhne 18. a 19. září v New Yorku.
„Tohoto kontextu bychom chtěli využít a zeptat se na debatě expertů, jak si EU a my Češi vedeme v udržitelném rozvoji, přeci jen do milníku 2030 nám už mnoho času nezbývá,“ připomíná Cvachovcová a naráží tím na fakt, že takzvané SDG cíle, kam patří třeba čistota vody, genderová rovnost nebo ochrana podmořského života, mají být naplněny právě do roku 2030.
Letos také MŽP připravuje zvláštní spolupráci s Českým rozhlasem, který v týdnu od 18. do 24. září nabídne na svých stanicích řadu pořadů a reportáží, které ukážou, jak vypadá udržitelný rozvoj v Česku.
… a téměř všechny univerzity
Spektrum pořadatelů, kteří se mohou do ETUR zapojit, je široké. Kromě firem, úřadů či nejrůznějších platforem svým programem přispívají také školy, studentské spolky a univerzity. V minulých ročnících se univerzity zapojily individuálně a poměrně málo, letos je ale situace jiná. I díky tomu, že již běží projekt Unilead, v němž se české vysoké školy spojují v cestě za větší udržitelností (více čtěte například zde), mnohem víc se jich zapojuje také do Evropského týdne udržitelného rozvoje.
„Vznikla myšlenka, abychom jako univerzity ETUR podpořily tím, že aktivity pojící se k tomuto tématu budeme soustředit co nejvíce do uvedeného termínu. Doufáme tak, že se zvýší i povědomí o daném tématu,“ říká Zuzana Tučková z Fakulty logistiky a krizového řízení Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, jež se rovněž ETUR účastní.
Do letošního ročníku se zapojily téměř všechny veřejné univerzity a vysoké školy v České republice, které pořádají v prodlouženém termínu od 20. září až do 8. října různé aktivity, jako například swapy, přednášky a diskuse na různá témata dotýkající se udržitelného rozvoje. Budou také probíhat různé informační kampaně o daném tématu, na mnoha univerzitách se výuka přesune ven, menzy budou vařit vegetariánská jídla, zájemci si budou moci odnést jídlo ve svých vratných obalech. „Připravujeme také prohlídky udržitelných odpočinkových zón v rámci kampusů jednotlivých univerzit a mnoho dalšího,“ doplňuje Tučková. Veškeré aktivity škol jsou zveřejněny na webu.
Studenti a studentky jako hlavní síla
Zajímavostí letošního ročníku ETUR je, že se do něj ve velkém zapojují studující univerzit, ať už prostřednictvím různých studentských spolků, či individuálně. „Troufám si říci, že na mnoha univerzitách byli právě studující tím hnacím motorem. Přeci jenom jsou jiná generace a jsou mnohem vnímavější k celému konceptu udržitelného rozvoje. Jejich zapojení je často spojené s akcemi typu swap, burza a podobně,“ konstatuje Tučková.
Tučková věří, že dopad podobných akcí na povědomí lidí bude veliký. „Chceme, aby naši zaměstnanci a zaměstnankyně, studenti a studentky, ale i široká veřejnost rozuměli konceptu udržitelného rozvoje. Aby neměli pocit, že je to něco, co se musí, ale že se jedná o koncept, který se ve většině případů může žít,“ zamýšlí se Tučková. Je podle ní potřebné si uvědomit, že další generace mají také právo na přírodní, kulturní, hmotné i duševní bohatství tak, jak se dostává generaci současné.
Pavla Cvachovcová z MŽP zase zastává názor, že udržitelnost není jen zelené téma, tak jak jej mnoho lidí vnímá. Všechny tři pilíře udržitelného rozvoje – environmentální, sociální a ekonomický – by měly být stejně důležité. Evropský týden udržitelného rozvoje, stejně jako ostatní podobně laděné akce by podle ní měly otevřít pohled veřejnosti na udržitelnost v celé její šíři.
„Povědomí o udržitelném rozvoji nicméně v Česku roste, podle loňského průzkumu Ipsos 34 procent populace mělo základní informace o SDGs (Cílech udržitelného rozvoje). Důležité samozřejmě není jen vědět, co to udržitelnost je, ale klíčová je změna v chování,“ zdůrazňuje Cvachovcová.
A i zde prý pozoruje pozitivní změnu. Jde o malé věci, jako že si lidé do obchodu nosí vlastní tašku, použijí na kávu vlastní kelímek, třídí odpad a nesekají zahradu jako anglický trávník. „Jsou to malé změny, ale právě ty jsou klíčovým prvním krokem a důkazem, že lidé začínají více myslet na své okolí, přírodu a společnost, ve které žijí, i na budoucí generace. ETUR má prostřednictvím svých akcí ukázat, že přispět k udržitelnosti může každý a je pro to celá řada způsobů,“ shrnuje Cvachovcová.
ETUR je celoevropskou iniciativou a zapojují se do něj i další evropské státy mimo EU. Loni jich bylo 24, předloni 28 a v roce 2018 dokonce 34. „Tak snad se brzy opět vrátíme na předcovidová čísla,“ doufá Cvachovcová. Jen loni se v Evropě pod hlavičkou ETUR uskutečnilo 7 047 akcí a z toho 113 v České republice.
Autorka je redaktorkou Hospodářských novin.