Působí na brněnské Mendelově univerzitě a nové odrůdy obilnin šlechtí podobně, jako to dělal právě věhlasný zakladatel genetiky Mendel – tedy žádnou modifikací DNA, ale pěkně postaru, přenosem pylu. Novou odrůdu pšenice, o jejíž komerční nasazení se Tomáš Vyhnánek z Ústavu biologie rostlin a další vědci usilují, pojmenovali autoři kvůli její rudé barvě po pohádkové Karkulce. Ale vzhled není to nejdůležitější: nová plodina se vyznačuje vysokým obsahem antioxidantů.
Běžná žlutohnědá pšenice je z polí po celém světě dobře známá. Ale rozhodně není jediná. „Existuje třeba bílá pšenice, která v sobě nemá žádné barvivo, purpurová z Nového Zélandu, modrá, jejíž mouka je po vymletí našedlá a další,“ popisuje Tomáš Vyhnánek. A přidat může do svého výčtu i červenou pšenici PS Karkulka, u které vymýšlí, co vše se z ní dá vyrobit za potraviny.
Karkulka nevznikla žádnou genetickou modifikací. „Odrůdy se šlechtí podobně jako za Mendela, tedy přenosem pylu a vznikem první generace. Stabilní odrůdu ovšem získáme obvykle až u sedmé či osmé generace,“ vysvětluje způsob křížení druhů biolog.
Především pro zahrádkáře byla ovšem důležitá studie zemědělské univerzity ohledně škodlivosti bisfenolu S a jeho škodlivosti pro plodnost. Bisfenol je totiž už dříve zakázanou složkou herbicidu RoundUp, který řada zahrádkářů používala proti plevelu. Evropská unie ho před několika lety zakázala kvůli možnému karcinogennímu účinku, letos se ovšem dočkal opětovného povolení. Skupina vědců v čele s Terezou Žalmanovou a Kristýnou Hoškovou ovšem prokázala jeho škodlivost na plod. „Bisfenol S naruší dělení dědičné informace vajíček takovým způsobem, že z nich už prakticky nemůže vzniknout životaschopné embryo,“ představila závěr svého výzkumu Žalmanová.
Barva pšenice je podle Vyhnánka daná vždy obsahem látek v dané odrůdě, není to žádný vedlejší produkt. „U řady druhů tato genetická informace sídlí na jiném místě v chromozomu, proto je možné je mezi sebou kombinovat,“ dodává akademik, který na ústavu působí jako docent.
Více antioxidantů, méně lepku
Pšenice Karkulka patří mezi takzvané funkční potraviny. „Je to kategorie potravin, které člověku, který je jí, mají přinést nějaký zdravotní benefit. V tomto případě jde například o obsah antioxidantů. Stejně jako každá jiná odrůda ovšem i tato obsahuje třeba lepek.
Pro univerzitu, Vyhnánka i ostatní z výzkumného týmu je úspěch nasazení produktů z PS Karkulky do komerčního prodeje. „Z pšenice peče chleba Karlova pekárna pod názvem Chléb Karkulka. Na Valentýna z ní minipivovar Chomout uvařil pivo. My jsme ale třeba vyrobili pšeničné vločky. Vypadají jako čokoládové, přestože jde jen o zpracovanou pšenici,“ popisuje Vyhnánek. Naopak třeba pro výrobu těstovin se Karkulka příliš neosvědčila.
Než se nová odrůda pšenice dostane ze šlechtitelských stanic a laboratoří mezi zemědělce, musí projít mnohaletým náročným testováním. „Celý vývoj trvá deset až patnáct let. Každá odrůda musí také projít tříletým testovacím pěstováním a může být vždy vyřazena. Třeba křížení pšenice je poměrně složité, ze začátku produkuje málo osiva. Celý proces významně ovlivňuje také počasí. Kvalitu odrůdy totiž ovlivňuje genetika jen z asi třiceti procent, zbytek jde na vrub prostředí, ve kterém se pěstuje,“ popisuje Vyhnánek.
Vracíme se ke kořenům
Barevná pšenice není ovšem žádnou novinkou, kterou by vymysleli vědci. Lidé ji pěstovali už dávno. „My se nyní k těmto druhům vracíme. Lidé totiž chtějí žít zdravěji a tak hledají alternativy k běžným potravinám. A my tak znovuobjevujeme to, co jsme už dříve využívali. Například quinou pěstovali domorodí obyvatelé v Jižní Americe už dávno,“ uvádí Vyhnánek příklad potraviny, která se v poslední době dočkala opětovné pozornosti.
Karkulka není jediná odrůda pšenice, na jejímž úspěchu mají podíl tuzemští výzkumníci. Čeští vědci už zvládli vyšlechtit například odrůdu pšenice Skorpion. „Má sice poněkud nižší výnosnost než běžná pšenice, ale na druhou stranu je určená spíše pro ekologické zemědělství, kde se nesmí používat některé druhy chemie na ošetření. Skorpion ale není registrovaný v České republice, nýbrž v Rakousku. Ani Karkulka není registrovaná zde, ale na Slovensku. Materiál na šlechtění ovšem pochází odsud,“ říká vědec. Podle jeho slov ovšem Mendelova univerzita v brzké době čeká na schválení vlastní české odrůdy pšenice. „Ještě ale nemáme definitivní rozhodnutí, proto zatím nemohu prozradit podrobnosti,“ dodává Vyhnánek.
Autor je redaktor Brněnského deníku Rovnost.