Umělá inteligence a velké jazykové modely před dvěma lety vtrhly takřka do všech odvětví lidské činnosti. Akademickou sféru a vědu nevyjímaje. Už teď přinášejí nástroje, které usnadňují vyhledávání ve zdrojích, analýzu odborných textů a automatizují sběr dat. I když obnášejí i úskalí nebo etická dilemata, akademické pracovnictvo často zmiňuje, že represe by byla chyba. Naopak hovoří o šanci nakopnout českou vědu a „superschopnostech“, které jsou teď už na dosah.
Oslovené expertky a experti se shodují, že umělá inteligence (AI) má potenciál výrazně proměnit vědecký výzkum. Podle Michaely Liegertové, proděkanky pro rozvoj a kvalitu Přírodovědecké fakulty Univerzity Jana Evangelisty Purkyně a průkopnice v implementaci AI nástrojů na akademické půdě, dokonce přinejmenším komerční výzkum nástup AI dávno radikálně změnil.
„Farmaceutické společnosti mají podnikatelské licence na GPT a vlastní firemní custom GPTs, které jim počítají, jak se ředí dávky léků, a dělají jim analýzy. Změny jsou a budou velmi rychlé. Měli bychom tedy dělat všechno pro to, aby se i veřejný vzdělávací systém pokusil držet krok,“ popisuje Liegertová.
„Máme neskutečnou příležitost nakopnout českou vědu a vzdělávací systém, protože ta technologie to umožňuje a všichni mají rovné podmínky. Všichni jsme měli loni na jaře, kdy byl zveřejněn model GPT-4, stejnou startovací čáru a je na každém z nás, jak s tím naložíme. Pokud bychom dokázali velmi rychle nástroje AI integrovat a implementovat a vzdělávat lidi v jejich využití, máme šanci se jako česká věda silně vyšvihnout,“ věří.
Dokonalejší rešerše. Možná
S tím souhlasí také proděkanka Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové Klára Rybenská. „AI dokáže práci skutečně zrychlit, protože se můžeme podívat do anotací, dotázat se na konkrétní věci a některé články rovnou vyřadit, pokud neodpovídají našim potřebám. Nemusíte číst padesát článků,“ vysvětluje s tím, že nápomocné nástroje jsou v tomto například ChatPDF nebo Consensus.
Tomáš Sigmund z Data Ethics Lab na Fakultě informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické v Praze předesílá, že i když literárními rešeršemi akademické pracovnictvo stráví mnoho času, „stejně většinou na nějaký článek k tématu zapomene“. „V tom by mohla AI pomoct,“ věří.
Vzápětí však dodává: „Problémem AI ale stále je, že nerozumí významům, pracuje jen na syntaktické rovině, takže může prezentovat jako významné něco, co významné není, nebo naopak. Časem se to bude zlepšovat, ale stejně syntaxe sémantiku nikdy zcela nenahradí.“
Je AI hrozba pro naše vlastní myšlení?
Pokud hovoříme o potenciálu AI, nelze zapomínat i na hrozby, varuje Ondřej Krása z Centra pro etiku jako studium hodnoty člověka na Filozofické fakultě Univerzity Pardubice. „S narůstajícími schopnostmi AI bude narůstat i hrozba jejich zneužití – od sofistikovaných manipulací po výrobu biologických zbraní,“ domnívá se.
„Na algoritmech sociálních sítích vidíme již nyní, že důsledná AI optimalizace metrik (například doby strávené na sociální síti) může nezáměrně vést k velmi negativním důsledkům, třeba radikalizaci uživatelů zmíněných sociálních sítí,“ dodává Krása.
Tomáš Sigmund potom vidí hlavní hrozbu ve ztrátě lidských schopností a dovedností, pokud se budou delegovat na AI.
„Hlavní charakteristikou člověka je myšlení. Pokud ho nebudeme používat, trénovat a rozvíjet, nezískáme ho, případně bude degenerovat. Mnoho aktivit jsme přenechali strojům, ale pokud jim přenecháme i myšlení, ztratíme schopnost rozvíjet se a být autonomní,“ varuje.
Na místě je rovněž zmínit riziko takzvaných halucinací, kdy AI generuje nepřesné nebo zavádějící odpovědi, vymýšlí si neexistující citace, zdroje nebo fakta, což může negativně ovlivnit vědecké závěry.
Vedle toho podle něj existuje riziko, že lidé přestanou strojům rozumět. „Už teď je obtížné pochopit, jak různé modely AI dospěly ke svým závěrům. Budou pro nás čím dál víc černými skříňkami. A čím víc je budeme využívat, tím víc se stane svět nesrozumitelným, přestane být světem pro člověka,“ obává se Sigmund.
AI jako pomoc? Tlak na výkon se může paradoxně zhoršit
Kromě toho upozorňuje na hrozící přehlcení a přetížení lidí. „Ten tlak na výkon a zvyšování rychlosti a objemu všeho je enormní,“ upozorňuje Sigmund. Díky automatizaci a AI se podle něj totiž zvyšuje množství vygenerovaných dat, která „nemáme pod kontrolou, která nás mohou překvapit a se kterými se neumíme vyrovnat“.
Nic to ale podle Ondřeje Krásy nemění na pozitivních věcech, které věda a lidstvo mohou díky AI dosáhnout. „AI přinese převratné objevy, které zlepší život mnoha z nás. Díky AI pravděpodobně získáme léky na řadu chorob, se kterými si medicína dosud neuměla poradit,“ předesílá.
„Najdeme zřejmě způsoby získávání a skladování energie, které zajistí dostupnou energii miliardám lidí. AI nejspíš výrazně přispěje k řešení dopadů klimatické krize,“ věří Krása.
Tým Ph.D. studujících pro každého
Michaela Liegertová z UJEP připomíná, že o1, nejnovější model ChatGPT od OpenAI, je v oborech jako biologie nebo chemie na úrovni Ph.D. studenta, se kterým akademičky a akademici mohou konzultovat svůj výzkum.
„Nedávno jsem v laboratoři dělala experiment, obrátila jsem se na něj s konzultací. Jinak bych neměla nikoho, kdo by mi vracel nápady a myšlenky, upozornil, že je něco blbost, že to nejde, ale jde to jinak. Umožňuje mi to si hned sednout, brainstormovat a posunovat sama sebe ve svém výzkumu a oboru,“ uvádí Liegertová příklad z vlastní praxe.
Jakub Sedláček ze Studií nových médií FF UK a Národního institutu SYRI dodává další použití AI: „Pomáhá mi urychlit programování nástrojů pro práci s nasbíranými daty nebo přímo jejich sběr. Služby jako Consensus mi dovedou dát rychlý přehled názoru vědecké komunity na konkrétní otázku. Pomáhá mi s brainstormingem názvů článků, přednášek či kapitol a navrhne kudy dál, když mi docházejí nápady.“
Liegertová potom vidí největší potenciál v tvorbě vlastních (custom) GPTs pro konkrétní účely a obory. „Snažím se je vědecko-výzkumným institucím dávat do ruky, připravovat ukázkové custom GPTs a ukazovat, jak si je mohou přizpůsobit. Jako vědec si tak můžete vytvořit celý tým Ph.D. studentů, z nichž každého můžete napromptovat na konkrétní specializaci a máte je k dispozici 24 hodin denně,“ říká vědkyně, která pro univerzity i výzkumné ústavy pořádá k využívání AI školení a workshopy.
Nadlidská renesančnost AI
Podle Jakuba Sedláčka z institutu SYRI sice dnešní jazykové modely a navazující nástroje člověka ve všem nenahradí, ale mohou ho přiblížit k „superschopnostem“. „Jeden z problémů vědy je, že si každý hraje na svém extrémně malém kousku extrémně velkého pískoviště. To je celkově tak obrovské, že nám nevyhnutelně unikají zásadní propojení mezi výzkumy, které se nikdy nepotkají u stejného čtenáře,“ nastiňuje.
V tomto ohledu podle něj AI může změnit svět. „Nedisponuje teď všestranně nadlidskou inteligencí, ale rozhodně je to tvor nadlidsky renesanční, jehož rozhled do nějaké míry pokrývá všechno, co se v textové podobě na internetu dalo v době tréninku najít. Kreativita není jen o vytváření nových věcí na zelené louce, ale i o propojování existujících kusů vědění tak, jak to ještě nikoho nenapadlo. Tam vidím nesmírný potenciál AI do následujících let,“ uzavírá Sedláček.
Pro přípravu textu byly využity následující nástroje AI:
Good Tape Pro (placená verze) pro hrubý přepis rozhovorů.
ChatGPT/GPT-4o (neplacená verze) pro shrnutí rozhovorů, brainstorming nad nimi a dohledání některých citací z nich (záznam promptů).