Výstava Coexist, Coact, Collaborate se věnuje vztahu architektury a světa

Jak nahlížet na aktuální globální geopoliticko-ekologickou situaci? Jakou roli může hrát architektura v pochopení výzev, kterým čelíme? Co je podle mladých architektů potřeba přehodnotit a jak lze reagovat? Výstava Coexist, Coact, Collaborate představuje pět projektů z pěti zemí a nabízí cesty, jak znovuobjevit náš vztah k prostředí, kde architektura zprostředkovává principy soužití a spolupráce mezi lidmi, prostředím, architekturou a technologiemi.

„Výstava Coexist, Coact, Collaborate je výsledkem výzkumně-architektonického bádání, které má ambice otevřít prostor pro diskusi a přehodnocení sociální společnosti. Představí nový typ krajiny, ve které jednotlivé prvky fungují jako součást živého systému. Spíše než na formu se soustředí na vztahy mezi heterogenními elementy v čase a prostoru, a jejich vliv na globální situaci“, říká kurátor projektu a vedoucí Ateliéru architektury III, který se touto problematikou dlouhodobě zabývá, prof. Imrich Vaško. 

Vystaveny jsou projekty nejen z pražské UMPRUM, ale i z Rakouska, Německa, Francie a Turecka. Zaměřují se na kvalitu vzduchu a vody, ale i na vnímání planety Země nebo digitalizaci a s ní spojené zpochybňování současného světa.

Veronika Miškovičová z UMPRUM s projektem Nástroje výměny zkoumá, jakým způsobem umíme propojit a rekonstruovat vodní ekosystémy. Skleněné struktury díky technologickým principům utvářejí druh ekosystému, v němž neustálý růst mikrořas absorbuje oxid uhličitý z okolního prostředí a zároveň produkuje pro nás potřebný kyslík.

Zkoumáním mikroskopických procesů, které jsou skryté našim smyslům, se zabývá také projekt Orgán ztělesnění Adama Hudce, doktoranda Akademie der bildenden Künste Wien. Tato jednoduchá struktura z bioplastu vytváří intimní prostředí bez jakéhokoli mikroskopického života díky filtraci vnitřního vzduchu přes nanotkaninu. Dechová terapie uvnitř prostoru poskytuje uvědomění, co znamená být člověkem.

Kvalitu ovzduší zkoumá také projekt Storytelling Bio.Curtain Terézie Greškové působící na Universität Innsbruck. Projekt je bio-digitální instalací, která vznikla ve spolupráci s londýnskou inovativní firmou ecoLogicStudio a která představuje technologie řasových membrán. Její jedinečnost spočívá ve výzkumu, jak fotosyntetická architektura ovlivňuje nejen naší zkušenost, ale také, jak se cítíme. Zážitky, jež si s sebou odnášíme, zaznamenává pomocí senzorů snímajících kvalitu vzduchu, dokumentuje také emoční reakci návštěvníka na příběh s názvem Cyber Joga.

Na vnímání světa se zaměřují projekty Yelty Köm Recession: Circular Symphony a Milky way 2021 skupiny u2p050. Yelta Köm z Delft University of Technology se zamýšlí nad sledováním světa a nad propojeností lidí, kterou netvoří jen původní zaběhnuté struktury měst, ale neviditelné digitální sítě. Její videoinstalace sleduje, zaznamenává a zachycuje nové vztahy.

Problémem digitalizace se zabývá i skupina u2p050. Šestice mladých tvůrců zkoumá myšlenkové experimenty, které otevírají cesty ke zpochybnění našeho současného světa a rostoucí digitalizace. V jejich perspektivě se stroj stává široce otevřeným dalekohledem.

Výstava Coexist, Coact, Collaborate je pokračováním desetiletých ambicí Ateliéru architektury III UMPRUM představovat nejaktuálnější tendence problematiky mezinárodního architektonického výzkumu.