Týmy Lékařů bez hranic a dalších humanitárních organizací často působí v oblastech, pro které neexistují dostatečně podrobné mapy. Bez map přitom není možné plánovat očkovací kampaně, vyhodnocovat zdravotnická data ani provádět epidemiologické analýzy. Proto vznikl projekt Missing Maps, ve kterém humanitární organizace společně s dobrovolníky po celém světě vytvářejí podle satelitních snímků mapy krizemi ohrožených oblastí. Dobrovolníci, ať už se nacházejí kdekoliv, mohou od svého počítače významně přispět k práci, která zachraňuje miliony lidských životů. A právě do tohoto projektu se zapojili také studenti Univerzity Tomáše Bati.
„Organizované mapování, neboli mapathon, je zaměřeno na zaplnění bílých míst na mapě v některé z rozvojových zemích, kde je vyšší výskyt nákazy novým typem koronaviru a kde chybí mapy k tomu, aby mohla být péče a aktivní pomoc nakaženým lépe cílena. Jedná se například o Peru, Kolumbii nebo Srí Lanku,“ objasnil Jakub Trojan z Fakulty logistiky a krizového řízení zlínské Univerzity Tomáše Bati.
Studenti mají k dispozici poměrně detailní satelitní snímky celé Země. Využívají pak ty, které zachycují území, jež nejsou ještě zmapovaná v klasických mapách. „Na nich pak hledáme všechny budovy, cesty, řeky. Zkrátka vše, co bychom do map mohli zanést a co pomůže při humanitárních akcích. Tyto objekty následně překreslujeme – vektorizujeme – do mapového portálu OpenStreetMap. Do nich pak místní dobrovolníci přidávají takzvané atributy – informace o tom, kde jsou nemocnice, školy, dětská hřiště. Hotové mapy potom slouží humanitárním pracovníkům, regionálním vládám a dalším institucím, které pomáhají organizovat pomoc v těchto těžce zkoušených lokalitách,“ doplnil Trojan.
Humanitární a krizové mapování realizuje Fakulta logistiky a krizového řízení (FLKŘ) pravidelně. Konkrétně se tomu věnuje Ústav environmentální bezpečnosti.
„Pořádáme mapathony pravidelně pro studenty i širokou veřejnost. Umisťujeme tedy ta nejzranitelnější místa na mapu světa, tedy mapujeme místa, která nejsou pokryta mapami, a přitom v nich žije velké množství obyvatel. Jsou to země, kde je ohroženo životní prostředí, je zde vysoký výskyt pandemických nemocí, bují zde ilegální obchody, občanské války a podobně,“ dodává děkanka FLKŘ Zuzana Tučková.
Místní a mezinárodní neziskové organizace pak mohou využít tyto podrobné mapy a data pro snazší řešení krizových situací, které tyto oblasti postihují.
Zapojení dobrovolníků v oblasti digitalizace je zásadní pro mnoho humanitárních organizací po celém světě během řešení následků různých katastrof.