Jak lidé vnímají současnou pandemii, čeho se nejvíce bojí a jak zodpovědně se sami chovají? Epidemiologové z ostravské lékařské fakulty to zjišťovali v rozsáhlém dotazníkovém průzkumu. Opatření přijatá kvůli koronaviru považuje většina z devíti tisíc respondentů za adekvátní. Respektují je a dodržují. Psychicky vše zvládají také poměrně dobře, více než o vlastní zdraví se ale obávají nezaměstnanosti. Očekávají, že do roku se situace vrátí do původního stavu.
Dotazníkové šetření spustili odborníci z Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví Lékařské fakulty Ostravské univerzity (LF OU) před dvěma týdny. Zjišťovali, jak lidé vnímají nouzový stav, opatření vlády i možné dopady na ekonomiku. Zatím se do výzkumu zapojilo téměř 9 000 lidí a vědci tak mohou prezentovat první závěry.
Tři čtvrtiny dotazovaných považují mimořádná opatření přijatá kvůli koronaviru za adekvátní a věří v jejich účinnost. V drtivé většině je proto respektují a dodržují – téměř všichni respondenti uvedli, že nosí roušky, dbají na zvýšenou hygienu rukou a nezdržují se na veřejných místech ve vyšším počtu než ve dvou. Omezení vycházení a dodržování dvoumetrové vzdálenosti dodržuje zhruba 70 procent dotazovaných.
Většina respondentů nese situaci po psychické stránce dobře. Více než o vlastní zdraví se bojí zejména ekonomických dopadů mimořádných opatření a s nimi spojené hrozby zvýšené nezaměstnanosti. To je ale do jisté míry dáno skladbou respondentů, nejčastější zastoupená skupina byla ve věku 30 – 44 let.
„Nejvíce pociťovaným omezujícím opatřením je izolace od rodiny a přátel, zavření škol a omezení volnočasových aktivit. Naopak povinné nošení roušek na veřejnosti nebo uzavření nákupních center respondenty omezuje jen minimálně,“ uvádí docentka Tomášková z Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví LF OU.
Do roka v normálu?
Výzkum také ukázal, že většina lidí očekává, že se život vrátí do zcela normálních kolejí během jednoho roku, téměř polovina pak očekává zrušení všech mimořádných opatření během půl roku. Pouhá tři procenta lidí se domnívají, že návrat do normálního života bude trvat déle než dva roky.
Během dvou týdnů se do výzkumu zapojilo téměř devět tisíc lidí a podle docentky Tomáškové odborníky překvapilo i velké množství připojených komentářů, které chválily možnost vyjádřit se. „Konečně má někdo zájem o obyčejné lidi a ptá se na jejich názory,“ zněl například jeden z komentářů.
Dotazník mohou zájemci vyplňovat po celou dobu mimořádných opatření, najdou jej na webu LF OU. Na tomtéž místě si mohou zájemci prohlédnout také průběžné výsledky výzkumu.