Pandemie COVID-19 nejvíce zasáhla nejzranitelnější české regiony, které měly problémy už před touto krizí. Regionální rozdíly v úrovni úmrtnosti se zvýšily, přičemž hlavní roli hrála struktura obyvatelstva a také akceptace, resp. neakceptace preventivních zdravotních opatření, konkrétně očkování. Vyplývá to z výzkumu vědkyň Národního institutu SYRI, který aktuálně vyšel v prestižním vědeckém časopise Applied Geography.
Ekonomické, zdravotní nebo jiné typy krizí mají tendenci postihovat zranitelnější skupiny obyvatel a zároveň zvyšují míru nerovností. To se projevilo znovu i v době pandemie, což vědkyně SYRI otestovaly na datech za úmrtnost z jednotlivých okresů. „Výsledky potvrdily prohlubování regionálních rozdílů během zdravotní krize, přičemž nejvíce byly postiženy nejzranitelnější regiony. Regionální rozdíly v úmrtnosti se tak zvýšily,“ uvedla Pavlína Netrdová ze SYRI a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Průměrná předpandemická dvouletá úroveň úmrtnosti (2018–2019) v Česku byla 13,66 úmrtí na 1000 obyvatel. Během pandemických let 2020–2021 se tato míra zvýšila na 15,88 na 1000 obyvatel, což představuje nárůst o 16,2 %. Zajímavé je, že hůře na tom byly znovu stejné regiony jako před pandemií, zejména tedy severozápadní Čechy a východní Morava. Naopak velká města jako Praha a Brno dopadly nejlépe.
„Naše zjištění odhalují významné účinky regionálních zdravotních výsledků, které jsou klíčové pro identifikaci zranitelných a vysoce rizikových regionů, a tím umožňují efektivní plánování a politické reakce na okresní úrovni,“ doplňuje spoluautorka Klára Hulíková Tesárková. Vliv na regionální rozdíly měla podle ní mj. i akceptace preventivních zdravotních opatření, tedy očkování.
Například v severozápadních Čechách byla úroveň úmrtnosti již před pandemií nepříznivá. Jde o okresy s vyšší mírou nezaměstnanosti a nižší úrovní vzdělanosti. Právě nedostatečný sociální kapitál je podle vědkyň SYRI klíčovým faktorem, protože ovlivňuje společenskou a institucionální důvěru a promítá se tak například do respektování pravidel, což bylo v době pandemie klíčové. Nižší vzdělání navíc často neumožňuje práci z domova. „To jsou ty hlavní důvody proč tento region dopadl hůře než ostatní,“ uvedla Netrdová.
Druhou skupinu silně postižených okresů našly vědkyně ve východní části Moravy. Vzhledem k tomu, že před pandemií se úmrtnost v těchto okresech pohybovala kolem celostátního průměru, zde hlavní roli sehrály zejména postoje k očkování proti COVID-19.
Závěry studie poskytují empirické důkazy, které mohou sloužit jako základ pro efektivní rozhodování v případě budoucích zdravotních krizí. „Pochopení a zvážení zásadních faktorů a mechanismů, které přispívají ke zvýšení rozdílů a zranitelnosti na regionální úrovni, umožňuje efektivnější zacílení na prevenci a podporu udržitelných podmínek pro zlepšení kvality života v dané oblasti,“ shrnuje spoluautorka studie a vedoucí výzkumné skupiny SYRI Dagmar Dzúrová. Jednoduše řečeno prevence se může cíleně zaměřit na zranitelné skupiny obyvatel nebo na konkrétní očkovací kampaně. Výsledky také do budoucna naznačují, že je potřeba pracovat s regionálními rozdíly. „Intervence by měly být založené na nejnovějších vědeckých důkazech, místě a kontextu,“ dodává Netrdová.
Pandemie covid-19 propukla na českém území prvními diagnostikovanými případy 1. března. Od té doby se nemoc prokázala ve více 4,8 milionu případů. Od začátku pandemie zemřelo v ČR zhruba 43.860 lidí, u kterých se prokázala nákaza novým typem koronaviru. Česká republika patří v přepočtu na obyvatele k nejpostiženějším zemím světa.