Jednou ze škol, která výrazně šlape na pedál v oblasti udržitelnosti, je Akademie múzických umění v Praze (AMU). Strategii teprve připravují, ale mají za sebou už řadu dílčích kroků – třeba odpadový a energetický audit, díky kterému už vědí, jak ušetřit energie. V kuchyňkách jim nechybí kyblíky na bioodpad. A počet žádostí o Green Erasmus, kdy studující jezdí po světě ekologicky, se zde zdvojnásobil.
Podíl na tom má i zdejší koordinátorka udržitelnosti Klára Banotová. „Příkladů dobré praxe a doporučení existuje mnoho. Ale je složité vyhodnotit, jaký mix je nejvhodnější právě pro AMU,“ říká Banotová.
Základem, jak se chovat ekologičtěji, je strategie udržitelnosti. Má AMU takovou strategii?
Ještě nemá, ale je to dokument zásadního významu, který aktuálně vzniká. Naše vedení a Environmentální panel AMU (poradní orgán rektorky a akademického senátu k udržitelnosti, pozn. red.) tomu věnují velkou pozornost. Loni jsme prošli úvodními etapami tvorby strategie – nejprve jsme se věnovali analýze stávající situace, podívali jsme se na AMU zvenku a shromáždili jsme interní dokumenty, které mají dopady na udržitelnost. Také jsme hledali inspiraci u podobných uměleckých škol, českých i zahraničních. Pak jsme identifikovali klíčová materiální témata. Ve vznikající strategii je jich celkem 22 a jsou rozdělena do čtyř budoucích kapitol: provoz a správa, rozvoj a plánování, udržitelná umělecká tvorba a vzdělávání a třetí role univerzity.
Jak vlastně vypadá tvorba tak odborné strategie na umělecké škole?
Udělali jsme si analýzu toho, jak na tom jsme. A myslím, že i slušný přehled o výchozí situaci. V této etapě nám velmi pomohla poradenská společnost CIRA Advisory, která nás celým procesem provedla a poskytla nám cenné rady a doporučení. Současně s materiálními tématy jsme identifikovali skupiny stakeholderů, jichž se aktivity AMU nějakým způsobem dotýkají: jsou to studující, pedagogové, ostatní zaměstnanci, vedení AMU i fakult, partnerské organizace, ale i veřejnost, třeba naši sousedé. Dalším úkolem bylo tyto stakeholdery pozvat k debatě o materiálních tématech, zjistit od nich zpětnou vazbu, a tím je zapojit do tvorby strategie. Cílem bylo zjistit jejich názory, postoje, pocity i to, jak jsou jednotlivá témata pro ně důležitá. Tyto stakeholder dialogy jsme v loňském roce uspořádali celkem čtyři.
Přinesly nějaká zajímavá zjištění?
Pro mě byly zatím tou nejzajímavější zkušeností. Rozhovory byly hloubkové, osobní, velmi otevřené a pomohly mi pochopit, co je pro jednotlivé skupiny zásadní. Také se nám potvrdilo, že udržitelný rozvoj a environmentální zodpovědnost nejsou pro studenty a vyučující jen prázdné pojmy. Vybaveni spoustou zajímavých informací a podkladů jsme se v druhé polovině roku 2023 pustili do psaní textu strategie. Ten nyní prochází revizemi a na jaře bychom jej rádi předložili k připomínkování a schválení. Během celého procesu nám velmi pomohlo to, že jsme byli v letech 2022–2023 zapojeni do rozvojového projektu Unilead a mohli tak získat cenné informace o tom, jaká je praxe udržitelného rozvoje na ostatních vysokých školách, a čerpat zkušenosti od škol, které jsou v této oblasti několik kroků před námi.
Mimo jiné jste v minulosti udělali odpadový audit. Co zjistil a jaké závěry z něj vyvozujete?
Odpadový audit proběhl na AMU a všech jejích fakultách na přelomu let 2021 a 2022 a byl pro nás prvním větším krokem v oblasti trvale udržitelného rozvoje. Cílem bylo posoudit současný stav odpadového hospodářství a formulovat opatření, která povedou k co nejefektivnějšímu nakládání s odpady na AMU. Tato opatření by měla v budoucnu vést k úspoře nákladů, vyšší míře třídění a recyklace a zároveň k omezení celkového objemu vyprodukovaného odpadu. Začali jsme porovnáním smluvních podmínek se svozovou společností, porovnáním cenových a právních aspektů a konfrontací reálných nákladů evidovaných v účetnictví se statistikami odpadu. Následovala fyzická analýza odpadu, která nám poskytla velmi podrobný přehled o obsahu popelnic na směsný odpad i o tom, jaký podíl je potenciálně tříditelný.
Takže jste díky auditu začali více třídit?
Při pohledu na obsah popelnic jsme si uvědomili, že v této oblasti je prostor pro změnu obrovský. Začali jsme tím zdánlivě jednoduchým: do všech budov jsme doplnili nádoby na tříděný odpad, vytvořili infografiku, objednali nové nádoby na svoz tříděného odpadu a ihned jsme mohli snížit počet svozů odpadu směsného. Do větších zaměstnaneckých kuchyněk jsme umístili kyblíky na bioodpad, protože kávová sedlina tvořila velmi významnou složku směsného odpadu. Rozmístili jsme nové boxy na použité baterie a elektrozařízení a zajistili jejich zpětný odběr. V následujících letech chceme sledovat to, jak se objem odpadu snižuje. Dalším krokem bylo vytvoření strategie odpadového hospodářství, kterou chceme zpřesnit v rámci strategie udržitelnosti a jejího akčního plánu. Důležitá je v tomto směru komunikace i edukace, bohužel spousta odpadu stále ještě končí v nesprávných nádobách. V oblasti komunikace bych kromě standardního oslovování prostřednictvím infografiky, webu a sociálních sítí chtěla zmínit náš videospot AMU Goes Trash, který vytvořila studentka Klára Kubenková z FAMU z katedry animované tvorby (KAT). Úkolů do budoucna máme ještě řadu: třeba zredukovat množství papírových ručníků a jednorázových kelímků a určitě bychom mohli lépe třídit při větších akcích, které AMU pořádá.
V doporučení vaší rektorky z ledna 2022 je cestovat environmentálně odpovědně, tedy využívat MHD, pozemní dopravu a udržitelné ubytování. Jak moc se to uplatňuje v praxi?
Třebaže chceme postupně snižovat uhlíkovou stopu, nechceme jít cestou restrikcí a omezování. Osobní kontakty s publikem a kolegy v Čechách i ve světě a s nimi spojené cestování jsou pro umělce a studující uměleckých oborů nenahraditelné. Pandemie covid-19 nás naučila část aktivit přenést do online prostoru, ale například živá hudební a divadelní vystoupení jsou nenahraditelná. Jsme poměrně malá škola a komunita, a tak si myslíme, že je lepší vysvětlovat přínosy ekologičtějšího cestování než například striktně omezit některý druh cest. A také vidíme, že se mindset i chování studujících i zaměstnanců postupně mění. Například v programu Erasmus, jehož mobility představují většinu našich zahraničních cest, již tři roky existuje pobídkové schéma Green Erasmus, jež odměňuje účastníky, kteří si vyberou ekologičtější způsob dopravy. A zde konkrétní data a výsledky vidíme – nárůst žádostí o Green Erasmus se mezi lety 2021 a 2022 zdvojnásobil, výzva 2023 ještě není uzavřená, ale vypadá to, že čísla opět porostou. Na propagaci environmentálně odpovědných mobilit jsme s UMPRUM a ve spolupráci s dalšími vysokými školami vytvořili také video.
Jaké další kroky AMU pro udržitelnost dělá? Úplně konkrétní?
Velký význam má působení Environmentálního panelu AMU. Jsou v něm prostřednictvím studujících a pedagogů zastoupeny všechny naše fakulty a je to takový průsečík pro debatu. Všichni jeho členové a členky byli či jsou lidé, kteří se aktivně zasazují o ochranu životního prostředí, zahrnují toto téma do své umělecké tvorby či působí jako aktivisté. Jako odborný garant přispěl k rozvoji činnosti Environmentálního panelu AMU i profesor Bedřich Moldan. Kromě jiného se u panelu shromažďují podněty od celé akademické obce, které se dále předávají vedení AMU a řeší se. Významným krokem bylo i to, že v roce 2023 proběhla ve všech budovách AMU analýza potenciálu úspor energie a vody. Cílem této zevrubné analýzy, která probíhala několik měsíců, bylo identifikovat možnosti úspory paliv, energie a vody, které by vedly ke zlepšení provozu školy, a zejména možnosti, které by bylo možné realizovat s využitím metody EPC – Energy Performance Contracting (opatření se financují z budoucích úspor na energiích, pozn. red.). Byly posouzeny dvě varianty energeticky úsporného projektu, letos na jaře vedení AMU rozhodne, které z navržených opatření přijme.
Vaši studující stávkují za klima, pořádají happeningy a workshopy… Jsou ochotni udělat i nějaké konkrétní kroky, třeba jezdit do školy MHD, třídit odpad, případně kupovat si kávu do znovupoužitelných kelímků? Jak moc jsou ochotni vyjít z mezí vlastního pohodlí?
Naši studující nezůstávají pouze u symbolických gest. Díky rozmístění našich budov v historickém centru je doprava MHD, pěšky nebo na kole pro studující samozřejmostí. Větší množství košů na tříděný odpad v minulosti poptávali právě studenti a studentky, stejně jako u nich roste poptávka po vegetariánském či veganském jídle.
Co na vaší práci koordinátorky udržitelnosti vnímáte jako nejtěžší?
Příkladů dobré praxe, doporučení a strategií, z nichž se můžeme poučit, existuje mnoho, ale je složité vyhodnotit, jaký mix je nejvhodnější právě pro AMU. Oříškem je také stanovení priorit: seznam úkolů v oblasti udržitelnosti je dlouhý a my coby malá škola máme omezené personální kapacity. Dost věcí děláme takzvaně na koleni a formou improvizace, ale vážně se snažíme.
Co naopak považujete za svůj největší úspěch?
Od začátku fungování Environmentálního panelu připravuji pro vedení AMU na konci každého roku zprávu o jeho činnosti a při té příležitosti si vždy uvědomím, jak se AMU posouvá kupředu. Dělá mi to radost. Rozhodně to však nevnímám jako svoji osobní zásluhu, ale jako týmovou práci mnoha lidí, pro které udržitelný rozvoj není prázdný pojem. Dílčí i systémovější kroky, včetně velmi významných, jako jsou například odpadový a energetický audit a implementace doporučení, je AMU schopna realizovat flexibilně a rychle, protože pro vedení je udržitelnost priorita.
Čeho byste ještě chtěla dosáhnout?
Pro AMU bude velmi zásadní zavedení úspor energie a vody do praxe. Věřím, že hodně kupředu nás posune i zapojení do programu Podpory zelených dovedností a udržitelnosti na vysokých školách v rámci Národního plánu obnovy. Záměrem tohoto programu je revize existujících studijních programů s cílem zavést do nich témata zelené transformace. Věřím, že umění a umělci, a tedy i celá AMU, mohou přispět k řešení probíhající environmentální krize. Pokud jde o životní prostředí, odpovědnost leží jak na kolektivu, tak na jednotlivcích.
Ohledně udržitelnosti jste čerpali inspiraci i na jiných uměleckých školách v zahraničí. Kde konkrétně?
Zkoumali jsme, jakým způsobem přistupují k trvale udržitelnému rozvoji vysoké školy, které jsou v různých žebříčcích hodnoceny jako nejlepší. Od roku 2022 máme k dispozici například QS Sustainability Rankings, který posuzuje opatření, jež univerzity přijímají. Obzvláště přínosné je sledovat udržitelné aktivity uměleckých vysokých škol stejného nebo podobného oborového zaměření. Inspirativních institucí je spousta, například Aalto University, Royal College of Arts nebo University of the Arts Helsinki (zde například servírují jen zodpovědně vyprodukované vegetariánské potraviny a ryby chycené ve Finsku, pozn. red.). Ale upřímně, i když mají některé zahraniční instituce velký náskok, pro nás byly v posledních dvou letech největším zdrojem inspirace české vysoké školy, s nimiž jsme spolupracovali v konsorciu Unilead.