Optimistické výhledy vysokých škol, které na základě různých příslibů očekávaly navýšení financování nejen běžných výdajů, ale také vědy a výzkumu, vzaly za své po předložení první varianty státního rozpočtu pro rok 2018. Rektoři veřejných a státních vysokých škol proto zaslali premiérovi Bohuslavu Sobotkovi otevřený dopis, v němž ho na rozpor mezi sliby a skutečností upozorňují.
Místo přislíbeného zvýšení částky na běžné výdaje o 4,5 miliardy korun, je v návrhu pouze částka ve výši asi 100 milionů korun. Podobně výdaje na vědu a výzkum měly poskočit na 36 miliard korun, návrh rozpočtu ale počítá s částkou o 2,8 miliardy nižší.
„Rektoři veřejných vysokých škol se obrátili na premiéra se silným apelem o nápravu té situace. Budeme vyčkávat během léta, kdy budou probíhat jednání o konečné podobě státního rozpočtu, ale v případě nezměněného stavu se představitelé vysokých škol setkají počátkem září, aby jednali o dalších krocích,“ uvedl na tiskové konferenci České konference rektorů (ČKR) v Praze její místopředseda pro oblast vzdělávání a rektor Masarykovy univerzity (MU) Mikuláš Bek. Tvrdí, že pokud jde o vztah k vysokým školám, nedokázala tato vláda během svého funkčního období v době ekonomického růstu přidat nic do rozpočtu vysokých škol.
Ministryně školství Kateřina Valachová Usnesení České konference rektorů odmítající současný návrh státního rozpočtu pro rok 2018 vítá a chce bojovat za původní požadavky resortu. „Návrh nezohledňuje požadavek o zvýšení financování vysokých škol v oblasti běžných výdajů o 4,5 miliardy korun a v investicích o 800 milionů korun. Tyto prostředky jsou nezbytně nutné pro realizaci změny financování vysokých škol a zlepšení postavení doktorandů,“ uvedla ministryně.
Dodala ale také, že v roce 2016 vyjednala úpravu střednědobého výhledu pro rok 2017, která znamenala zvýšení rozpočtu na vysoké školy o 1,25 miliardy korun oproti schválenému ukazateli pro rok 2016. Původně navržený pokles rozpočtu tak byl zastaven a jeho celkový objem se vrátil na úroveň roku 2014. Ministerstvo dále poslalo na zvýšení mezd vysokoškolských pedagogů v září loňského roku dalších 260 milionů a 250 milionů pak letos v květnu.
Podobně vidí situaci také premiér Bohuslav Sobotka. „Při jednání vlády o rozpočtu na příští rok jsem opětovně zdůraznil, že navýšení financí na další rozvoj vysokých škol je naší prioritou. Školství je jedním z rezortů, jehož problémy zděděné po předchozích vládách se naše vláda snaží intenzivně řešit. Co se týče konkrétně vysokých škol, stát jim například v roce 2017 ve srovnání s rokem 2016 přidal. Významně se zvýšily za období naší vlády také peníze na výzkum, vývoj a inovace. Prosadili jsme i novelu vysokoškolského zákona,“ uvedl pro magazín Universitas premiér.
Dlouhodobější vývoj výdajů státního rozpočtu na vysoké školy však optimistický pohled nenabízí. V roce 2009 činily 24,6 miliardy korun a do roku stále 2012 klesaly, a to až na úroveň 21,2 miliardy korun. Následovalo mírné zvýšení výdajů a od roku 2013 počítaly státní rozpočty vždy s poklesem. V roce 2016 činily plánované výdaje 20,3 miliardy korun a zvedly se zhruba o miliardu až po dorovnání z rozpočtu ministerstva školství.
„Pro rozvoj by vysoké školy potřebovaly výraznou finanční injekci. K navýšení přitom nedochází ani v hospodářsky příznivé situaci, kdy roste HDP. Podíl prostředků vynakládaný na vysoké školy řadí Českou republiku na chvost států EU, což pro naši zemi není zrovna lichotivá vizitka,“ podotkl místopředseda ČKR pro záležitosti ekonomické a sociální a rektor Vysoké školy chemicko-technologické (VČHT) Karel Melzoch.
Podle něj se školy dostaly ve financování na samé dno, a to jak v nominální částce, která plyne ze státního rozpočtu, tak i v normativu na studenta a k zajištění požadovaných činnosti čerpají své vnitřní rezervy. Rektoři odmítají tvrzení ministra financí Ivana Pilného o tom, že školy využívají rezervy na stavby nových budov. Podle Melzocha vedla k tvorbě fondů mimo jiné právě nejistota ve financování veřejných vysokých škol, kdy není jasné, jaký bude rozpočet na další rok a slibované kontraktové financování je v nedohlednu.
„Tvorbu fondu umožňuje vysokoškolský zákon, školy v nich mají nemalé finanční prostředky, jde ale o peníze účelové, které v minulosti ušetřily. Nelze s nimi volně nakládat a libovolně je využívat. A v žádném případě je „lít do betonu“. Vysoké školy potřebují tyto prostředky na zajištění aktivit spojených se vzdělávací a tvůrčí činností a také na údržbu a rekonstrukci majetku, se kterým hospodaří. Významné je i využití těchto prostředků jako spoluúčasti do projektů,“ zdůraznil rektor VŠCHT.
Spolufinancování se přitom netýká jen evropských programů, ale nově i investičních programů MŠMT, kde se u některých aktivit počítá až se čtyřicetiprocentní spoluúčastí vysoké školy. Rezerva je podle Melzocha důležitá také z pohledu sestavování rozpočtů vysokých škol, které ze zákona musí předložit vyrovnaný rozpočet na daný rok.
Premiér Sobotka v reakci na otevřený dopis tvrdí, že o razantní navýšení finančních prostředků pro vysoké školství usiluje i v příštím roce. „Prioritou v tomto směru určitě jsou například pedagogické a lékařské fakulty. Chybí peníze na zlepšení pozice doktorandů, stipendia jsou nízká. V už schváleném výhledu na následující roky se každoročně navyšují o miliardy i výdaje na výzkum, vývoj a inovace. Přitom se uvádí, že z peněz na vědu vysoké školy čerpají více než třetinu,“ uvedl.
„Je mým přáním, abychom do školství dostali více peněz. Jsem si vědom toho, že novou nejvzdělanější vrstvu národa, vysokoškoláky, musí připravovat ti nejlepší z nejlepších. Studenti, kteří dnes mohou studovat i na zahraničních školách, jsou sami na kvalitu vyučujících právem nároční. Tomu musí odpovídat ocenění vysokoškolských pedagogů,“ řekl Sobotka s tím, že podporuje požadavek ministerstva školství na posílení rozpočtu vysokých škol především na pedagogickou činnost, tedy platy vysokoškolských učitelů. Současně je podle něj třeba také zvýšit poměr institucionálního financování do oblasti vědy, kdy i tyto peníze se promítají do příjmu většiny zaměstnanců vysokých škol.
Podle rektora MU Beka je během léta poslední příležitost k jednání o státním rozpočtu na příští rok. „Byť je jasné, že bude schvalován jinou sněmovnou a zavazuje jinou vládu, je toto poslední příležitost na reparát pro vládu, která pokud se to nezmění bude nejhorší vládou, kterou jsme kdy měli v České republice po převratu ve vztahu k vysokým školám, protože stagnující rozpočet v době hospodářského růstu považujeme za bizarní,“ dodal.