Studenti i učitelé z českých vysokých škol místo zrušené výuky pomáhají. V nemocnicích, s hlídáním dětí, se šitím roušek i výrobou obličejových štítů. Brigádničí u lesníků a zemědělců, vyrábějí dezinfekci i ochranné pomůcky. Vyvíjejí aplikace, které lidem najdou nejbezpečnější trasu do obchodu. A myslí i na děti a středoškoláky: vysílají vlastní pohádky, čtou své povídky, radí s matematikou či dějepisem.
Dobrovolníci z českých univerzit se koordinují přes původní webové stránky škol, nově vzniklé webové portály i sociální sítě. A stále vznikají a propojují se nové iniciativy. I proto nepřinášíme kompletní přehled všech dobrovolnických aktivit, ale chceme spíše inspirovat v tom, jaké kroky se dobrovolníkům z různých škol osvědčily – při navazování spolupráce i hledání míst, kde je pomoci zapotřebí.
Medici testují i zvedají krizové linky
Téměř bezprostředně po přerušení výuky se studenti zdravotnických profesí začali angažovat v nemocnicích – zpočátku především na odběrných místech prováděli stěr z nosu a krku u pacientů s podezřením na infekci koronaviru. Ještě než vláda 15. března vyhlásila pro studenty těchto oborů pracovní povinnost, rozšířila se dobrovolnická pomoc i na hygienické stanice a krizové linky.
A jejich dobrovolničení pokračuje i po zavedení pracovní povinnosti. Pomáhají totiž i stovky těch, kteří povinnost nemají nebo ještě mají volné kapacity. Například Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem takto poskytla krizovému štábu Ústeckého kraje přes šest stovek kontaktů na své studenty, na které se vládní usnesení nevztahují, ale jsou ochotní pomoci. Personální pomoc totiž aktuálně poptávají i nemocnice nevyskytující se na vládním seznamu sedmnácti „povinně podpořených“ nemocnic.
Kromě facebookových skupin jednotlivých lékařských fakult následně vznikla společná skupina Dobrovolníci z řad studentů LF. Ta nyní propojuje jednotlivé lékařské fakulty a jejich dobrovolníky, aby byla pomoc koordinovaná a efektivnější. Kromě studentů medicíny se v pomoci angažují i třeba budoucí porodní asistentky či záchranáři.
Odpovědi online a nonstop
Posilu krizovým linkám nabídla trojice studentů Fakulty informačních technologií ČVUT. Vyvinuli nový komunikační kanál – www.koronavirus24.cz –, kde veřejnost může pokládat otázky ohledně koronaviru. Jan Šafařík, Tomáš Stanovčák a Tomáš Bašta doufají, že služba pomůže ulehčit práci lidem na zřízených infolinkách.
Počítačový program, takzvaný chatbot, který je online 24 hodin denně, umí odpovědět rychle a automaticky. „Naším cílem je v této složité situaci přispět k rychlé dostupnosti informací o koronaviru z ověřených zdrojů. Projekt jsme vytvořili zdarma a na vlastní náklady, neboť si myslíme, že jedině vzájemná pomoc umožní celou krizi zdárně překonat,“ říká jeden z tvůrců služby Jan Šafařík.
Brigády na poli, v lese i na chmelnici
Jakmile začalo být jasné, že karanténní opatření uzavřela hranice, objevila se i poptávka po pomoci v lesích a v zemědělství. Příkladem je jarní sadba, kterou obstarávali brigádníci, z nichž řada byla ze zahraničí. Ti ale do Česka vzhledem k opatření kvůli šíření nového typu koronaviru nemohou.
Ministerstvo zemědělství a rektoři tří oborově zaměřených univerzit proto vyzvali studenty i veřejnost, aby se do prací v zemědělském, potravinářském a lesnickém sektoru zapojili. Školy navíc určily i pravidla, za kterých studentům uznají takovou pomoc jako povinnou praxi.
„Už za prvních pár dnů od zveřejnění výzvy se jenom u nás přihlásilo asi padesát zájemců, a to nejen studentů naší Mendelovy univerzity. Paralelně se ptají i jednotlivé firmy, kterým chybí brigádníci. Volají z celé republiky. Jde například o chmelaře, obecně zemědělce, lesnické firmy a podobně,“ vyjmenovává mluvčí Mendelovy univerzity v Brně Filip Vrána.
Poptávku a nabídku nyní koordinuje web www.agroprace.cz. Kromě konkrétních nabídek práce jsou tu i kontakty na koordinátory dobrovolníků jednotlivých univerzit, se kterými se lidé mohou spojit, pokud pro sebe zatím práci nenajdou.
„Ráda bych pomohla, jsem nyní bez práce. Potřebuji ale pomoc skloubit s péčí o desetiletou dceru, takže hledám práci v dojezdové vzdálenosti od bydliště. Zatím jsem ji nenašla, ale řada jarních prací se ještě nezačala dělat. Věřím tedy, že se nakonec někde uplatním,“ popisuje například Michaela V., která hledá práci na jihu Moravy.
Podobný problém, jenže z opačné strany řeší i řada zemědělců. „Potřebuji brigádníky na jarní práce na chmelnici. Jenže nedaleký penzion je zavřený a já nyní sháním místo, kde ubytovat dobrovolníky, pokud by přijeli z větší dálky,“ popisuje Pavel Procházka z podniku Zepos Radovesice, který se s prosbou o zprostředkování pomoci obrátil na Univerzitu Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.
Dezinfekce i nové respirátory
Technické školy se zase zapojují výrobou desítek tisíc litrů dezinfekce, kterou poskytují potřebným ve svém okolí. Vyvíjejí také ochranné masky a respirátory a spolupracují na výrobě nového typu plicní ventilace CoroVent.
Český institut informatiky, robotiky a kybernetiky, který je součástí ČVUT v Praze (CIIRC ČVUT), například vyvinul nový respirátor CIIRC RP95-3D, který byl úspěšně certifikován jako ochranná polomaska s nejvyšším stupněm bezpečnosti FFP3.
Tištěné štíty z Hradce Králové pro všechny
V Hradci Králové vedla situace k unikátnímu spojení hned pěti institucí a výrobě provizorních ochranných štítů na obličeje pro lékaře, zdravotníky nebo třeba pracovníky v sociálních službách. Vše za pomoci 3D tiskáren. Iniciativa „3D tiskem proti COVID-19“ byla schopna již v březnu vyrobit a zdarma poskytnout přes 200 ochranných štítů denně, během prvních dvou týdnů jich tak rozdali přes tři a půl tisíce. Štíty jsou po důkladném omytí desinfekcí opět použitelné. Na začátku dubna poté postup inovovali a začali štíty vyrábět vstřikolisovou formou – denně jsou od té doby schopni vyrobit tři tisíce štítů.
Instituce mohou nyní štíty poptat na webu www.stity.uhk.cz. „Protože poptávka byla opravdu obrovská, rozhodli jsme se tímto způsobem zkvalitnit výrobu. Nejde nám o zisk, ale o kvalitu a bezpečí pro uživatele. Proto UHK štíty distribuujeme za nákladovou cenu 50 korun bez DPH za kus,“ doplnil Richard Cimler z Přírodovědecké fakulty UHK, který na výrobu dohlíží.
Sdílení počítačů
Školy také sdílejí a nabízejí kapacity nevyužívaných počítačů k tomu, aby pomohly výzkumu koronaviru. Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně se takto zapojila do projektu Folding@Home Stanfordovy univerzity, který využívají vývojové týmy pro různé výpočty a simulace během výzkumu léčebných látek. Stanfordova univerzita nabídla výpočetní výkon tohoto projektu také pro výzkum viru, se kterým se nyní potýká celý svět.
„Vědci během těchto výzkumů potřebují velký prostor pro různé simulace, aby mohli připravit účinnou látku nově vznikajícího léku. A k tomu potřebují obrovský výpočetní výkon. Díky tomu, že je do projektu Folding@Home zapojen ohromný počet počítačů, jedná se vlastně o jeden z nejvýkonnějších superpočítačů,“ popisuje ředitel univerzitní knihovny Ondřej Fabián.
IT4Innovations – Národní superpočítačové centrum při VŠB-Technické univerzitě Ostrava – zase nabídlo svým uživatelům z řad akademických institucí přednostní přístup k výpočetním zdrojům pro řešení problémů týkajících se výzkumu v souvislosti s nemocí COVID-19. „Přednostně jsme naši výpočetní kapacitu nabídli některým svým významným uživatelům, jako je Ústav organické chemie a biochemie AV ČR či CEITEC. Přihlásit se můžou ale i jiní. Navíc se nemusí nutně jednat jen o vývoj léků, ale může jít třeba o vývoj nanomateriálů na podporu boje proti koronaviru či modelování šíření epidemie,“ uvádí Vít Vondrák, ředitel IT4Innovations.
Interaktivní mapa
Univerzita Palackého v Olomouci zase zřídila interaktivní mapu pro Olomoucký kraj, která ukazuje aktuální situaci nákazy v kraji, například počty nakažených, odběrová místa, uzavřené hraniční přechody a mnoho dalších důležitých informací.
Původně nápad na semestrální práci jednoho studenta se přetransformoval do představy sofistikovanější mapové aplikace s novinkami o koronaviru. „Interaktivní mapa našich studentů ukazuje, že to, co se u nás naučili, umějí obratem využít ve prospěch Olomouckého kraje. Sami si rozvrhují práci, diskutují a několik hodin denně přes Skype vše konzultují,“ popsal vedoucí Katedry geoinformatiky Vít Voženílek.
Kudy jít? Poradí aplikace
Tým vědců a studentů z Fakulty elektrotechnické ČVUT zase vyvíjí unikátní aplikaci, která má pomoci v boji proti šíření nákazy. Svým uživatelům doporučí optimální trasu a harmonogram pro návštěvu míst na základě dat o koncentraci lidí.
Technologie stojí na komunitním sběru anonymních dat – proto nyní vědci vyzývají k zapojení co nejvíce lidí. Vědci vycházejí z předpokladu, že jednou z nejdůležitějších příčin šíření viru je koncentrace lidí na veřejně přístupných místech. Navzájem si totiž virus předávají.
Cílem vědců je naprogramovat algoritmus, který vytvoří časoprostorovou mapu rizika v dané lokalitě. Na základě dat umělá inteligence předpoví, kde se v danou chvíli bude pohybovat zvýšený počet lidí a jestli na místě, kam se člověk vydal, čekají fronty. Tím každému umožní naplánovat vhodný čas pro bezpečnou návštěvu lékárny, obchodu či parku.
Na projektu se kromě akademiků podílejí epidemiologové, lékaři a sociologové z celého světa, například z Velké Británie, Švýcarska nebo Jižní Koreje. O možné spolupráci jednají zástupci také s prestižní americkou univerzitou MIT.
Hlídání dětí...
Pomoc byla velice brzy potřeba také u lékařů, sester a členů Integrovaného záchranného systému, kteří potřebovali hlídání dětí. A posléze přibyli další rodiče, kteří se kvůli zavírání škol a školek dostávali do potíží.
Do hlídání se zapojili především studenti pedagogických oborů. Například Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity postavila hned na začátku preventivních opatření týmy pro hlídání dětí zaměstnanců dvou brněnských fakultních nemocnic.
Jinde si zase budoucí pedagogové stanovili širší záběr aktivit – například Fakulta pedagogická Západočeské univerzity zřídila facebookovou skupinu Pomáháme v Plzeňském kraji, která se netýká jen hlídání dětí, ale i doučování, nakupování a dalších aktivit. Zapojili se do ní i studenti ostatních fakult Západočeské univerzity i veřejnost. Skupina má bezmála osm set členů. Kromě jiného pomohla vybavit rouškami několik domovů pro seniory a další zařízení.
... i péče o seniory
Starším lidem pomáhají napřímo i studenti sociální práce či speciální pedagogiky. Například posluchači Univerzity Hradec Králové se kromě hlídání dětí zdravotníkům zapojili i do péče v různých domovech pro seniory.
„Mojí náplní práce je pomoc při ranních hygienách, stravování klientů, úklidu prostor a nejvíce při takzvané aktivizaci klientů domova, což znamená, že pomáháme vymýšlet a uskutečňovat aktivity přímo vhodné pro klienty, aby procvičovali paměť, jemnou motoriku a podobně,“ popisuje studentka Ústavu sociální práce Filozofické fakulty UHK Lenka Haklová.
Jednotlivé nabídky pomoci a různá témata se postupně rozhodla scelit i Masarykova univerzita. V polovině března spustila dobrovolnickou databázi https://munipomaha.cz/, která propojuje ty, kteří pomoc nabízejí, s těmi, kteří ji hledají. Dobrovolnická síť měla po pouhých pěti dnech fungování 2 882 registrovaných pomocníků, z toho 2 035 z univerzity a 827 z řad veřejnosti. Dobrovolnické centrum jen za první týden vyřídilo poptávky pomoci od 55 institucí a 365 jednotlivců. Na materiální zajištění pomoci za stejnou dobu přispělo 769 dárců celkovou částkou 1 380 902 Kč. Čísla samozřejmě každý den rostou.
Roušky místo Majálesu i půjčené stroje
Studentská unie Slezské univerzity v Opavě přesměrovala na boj s důsledky pandemie peníze a energii, které měla nachystané pro pořádání Majálesu. Ten bude přinejmenším odložen, část peněz proto putovala na nákup materiálu pro šití roušek. „Část látek využily švadleny, které šijí doma, a část mířila do krejčovny Slezského divadla v Opavě,“ popisuje Lucie Zelinková ze Studentské unie. Roušky už díky tomu mají například ve Fakultní nemocnici Ostrava, v domově seniorů či u Policie České republiky. A další se stále šijí.
Zapojili se i zahraniční studenti, kteří navzdory přerušení výuky zůstali v České republice. „První roušku jsem se rozhodla ušít, abych pomohla své kamarádce, která pracuje v supermarketu. Každý den je v kontaktu se stovkami lidí a roušky nikde nebyly a nejsou k sehnání,“ říká studentka Univerzity Pardubice Viktoriia Savinova, která je původem z Ukrajiny. První roušky ušila pouze ručně, dnes už může využít k práci stroj, který jí půjčila jedna ze zaměstnankyň univerzity. Následně se k šití roušek a jejich distribuci připojili další studenti i zaměstnanci univerzit.
Roušky šijí i studenti Ostravské univerzity, kde se zapojila většina členů skupiny Klima nástupiště, která se před vypuknutím pandemie snažila o aktivní řešení klimatické krize.
Pomoc starším s internetem i obavami
Ostravská univerzita navázala také spolupráci se společností, která poskytuje nájemní bydlení. V jejích bytech totiž velmi často bydlí senioři, kteří jsou sami a jsou odkázáni pouze na informace v klasických médiích, nedokáží si vyhledat podrobnosti na internetu. Jako formu brigády nyní speciálně vyškolení studenti psychologie a příbuzných oborů seniorům telefonují: chtějí je uklidnit a také jim poskytnout informace, které jim případně chybí.
Dobrovolnické aktivity na Ostravské univerzitě koordinuje Poradenské centrum Ostravské univerzity, které připravilo také web – rozcestník dobrovolnických aktivit pomahame.osu.cz. Ten slouží jak dobrovolníkům, kteří mají zájem se přidat, i organizacím, které by rády jejich pomoc využily.
Učení a zábava pro děti i dospělé
Na ty, kteří hlídají děti pracujících rodičů nebo jsou doma s dětmi svými, zase myslejí umělecké i pedagogické školy. Například FAMU spouští na svém oficiálním Vimeo kanálu pod názvem „FAMU dětem“ pásmo těch nejlepších a nejoceňovanějších pohádek, které natočili studenti v posledních deseti letech.
„Naše pohádky obletěly stovky festivalů po celém světě, jejich autoři mají doma na svých policích významné ceny a my je chceme v takto uceleném pásmu představit českému dětskému divákovi prostřednictvím našeho Vimeo kanálu po dobu dvou týdnů. Pohádky jsou určené věkové skupině od čtyř do deseti let, ale jsme si jistí tím, že se u nich zasměje či slzu ukápne i rodič,“ říká Tereza Petáková z Akademie múzických umění.
Ústav filmové, televizní a rozhlasové tvorby Slezské univerzity v Opavě zase urychlil spuštění dlouho připravovaného vzdělávacího televizního kanálu. Nová aktivita se jmenuje lucernaTV a nabízí vzdělávací filmy, záznamy debat či přednášky.
„Chceme propojit naše aktivity s dalšími internetovými vzdělávacími platformami, které se obvykle věnují konkrétním vzdělávacím oblastem. Na stránkách naší televize tak zájemci najdou filmy či přednášky a debaty z oblasti orální historie, literatury, filmové vědy, divadla, hudby, architektury, ekonomie a dalších společenských věd. K dispozici jsou i studentské filmy, záznamy divadelních představení či autorská čtení,“ popisuje vedoucí ústavu a autorka projektu Monika Horsáková.
K vybraným filmům nabízí nová platforma ke stažení také studijní materiály či metodiku pro učitele. Spolupracuje přitom s pedagogy dalších pracovišť Slezské univerzity a jiných škol.
Pomoc s matematikou i historií
Online pomoc s matematikou nabízí středoškolským studentům Matematický ústav Slezské univerzity. Iniciativa BrainFitness funguje denně od pondělí do pátku, vždy od 10 do 16 hodin. Studenti Matematického ústavu jsou všem žákům a studentům připraveni osobní konzultací pomoci s jakýmkoliv matematickým problémem – například nepochopení zadaného učiva, ztroskotání na domácím úkolu a podobně.
S výukou soudobých dějin zase může pomoci aplikace HistoryLab.cz, kterou vyvíjí Oddělení vzdělávání Ústavu pro studium totalitních režimů ve spolupráci s Fakultou elektrotechnickou ČVUT v Praze, Pedagogickou fakultou UK, Ústavem pro soudobé dějiny AV ČR a Masarykovým ústavem AV ČR. Nabízí účinné a uživatelsky vstřícné digitální prostředí, které lze v současné situaci využít pro výuku soudobých dějin. Autoři aplikace postupně zveřejňují cvičení, která jsou již prověřená v praxi a upravená na základě reakcí žáků i učitelů. K 18. březnu zveřejnili šest nových cvičení, například „To byla sláva“ zkoumající význam zahájení provozu pražského metra.
Živou kulturu až do domu
Objevují se i projekty, které v době karantény přinášejí živou kulturu přímo do domácností. Studenti scenáristiky a dramaturgie FAMU přišli například s aktivitou Scenáristé čtou Česku. „Připadalo mi to jako dobrá šance pro naši katedru, která obvykle moc slyšet a vidět nebývá. Napadlo mě, že já i mí spolužáci máme spoustu textů, které píšeme ať už do školy, nebo pro jiné příležitosti, a že by bylo fajn je přečíst veřejně. Protože stačí jenom kdykoli kliknout a poslouchat,“ vysvětluje iniciátorka projektu Kristýna Vaňková. Texty čtou buď sami autoři, nebo herci z JAMU, DAMU a konzervatoří.
Všem dobrovolníkům už poděkoval ministr školství Robert Plaga. „Konkrétní náplň třetí role univerzit se ukázala v posledních dnech a týdnech. A to především v dobrovolnické činnosti, která je spjata nejenom s lékařskými obory, pedagogickými obory, ale je všeobjímající z pohledu studentů i ostatních oborů. A já jsem za to rád. Děkuji českým univerzitám, českým vysokým školám za práci, kterou teď provádějí,“ zdůraznil Plaga.