Češi se již za necelých čtrnáct dní ujmou předsednictví v Radě Evropské unie, což přineslo i čtvrteční oficiální návštěvu předsedkyně Evropského parlamentu Roberty Metsolaové a dalších význačných představitelů v Praze. Dopoledne se Metsolaová a její kolegové setkali s českým premiérem Petrem Fialou (ODS) a členy zákonodárného sboru. Odpoledne se pak zúčastnila očekávané debaty na Univerzitě Karlově, jež nesla název Budoucnost Evropy. A řešily se těžké otázky: Ukrajina, energetika i klimatické změny.
Článek původně vyšel v magazínu UK Forum.
Debata byla důležitou a vzácnou příležitostí pro studenty napříč fakultami UK položit nedávno zvolené hlavě EP (letos v lednu) otázky týkající se věcí toho nejvyššího významu: jak pomoci Ukrajině tváří v tvář pokračující ruské agresi, co dělat s energetickou závislostí, s rostoucími cenami energií, hrozbou chudoby, změnou klimatu, útoky na evropské hodnoty prostřednictvím fake news, xenofobií a podobně.
Jako první při slavnostní příležitosti v Karolinu promluvila emeritní prorektorka Lenka Rovná, která přivítala rektorku Univerzity Karlovy Milenu Králíčkovou, jež následně (spolu se zástupcem studentů Martinem Čihákem v roli moderátora) představila předsedkyni EP Metsolaovou sálu zaplněnému jak studenty-prváky, tak zkušenějšími doktorandy. Rektorka poděkovala Robertě Metsolaové a dalším přítomným řečníkům včetně europoslanců z Itálie, Česka a Polska (Lauře Ferraraové, Janu Zahradilovi a Janu Olbrychtovi) a pravila, že studenti i další přítomní, akademici a novináři, se nemohou dočkat, až debata začne...
Karlovka jako klíčová instituce
Univerzita Karlova je klíčovou institucí, jak zdůraznila rektorka Králíčková, pokud jde o „sdílení evropských hodnot s partnery“. Jako dva z mnoha příkladů uvedla dlouholetý program evropských studií UK a členství v alianci 4EU+. Škola má dlouhou tradici v poskytování diskusního fóra (vždyť se tak jmenuje i její magazín Forum); přesto byla čtvrteční debata výjimečná - vedla ji historicky nejmladší předsedkyně Evropského parlamentu, neboť Metsola se narodila v roce 1979. Pro mnoho studentů, jak říkají, symbolizuje změnu.
Ve svém projevu k Evropskému parlamentu po letošním zvolení Metsolaová slíbila, že „se bude vždy zasazovat o Evropu“, a tuto ochotu ve čtvrtek ještě více podtrhla: „Politika je silou dobra,“ řekla a zdůraznila, že jediné, nač by studenti nikdy neměli zapomínat, jsou jejich zásady. „Nikdy nepřestávejte stát za tím, v co věříte. Nenechte si říkat: ,Ale ne, takhle to nejde...' Nikdy se nevzdávejte. Nepřestávejte,“ řekla auditoriu.
Salvu smíchu si získala přiznáním, že už hodně mluví, ale ještě vysvětlila, že je to proto, že je vdaná za Fina a musí si to doma kompenzovat, protože on mluví méně často. „Děkuji za pozvání do Prahy... v rámci přípravy na české předsednictví EU. Půl roku se bude vlastně tady, s vašimi zástupci, řešit, co EU rozhoduje a dělá, co vy od Evropské unie vlastně chcete a jak já a moji kolegové, s nimiž jsem tady, můžeme splnit to, co si přejete (...) Jak bylo řečeno, jsem Malťanka a my ženy z jihu hodně mluvíme, takže nebudu až tolik mluvit, ale představím vám tradici, že vždy, když navštívím nějakou zemi EU, pořádám s hostiteli akci s mladými lidmi, abychom si vyslechli, abychom slyšeli přímo od vás, co od nás požadujete, chcete. Nikoliv proto, abychom vám říkali, jak jsme skvělí, co jsme dokázali a jak jsme úspěšní,“ doplnila Metsolaová.
Společné hodnoty a naléhavé výzvy
Od chvíle, kdy Rusko zahájilo brutální válku proti Ukrajině (která sama usiluje o vstup do EU, což předsedkyně EP i podpořila), se závazek všech členů vůči společným demokratickým hodnotám a evropskému projektu stal krajně důležitým. Válka na Ukrajině zvýšila pro mnohá jednání naléhavost, ne-li přímo tíseň, ale přesto v následující rozpravě zazníval optimismus. Před námi, Evropany, se vrší obrovské úkoly, mnohé z nich nesmírně obtížné, i pokud bychom žili v době míru. Přesto se zdá, že nyní existuje politická vůle věci posouvat. Současná generace politiků, jak řekla Roberta Metsolaová, byla tou poslední, jež mohla v oblasti klimatických změn a globálního oteplování ještě něco reálně udělat.
A právě mnoho takových otázek studenti a další účastníci v průběhu hodiny pokládali; rozebírali, co se změnilo, pokud jde o budoucnost Evropy, jak vážná bude energetická krize, jak by se mohl zvýšit zájem a zapojení do demokratických procesů v EU, jako je hlasování, jak vážný je závazek vůči Ukrajině a podobně. Neexistovaly jednoduché odpovědi a, jak řekla předsedkyně EP, žádná univerzální řešení. Příklad za všechny: pro Rakousko či Lucembursko nebude jaderná energie nikdy volbou, zatímco jinde, pro další země, zůstává zjevně jedinou možností.
O debatu a diskusi jde především
Šéfka EP zdůraznila, že když už o nic jiného, tak právě o to v Evropském parlamentu jde: o debatu, diskusi, kompromis, o hledání společného základu pro nalezení konsensu, o získání většiny, která by přinesla řešení (jež by pak ještě musela být předložena Evropské komisi). Chaotické, obtížné a časově náročné? Možná. Ale mnoho studentů říkalo, že mají pocit, že neexistuje v zásadě nic, čemu bychom nedokázali čelit.
Jaké to pro vás bylo vidět a slyšet předsedkyni EP a jak jste vnímal závažnost diskutovaných otázek? „Bylo úžasné, že jsme tu mohli vidět předsedkyni Evropského parlamentu a že s námi strávila nějaký čas. To je neuvěřitelná příležitost, která se nenaskytne každý den. Bylo skvělé vidět, jak přemýšlí o EU, její budoucnosti a o nás jako občanech,“ řekl Aleš Fajstaver, student Právnické fakulty UK. Jak vnímal otázky, jež zněly sálem? „Já jsem vždy optimista. Kde je vůle, tam jsou řešení a po dnešku jsem optimistou, že řešení najdeme. Samozřejmě musíme najít něco, s čím budou všichni spokojeni, ne šťastní, ale spokojení. Je to demokracie a musíme dělat kompromisy. Tam, kde je vůle, se nám to vždy podaří. O to jde,“ doplnil.
Miloš Ulrich, student Filozofické fakulty UK, zase uvedl: „Souhlasím, že to bylo skvělé, a myslím si, že je důležité, abychom budovali důvěru v evropské instituce. Krize, které jsme zažili, nám, myslím, pomohou na věcech pracovat nebo zůstat více pospolu a uvědomit si, jak cenné je společenství, jehož jsme součástí.“
A jak akci hodnotila Dahye Choi, studentka z Jižní Koreje (momentálně se stipendiem v oboru čeština a obchodní administrativa na Karlovce)? „Sledovat dnešní debatu pro mě bylo ctí. Přimělo mě to více přemýšlet o klimatu a energetice obecně i v mé rodné zemi, v Jižní Koreji... Myslím, že to bylo pro studenty motivující. Samozřejmě se to týkalo EU, ale přimělo mě to přemýšlet o některých těchto otázkách též u nás doma." Česká republika se ujme předsednictví Evropské rady 1. července.
