I univerzitní počítačová infrastruktura může mít svou ekologičtější podobu. Bude spotřebovávat méně energie, ušetří lidem čas i množství potištěného papíru, hardware se po dosloužení zrecykluje nebo vydraží v interní burze. František Kuda z Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava vede skupinu, která se tématem udržitelné IT infrastruktury zabývá v projektu Unilead.
Unilead je největší společnou snahou českých vysokých škol o udržitelnost. Universitas přináší sérii rozhovorů s garanty a garantkami jednotlivých oblastí projektu. „Na zahraničních univerzitách se téma udržitelné IT infrastruktury promítá také do oblasti výuky a dostává se i do učebních osnov,“ říká František Kuda.
Jak se liší udržitelná IT infrastruktura od té neudržitelné?
Udržitelná počítačová infrastruktura zajišťuje bezpečný a rychlý přístup k tomu, co daná organizace potřebuje. Tyhle funkce jsou navíc ekologicky šetrné a certifikované. Pro udržitelnost je také důležitý odpovídající governance systém, tedy systém řízení. Takzvané green IT zahrnují energeticky účinné a ekologické informační a komunikační technologie a lze je rozdělit na zelenou v IT a zelenou díky IT.
V čem je mezi nimi rozdíl?
Zelená v IT zahrnuje používání energeticky úsporných zařízení, optimalizaci zdrojů a životního cyklu IT zařízení. Zelená díky IT se naopak zaměřuje na snižování uhlíkové stopy pomocí kybernetické infrastruktury, jako jsou videokonferenční systémy nebo mobilní pracovní vybavení pro home-office. Podporuje také digitální spolupráci a digitalizaci obchodních procesů v organizaci.
Jak naopak vypadá ta ekologicky neudržitelná IT infrastruktura?
Je nedostatečně výkonná a energeticky náročná. Podle dat Statistického úřadu Evropské unie Eurostat informační a komunikační technologie přispívají čtyřmi procenty k celosvětové spotřebě elektrické energie. S rozvojem videostreamingu, sociálních sítí, takzvaných velkých dat, umělé inteligence a digitalizace obchodních a výrobních procesů stoupá celková energetická náročnost a emise CO2. Kromě toho výroba IT zařízení vyžaduje kovy, jako jsou stříbro, zlato, měď, lithium a vzácné prvky, například neodym a tantal, které se těží za nepříznivých podmínek s negativním dopadem na životní prostředí. Tyto příklady zdůrazňují, proč je ekologická udržitelnosti v oblasti IT a optimalizace tohoto oboru tak důležitá.
Jak na tom jsou české univerzity s otázkou udržitelné IT infrastruktury? Řeší tuto problematiku, jsou otevřeny inovativním řešením, či to vůbec neřeší?
Covid a energetická krize zrychlily uplatnění úsporných opatření, která se dlouhodobě odkládala. Využití facility managementu, což je zjednodušeně výkon správy, údržby a provozu budov, a počítačová podpora se dostaly do popředí zájmu. Vysoké školy realizovaly opatření, která nebyla zaměřena pouze na úsporu energií, ale i na vzdělávání pracovníků v užívání IT, řízení dat v datových skladech správních a studijních agend, aplikační infrastrukturu, tedy ERP (Enterprise Resource Planning, plánování podnikových zdrojů, pozn. red.), účetnictví, správu a řízení IT zařízení, zejména hardware, servery a pracovní stanice. Použití home-office se stalo v českém univerzitním prostředí běžně dostupné, podobně i sdílení vzdálených přístupů. Změny, které čekaly na zavedení do praxe, nyní dostávají prostor.
Takže by se skutečně dalo říct, že se vysoké školy díky covidové pandemii více elektronizovaly? Můžete dát příklad?
Elektronizace veřejných vysokých škol je jedním z nosných témat centralizovaných rozvojových programů vyhlašovaných každoročně ministerstvem školství. Jde zejména o elektronizaci správní agendy školy a dokladů o průběžných i celkových výsledcích studia, elektronickou podporu pro rozhodování orgánů škol, jednání kolektivních orgánů a podobně. Konkrétně na naší univerzitě VŠB-TUO jsme dokončili implementaci přijímacího řízení do informačního systému Edison, aby o přijetí, nebo nepřijetí do studia rozhodoval systém na základě všech potřebných dat. Pandemická situace urychlila nasazení centrální šablony dokumentů, přičemž například kladné rozhodnutí o přijetí je doručeno elektronicky do přihlášky s elektronickým podpisem a časovým razítkem. V rámci přijímacího řízení se vyřešilo i propojení studijní agendy na e-Spis. Ke konci roku se podařilo vytvořit i elektronické osobní studijní spisy pro všechny aktivní studenty VŠB-TUO.
Co má vysoká škola dělat, pokud se rozhodne přetvořit svou IT síť k větší udržitelnosti?
Nejprve by měla zmapovat současný stav své IT infrastruktury. Pak by měla prozkoumat, jaká existují funkční a aplikovatelná řešení, jak na své půdě, tak i mimo ni. Měla by udělat dílčí analýzy aplikovatelné praxe a formulovat své cíle změny v oblasti IT. Pak by měla formulovat své specifické návrhy opatření, které odpovídají podmínkám dané vysoké školy. A následně sestavit manažerská shrnutí a rozhodnutí na základě výsledků analýz. Tento postup umožňuje získat přehled o současné situaci, vyhodnotit existující řešení, definovat obecné cíle a navrhnout konkrétní opatření v souladu s potřebami a specifiky dané školy.
Jak jste postupovali při návrhu doporučení v projektu Unilead? Mapovali jste nějak situaci?
Začali jsme mapovacím dotazníkem, který jsme rozeslali zúčastněným vysokým školám. Jeho cílem bylo zjistit, jak chápou téma udržitelné IT infrastruktury a jaké bude možné učinit první závěry.
A jaké závěry jste tedy z odpovědí škol vyvodili?
Například, že univerzity se zaměřují na elektronizaci a digitalizaci procesů a dokumentů, což je jejich hlavní aktivitou v oblasti IT. Toto úsilí souvisí s vývojem informačních systémů, které se zabývají příslušnými agendami a procesy. V rámci toho se také snaží snížit spotřebu papíru, tonerů a tiskáren. Mimořádné úsilí věnují samotným procesním postupům, které se vlivem digitalizace upravují, více se nyní zaměřují na zvýšení uživatelského komfortu a úsporu spotřeby papíru. Školy se také zaměřují na to, aby postupovaly v souladu s legislativou a jejich IT procesy podporovaly uživatele v jistotě správnosti. Digitální procesy jsou totiž většinou velmi odolné vůči improvizaci a svévoli uživatele, především v oblasti studijní a ekonomické agendy.
Co tím konkrétně myslíte?
Jde o procesy spojené s digitalizací agend, například ekonomické, personální, projektové, ubytování studentů a podobně. Je to například i digitalizace vystavování vydaných faktur a vnitrofakturace, žádosti o platby, zahraniční platební příkazy, dovolené a tak dále.
Jaké bariéry školám v zavedení udržitelného IT brání?
V dotaznících školy uváděly, že jim brání nedostatek financí. Jsou ale na počátku nutné finance? Není primární komunikace, identifikace lidí, cílů a vzájemná provázanost a podobně? Dále jim také brání neochota ke změně. S tím souvisí potřeba deklarovat záměr v klíčových dokumentech (strategických záměrech), a tím udělat první krok, který je zároveň závazný. Školy také tvrdí, že mají nedostatek lidských zdrojů. Je ale k tomu potřeba speciálního útvaru a lidí? My si myslíme, že není.
Jaká konkrétní doporučení jste tedy pro školy vytvořili?
Celkem je to šest doporučení, například zavedení využívání pravidel pro správu a řízení IT podle frameworku COBIT (jde o rámec vytvořený mezinárodní asociací ISACA pro správu a řízení informatiky, o soubor praktik, které by měly umožnit dosažení strategických cílů organizace díky efektivnímu využití dostupných zdrojů a minimalizaci IT rizik, pozn. red.). Dále je to recyklace a likvidace odpadů souvisejících s IT, centralizace IT infrastruktury, výpočetního výkonu a obecně služeb IT. Jsou to také pravidla zelená v IT a zelená díky IT. Doporučujeme rovněž zavést interní burzu výpočetní techniky, digitalizaci a elektronizaci procesů i rozvoj informačních sítí.
Co teď bude následovat dál?
Projekt Unilead se dále zaměřuje zejména na angažovanost pro udržitelnost univerzitních lídrů v cílech udržitelného rozvoje, tedy na zajištění účinnější spolupráce v přenosu dobré praxe při implementaci cílů SDGs do provozu vysokých škol. Dojde rovněž k rozvoji partnerství s ostatními subjekty, například ministerstvy, kraji, městy či partnery ze soukromé sféry. Projekt zasáhne více oblastí univerzitního života, včetně zapojení studentů při plánování a realizaci opatření
Posouvají se české univerzity v udržitelnosti svého IT dopředu rychle, nebo spíše pomalu? Jak hodnotíte ten vývoj?
Udržitelnost IT infrastruktury je dlouhodobým procesem, který vyžaduje značné finanční prostředky nejen ve školství, ale i v dalších oblastech. Inovace, nové technologie a kvalitní vzdělávací systém jsou klíčové pro dosažení udržitelnosti v IT. Vysoké školy by měly přehodnotit svůj přístup k využívání IT infrastruktury, aby dosáhly stanovených cílů a zvládly rostoucí požadavky na udržitelnost.
Jak konkrétně by měly školy svůj přístup přehodnotit?
Na univerzitách by mělo dojít ke kompletní digitalizaci ekonomické a účetní agendy, pozornost má být zaměřena na digitalizaci i dalších správních a administrativních činností, jakož i na digitalizaci v rámci správy nemovitostí. Těmito opatřeními by mělo dojít k úspoře času, zefektivnění procesů, minimalizaci chyb a snížení finančních nákladů. Školy by měly maximalizovat počet činností, které budou prováděny automaticky nebo za přispění moderních technologií. Díky tomu zefektivní práci a urychlí jednotlivé procesy. Nejde tedy tak úplně o přehodnocení přístupu, ale spíš o nastavení dlouhodobé koncepce udržitelné IT infrastruktury.
Jak jsou na tom české univerzity s udržitelnou IT sítí v porovnání se zahraničím?
Srovnání máme především ze zahraničních rešerší, ze kterých vyplývá, že v zahraničí je přístup k řešení udržitelné IT infrastruktury založen na dlouhodobě vyvíjeném a celosvětově akceptovaném IT frameworku COBIT. Vytváří platformu pro integraci cílů organizace a správu IT. COBIT definuje procesy pro správu a řízení IT, jsme tedy schopni analyzovat aktuální situaci v organizaci. Z rešerší vyplývá, že na zahraničních univerzitách, které patří mezi lídry v oblasti udržitelnosti, se téma udržitelné IT infrastruktury promítá také do oblasti výuky a dostává se i do učebních osnov. Téma udržitelné IT infrastruktury se na univerzitách promítá také do studijních programů. Příkladem může být magisterský double degree program finské Lappeenranta-Lahti University of Technology LUT a dánské Aalborg University Copenhagen s názvem Sustainable ICT Solutions of Tomorrow nebo magisterský program Sustainable Energy & Green Technologies na University College Dublin. Dále součástí Nottingham Trent University je tým Green Academy, který pracuje na začlenění vzdělávání pro udržitelný rozvoj do učebních osnov, pomáhá akademickým pracovníkům začlenit udržitelnost do jejich vědecké a pedagogické praxe a podporuje studenty v získávání znalostí, dovedností, postojů a hodnot nezbytných pro utváření udržitelné budoucnosti. Švédská University of Gothenburg zase již od roku 2006 využívá systém značení studijních předmětů a programů týkajících se udržitelnosti, přičemž programy jsou rozděleny do dvou skupin: programy zaměřené na udržitelný rozvoj a programy související s udržitelným rozvojem.