V České republice se rodí stále méně dětí. Průměrný počet potomků narozených jedné ženě v roce 2022 meziročně klesl na 1,66, což demografové považují už za alarmující číslo. Tento fakt souvisí i s různými krizemi, které zažíváme. Covid vystřídala válka na Ukrajině, energetická krize a jiné stresující události. Významný je také setrvalý trend posunu rodičovství do vyššího věku. Na dítě je pak v některých případech už pozdě a ve výsledku české ženy mají méně dětí, než kolik jich samy chtějí. Upozorňuje na to vědkyně Národního institutu SYRI a Univerzity Karlovy Jitka Slabá. Pozdní časování mateřství je podle ní ovlivněno studijními a kariérními ambicemi, partnerským životem, materiální situací a v neposlední řadě zdravotním stavem. Odkládání rodičovství je přitom stále výraznější a je patrné zejména u mladé generace.
To, že v české populaci neodpovídá konečný počet dětí narozených jedné ženě samotným reprodukčním záměrům, je známý fakt. Můžete to vysvětlit?
Podle našich zjištění k rozdílu mezi plánem a realitou dochází už u samotného časování narození prvního potomka, a to hlavně u mladších generací. Skutečnost, že současné ženy mají děti výrazně později než starší generace, je přitom zapříčiněna dvěma faktory. Ženy podstatně později narození prvního potomka plánují a velmi často pak svůj plán nezvládnou naplnit a odkládají pak rodičovství už vlastně proti své vůli.
Jak to ženy ve vašem výzkumu vysvětlovaly?
Z našeho výzkumného vzorku 1041 žen 16 % uvedlo, že se jejich první dítě narodilo dříve, než bylo plánováno, 43 %, že se narodilo podle plánu, a 41 %, že se narodilo později, než bylo plánováno. Podíl žen, kterým se narodilo jejich první dítě později, než bylo plánováno, se lišil napříč generacemi. Zatímco u žen narozených v letech 1966–1970 uvedlo pouze 27 % žen, že se jejich první dítě narodilo později, než plánovaly, tak u nejmladší sledované generace žen narozených v letech 1983–1990 to bylo již 55 %. Nejstarší skupina žen, které rodily později, než plánovaly, vykazovala časový rozdíl mezi plánem a skutečným narozením prvního dítěte pouhé 2 roky, zatímco u skupin žen narozených v obdobích 1971–1976 a 1977–1982 byl 5 let.
Čím lze podle vás rozdíl v plodnosti vysvětlit?
Rozdíl v plodnosti, který udává poměr mezi plánovaným a skutečným počtem narozených dětí, se obvykle vysvětluje posunem rodičovství do vyššího věku. Plodnost samotná je ale výsledkem mnoha jiných faktorů, které v české společnosti odstartovaly v 90. letech minulého století, jakými je nárůst příležitostí, jak se v životě realizovat, a značná materiální nejistota v rané dospělosti. Je také spojena s nedosažením zamýšlených reprodukčních plánů na individuální úrovni, kde k nechtěnému odkladu narození prvního dítěte nejvíce přispívají faktory související s partnerským životem a zdravotním stavem. Jde přitom zdánlivě o faktory, které nelze plošnými opatřeními zmírnit, podstatnou roli by zde ale mohla sehrát větší informovanost mladších generací, které jsou dobře seznámené se skutečností, jak bránit nechtěnému otěhotnění, ale méně si uvědomují překážky, kterým mohou v oblasti reprodukce v budoucnu čelit. Studijní a kariérní ambice se velmi pravděpodobně podílí na posunu plánovaného věku a zde je určitě prostor, jak by bylo možné ženám tento přechod do rodičovství usnadnit, ať už větší podporou pro kombinaci vysokoškolského studia a rodičovství, tak stabilní a dostupnou nabídkou služeb umožňujících realizaci v zaměstnání v kombinaci s péčí o děti.
Na porodnost mají negativní vliv celkem logicky i krizové situace, jako jsou války nebo byla pandemie covid-19. Můžete to přiblížit na příkladu pandemie?
Pandemie covid-19 výrazně změnila nejen společnost jako celek, ale i životy jednotlivců. Další naše studie v rámci SYRI prokázala, že těžká období mají dopad mimo jiné na reprodukční chování. Až 7 % mužů a žen uvedlo, že v souvislosti s pandemií covid-19 se rozhodli mít méně dětí. Náročné období se do reprodukčního chování mužů a žen promítalo odlišně, zatímco pro muže byla podstatná především materiální a pracovní situace, v případě žen sehrály roli i rodinné vztahy.
Z jakého období pandemie máte konkrétně data?
Data o reprodukčním chování jsme shromažďovali na konci období s největšími restrikcemi, konkrétně v dubnu 2021. Naše studie se podrobně zaměřila na hodnocení pandemie a životy jednotlivců v různých oblastech života. Snažili jsme se zjistit, do jaké míry toto hodnocení a osobní zkušenosti z pandemie ovlivnily reprodukční chování. Souhrnně lze říci, že respondenti ve většině případů považovali nejtěžší období pandemie pro narození potomka jako nepříznivé. Takto se vyjádřilo 60 % žen a 54 % mužů. Naopak jako příznivé pro početí dítěte období s největšími restrikcemi vnímalo 12 % žen a 15 % mužů. U těchto mužů hrály roli zlepšené finanční a pracovní podmínky, u žen byly tyto faktory doplněny ještě o roli rodinných vztahů. Je zřejmé, že pro muže je důležité materiálně zabezpečit rodinu, zatímco ženy jsou citlivější i k jiným otázkám. To lze také vysvětlit předpokladem, že zvyšující se potřeba péče o domácnost a děti postihla v době pandemie více ženy než jejich partnery.
Co nejvíce otázku počít dítě ovlivňuje?
Je evidentní, že to není jen kvalita mezilidských vztahů. K plánování narození potomka významně přispívá i materiální nejistota. Proto je důležité, aby ani v době krize, ať už v důsledku pandemie, nebo nepříznivých hospodářských podmínek, nebyla omezena dostupnost opatření směřujících k pomoci ekonomicky aktivním jednotlivcům a rodinám. Nejdůležitějším prvkem těchto opatření je tak jejich stabilita a předvídatelnost jejich dostupnosti v budoucnosti.
Na čem dalším v rámci projektu SYRI, který sdružuje vědce a vědkyně Univerzity Karlovy, Masarykovy univerzity a Akademie věd ČR, dál pracujete?
Jsem nadšená, že byla v rámci projektu mimo jiné navázána i spolupráce s Ústavem zdravotnických informací, a aktuálně se tedy společně s kolegyněmi zaměřujeme na podrobnou analýzu reprodukčních drah českých žen a pozorovaných dopadů pandemie covid-19 na plodnost, která mezi lety 2021 a 2022 výrazně poklesla a údaje z Českého statistického úřadu pro první tři čtvrtletí roku 2023 naznačují další pokles.