Pandemie prohloubila nerovnosti ve společnosti. Týká se to jak zdravotních charakteristik, tak například vzdělávání, zaznělo při reflexi a analýze dopadů covidové pandemie, kterou s vědci a vědkyněmi SYRI pořádal Týdeník Respekt. V diskuzi mimo jiné zaznělo, že Česká republika ani pět let po covidu nemá aktualizovaný pandemický plán. Upozornila na to Dagmar Dzúrová, která v rámci SYRI vede výzkumnou skupinu zaměřenou na socioekonomické nerovnosti ve zdraví.
Podle Dzúrové Česku v době pandemie chyběl orgán, který by zajišťoval multioborovost. Upozornila na to, že v podobných situacích nestačí jen lékaři, ale je nutné zajišťovat prevenci, aby lidé věděli, jak používat ochranné pomůcky atd.
„Neměli jsme žádný orgán, který by podával kvalifikované rady a vědecké studie, které by sloužily jako podklad pro řízení pandemie,“ uvedla Dzúrová, která působí kromě SYRI na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Pandemie by podle ní měla být obrazovým můstkem, abychom jako společnost byli na podobné situace připraveni a věděli co udělat. „Poučili jsme se velmi málo,“ zmínila Dzúrová v odkazu na pandemický plán, který je od roku 2012 bez aktualizace.
Dzúrová zároveň upozornila na více aspektů, jak můžeme vnímat zdraví. Není to jen situace, kdy nejsou lidé nemocní, je to i o sociální pohodě a well-beingu. „Zdraví nezískáme v nemocnicích, ale je například i o zdravotní gramotnosti,“ uvedla Dzúrová, podle které covid dopadl více na lidi žijící v okresech, které jsou na to ekonomicky hůře. „Šlo o souběh jak zdravotního stavu, sociálních charakteristik i ekonomického stavu,“ uvedla Dzúrová, podle které pandemie ještě prohloubila rozdíly ve společnosti.
Podle demografky Kláry Hulíkové Tesárkové jsme se jako společnost spíše poučili v tom, co nefungovalo. „Bojím se, že se vydáme metodou pokus omyl,“ uvedla Hulíková. Také ostatní diskutující byli k výsledkům, které Česká republika restrospektivně učinila spíše skeptičtí. Diskuzí se prolínaly názory podporující mezioborový výzkum, který se děje například v SYRI, ovšem na projektové bázi. Instituce, která by do budoucna potřebu takového pojetí zastřešovala, v Česku oproti jiným zemím chybí.
Pandemie mj. rozevřela nůžky mezi chudými a bohatými studujícími. „Děti s nižším statusem měly horší přístup k technologiím v době lockdownů, trpěli mentálními těžkostmi, nemohou si jednoduše dovolit psychoterapeutickou péče,“ uvedl Tomáš Lintner z Masarykovy univerzity s tím, že sociální a psychická nepohoda narostla o desítky procent.
Covid v tomto směru zapůsobil jako akcelerátor. Pro studenty se za pandemie výrazně změnily podmínky. Školy byly zavřené a prezenční výuku nahradila distanční. Lintner sám, byl v době pandemie na začátku svého doktorského studia. „Začal jsem distančně zkoumat distanční výuku,“ přidal osobní vzpomínku.
To Jakub Hlávka z Ekonomicko-správní fakulty působil v době covidu v USA, odkud se pak vrátil do České republiky. Když se covid začal šířit z Číny plánoval cestu do Afriky. „Bylo vidět, že už to nevypadá dobře, v únoru jsem se začal zabývat daty. Udělal jsem si jednoduchý model, z kterého vyplynulo, že v Česku by mohlo zemřít 120 tisíc lidí a nikdo mi to moc nevěřil. Snažil jsem se přemýšlet, čím mohu pomoci. Uvědomil jsem si, že připravenost českého zdravotnictví je hodně slabá,“ vzpomíná Hlávka, podle kterého bylo Česko v Americe na počátku pandemie vnímáno pozitivně. To se ale týkalo hlavně podpory a solidarity lidí, pak se obrázek změnil.
Pandemie podle vědců jasně ukázala, jak je důležitá mezioborovost a propojení vědců z různých oblastí jako je ekonomika, politologie, sociologie a mnohé další „Třicet let jsme se spoléhali na klinickou část, a ne na příbuzné obory, které jsou potřeba,“ uvedl Hlávka, který také zdůraznil potřebu kvalitní komunikace zejména u institucí, které pracují s daty. Společenské vědy jako takové mohou podle něj výrazně přispět k vyšší kvalitě života v Česku.
Pandemie covid-19 propukla na českém území prvními diagnostikovanými případy 1. března. Od té doby se nemoc prokázala ve více 4,8 milionu případů. Od začátku pandemie zemřelo v ČR zhruba 43.860 lidí, u kterých se prokázala nákaza novým typem koronaviru. Česká republika patří v přepočtu na obyvatele k nejpostiženějším zemím světa.