Využití lipidových biomarkerů pro včasnou diagnostiku rakoviny slinivky, vývoj technologie pro snížení toxicity paracetamolu, využití pokročilých magneticky aktivních nanomateriálů na bázi oxidu titaničitého pro přípravu bioaktivních látek, přenosný audiometr – výsledky těchto a dalších výzkumných projektů Univerzity Pardubice mají nyní větší šanci na uplatnění v praxi. Škola se totiž jako první v Česku zapojila do programu kalifornské Stanfordovy univerzity SPARK Global, který s transferem technologií do praxe pomáhá.
Program SPARK se může chlubit tím, že až šedesát procent podpořených projektů nalezne využití v klinické praxi. Klíčem k úspěchu je intenzivní interakce mezi vědci a poradci z průmyslu.
Zástupci Univerzity Pardubice dostali už při úvodních jednáních od amerických kolegů i zpětnou vazbu na své projekty.
„Jednali jsme nejen se zakladatelkou programu Dariou Mochly-Rosenovou i například s Peterem Santa Mariou, ORL specialistou ze Stanford University Medical Center, který s pomocí programu SPARK vyvinul nové léčivo pro terapii chronických perforací ušního bubínku. Tuto technologii patentoval a posléze založil start-up. Technologie byla nedávno licencována velké farmaceutické společnosti Astellas Pharma, která zahájila klinické testování na pacientech,“ řekl ředitel Centra transferu technologií a znalostí (CTTZ) Univerzity Pardubice Michal Svoboda. „K našemu výzkumu lékové toxicity jsme už od odborníků z farmaceutické praxe, kteří na Stanford University působí, získali cenné komentáře. Diskuze byla pro další směřování našich výzkumných prací nezastupitelná,“ dodává Tomáš Roušar z Katedry biologických a biochemických věd Fakulty chemicko-technologické, který se zabývá výzkumem toxicity paracetamolu a vývojem nového kombinovaného léčivého přípravku, který by oproti dosud na trhu dostupným konkurentům měl disponovat prokazatelně nižší toxicitou.
Vědečtí pracovníci a doktorandi pardubické univerzity nyní budou mít možnost seznámit se s problematikou transferu technologií v oblasti biomedicíny a zdravotnických prostředků formou specializovaných přednášek a seminářů a například se i zúčastnit dvoutýdenního vzdělávacího programu na každoročním SPARK Global meetingu.
Po vzoru Stanfordovy univerzity budou na české univerzitě postupně budovat síť poradců z praxe, kteří budou konzultovat projekty vědců a pomůžou se správným nasměrováním výzkumu. Současně začne vznikat síť kontaktů na významné firmy – potenciální komerční partnery z oboru. „Transfer patentů do praxe může být komplikovaný, dlouhodobý a finančně náročný proces. Účast v tomto programu velmi vítám. Jako velmi důležité hodnotím i možné zapojení studentů doktorského studia, kterým to pomůže rozšířit obzor a umožní se lépe orientovat v propojení akademické a průmyslové sféry, což je oblast, kde Česká republika potřebuje výrazné zlepšení,“ dodává Michal Holčapek z Katedry analytické chemie Fakulty chemicko-technologické, jehož tým vyvinul unikátní diagnostickou metodu pro zjištění rakoviny slinivky založenou na analýze lipidů pomocí hmotnostní spektrometrie.
Jak funguje SPARK na Univerzitě Pardubice
První výroční dvoudenní zasedání sítě SPARK Global absolvovali pardubičtí zástupci v červenci v Berlíně. V sekci nových a plánovaných programů vzbudily pozornost jak dosavadní výsledky univerzity v oblasti biomedicínského a souvisejícího výzkumu, tak plán implementace programu v podmínkách Univerzity Pardubice. Kromě jiného proběhla také jednání šesti stálých pracovních skupin zaměřených na vytvoření databáze pro propojení jednotlivých programů a následnou prezentaci průmyslovým partnerům a investorům; vztahy s průmyslem a marketing sítě SPARK; řešení projektů o oblasti tzv. „rare diseases“ nebo řešení epidemií typu zika, dengue; vzdělávání v oblasti vývoje léčiv, diagnostických metod a zdravotnických prostředků; financování národních programů a globální sítě; „regulatory affairs“, tedy na problematiku legislativy v dané oblasti.