Decentně sesadit básníka Petra Bezruče z oficiálního piedestalu a ukázat ho jinak: jako v podstatě plachého člověka, který by jen těžce rozuměl kultu osobnosti, jež mu přisoudili jiní. Dokument Ještěr od Lysé hory, který natočili studenti ze Slezské univerzity v Opavě, uvede i Česká televize.
Studenti Multimediální techniky ze Slezské univerzity v Opavě si dali náročný cíl. Poznat významného Slezana nejen jako básníka, ale i jako člověka, který měl velký vztah k Moravě a Slezsku. Takový cíl si dali autoři dokumentu, který natočil desetičlenný tým během letošních letních prázdnin. A hledali odpovědi na otázky, jaký byl básník, jaký měl vztah ke Slezsku a jak jej ovlivnila příroda Beskyd.
„Studenti ve filmu pátrají po tom, zda i v dnešní době má Petr Bezruč co říci a jaký má význam pro dnešní dobu. Opověď je jasná: Bezruč svým dílem současného čtenáře oslovuje například tím, že mu otevírá prostor pro přemýšlení o jeho vztahu k rodné krajině a přírodě. Autoři snímku dále odkrývají fakt, že si minulý režim tohoto autora přivlastnil, a tak trochu proti jeho vůli vznikl v padesátých letech kult osobnosti Petra Bezruče,“ říká producent snímku Martin Petrásek.
S nápadem natočit dvaapadesátiminutový dokument přišel režisér, scénárista a pedagog Multimediální techniky Jan Mudra. Nechal se inspirovat hudebně komponovaným pořadem Alfréda Strejčka a Štěpána Raka, jejich vyprávěním o Petru Bezručovi, jeho básních, vztahu k Lysé hoře a nádherné přírodě Beskyd. „Pamatuji si, že Honza Mudra tehdy řekl: to je vlastně podklad pro scénář, tak co kdybychom ho natočili a udělali to jako vizualizaci Bezručovy poezie,“ vzpomíná Martin Petrásek, který je spolu s Mudrou také pedagogem na oboru Multimediální techniky.
Slezské zemské muzeum a Památník Petra Bezruče poskytl filmařům obrazový materiál výměnou za budoucí film. Později se začali přidávat další „bezručologové“. Ti všichni nadšeni vznikajícím studentským filmem propojili studenty a pedagogy s dalšími lidmi z básníkova okolí. „Jednou z nich je jeho celoživotní dobrovolná sekretářka Zdena Tomášková z Kostelce na Hané, jejíž výpověď je ve filmu neobyčejně zajímavá, a to především svou autenticitou,“ popisuje Jan Mudra.
Vzhůru na Lysou horu
Loni v květnu se pak skupina studentů vydala na výšlap na Lysou horu. Z Ostravice ve stopách Petra Bezruče, který se takto na vrchol vydával každý rok. Záznamy z této studentské cesty vzhůru se ve snímku střídají s archivním obrazovým materiálem, slovním doprovodem pamětníků, literárních historiků, osobními komentáři studentů i Bezručovými verši.
Režisérka snímku Marie Bednářová uvádí, že Ještěr od Lysé hory byl už od začátku pro celý štáb něco jako dítě, které filmaři od jeho prvních krůčků dovedli až na plátno. „Díky dokumentu jsme se naučili spoustu nových věcí a nabrali hodně zkušeností. Petr Bezruč se od té chvíle pro nás stal víc, než pouhou maturitní otázkou. Myslím si, že dokument ukazuje Petra Bezruče z jiné stránky, než jen literární,“ podotkla režisérka.
O tom, že snímek má úspěch, není pochyb. A to od jeho premiéry, která se konala v rámci multižánrového festivalu Bezručova Opava v úterý 25. září v kinosále Slezské univerzity v Hauerově ulici.
„Máme jen kladné ohlasy. Dokument nyní čeká na své uvedení ve frontě v České televizi. Považuji ho za mimořádný počin, mimo jiné i proto, že je to dokument studentský, nízkorozpočtový, realizovaný za minimální náklady a za úžasné pomoci mnoha lidí včetně samotných studentů,“ dodal Martin Petrásek, pod jehož vedením vznikl nedávno i úspěšný studentský dokument Grygar o známém českém astrofyzikovi a popularizátorovi vědy Jiřím Grygarovi.