Zatímco běžnými rouškami lidé chrání před nákazou koronavirem především ty kolem sebe, UV rouška ochrání i toho, kdo ji nosí. Speciální UV roušku představil v polovině listopadu vědecký tým Centra pokročilých inovačních technologií VŠB-Technické univerzity Ostrava (CPIT VŠB-TUO). Stát bude zhruba tisíc korun a používat by se dala několik tisíc hodin, vývoj by mohl skončit už před Vánoci.
Při vývoji roušky tým využil zkušeností z vývoje reaktorového filtru Subveco, který představil na jaře. Na rozdíl od tohoto novátorského filtru by se ale UV rouška měla dát snadněji certifikovat, a dostat se tak rychleji do výroby. Její funkčnost ověří Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě.
„Snažíme se dokončit základní vývoj před Vánoci, abychom to mohli následně předat firmě, která pak zajistí certifikaci svého produktu. Pak jej může vyrábět,“ řekl ČTK vedoucí projektu Roman Fojtík. CPIT jedná s několika firmami. „Máme jednu firmu, která je už připravena na výrobu, má už připravené i prostory. Věříme, že se to rychle dořeší,“ dodal Fojtík.
Reaktorový filtr Subveco zářením dezinfikuje vdechovaný vzduch, čímž uživatele chrání před viry a bakteriemi. UV rouška rovněž využívá reaktorovou součást. Kromě toho je ale její součástí i mechanická kartuš s certifikovanými materiály.
Roman Fojtík řekl, že původní zařízení reaktorového filtru je do jisté míry revoluční. Kvůli tomu ale neexistují certifikační metody, kterými by se mohlo prokázat, že zařízení opravdu funguje. U UV roušky by oproti tomu mělo být možné využít současných, již používaných certifikací.
Původní reaktorový filtr funguje tak, že zařízením prochází dezinfikovaný vzduch, který se ničím nebrzdí a uživatel může plynule dýchat. „U UV roušky využíváme certifikovaného prvku, přes který prochází vzduch. Reaktorovou součást obsahuje, ale je tam ještě mechanická kartuš, která zpomaluje dýchání, což je nevýhoda, ale výhoda je, že se to dá mnohem snáze certifikovat," doplnil Fojtík.
UV rouška může fungovat ve dvou variantách. „Jedna varianta je šroubovací, abyste to mohli použít do masek, polomasek i do štítů nebo brýlí. A potom je druhá varianta, která by měla být přímo integrovaná v nějaké, řekněme, příjemné polomasce, tak abyste si to mohli jednoduše nasadit a používat místo roušky," popsal Fojtík. Roušku podle něj bude možné využít i v budoucnu v souvislosti s jinými infekčními nemocemi, než je covid-19.
Na vývoji UV roušky tým pracuje od května. „Od jara jsme vyvíjeli reaktorový filtr. Velké zkušenosti, které jsme získali na jeho vývoji, jsme potom přenesli do tohoto projektu, který byl na začátku takový spíš okrajový. Nakonec se ukázalo, že to je nejrychlejší cesta, jak dostat tuto inovaci mezi lidi," zmínil Fojtík.