Nový rektor Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně Milan Adámek si za své hlavní cíle vytkl maximálně podporovat fakulty a zvyšovat kvalitu studia a tvůrčích činností. V oblasti investic čeká univerzitu výstavba nové budovy Fakulty technologické a usilovat bude i o vznik nového sportovního areálu.
Do čela UTB profesora Adámka zvolil akademický senát loni na podzim. Vedení se ujal koncem minulého roku.
Od vašeho zvolení uplynulo půl roku. Změnila se od té doby vaše očekávání spojená s výkonem funkce rektora?
Už tehdy jsem věděl, že to nebude lehké, protože řídit univerzitu v tak náročné době není snadný úkol. Od mého zvolení se situace ještě zhoršila. K potížím vyvolaným následky pandemie covidu, válkou na Ukrajině a energetickou krizí se aktuálně přidala debata o mzdách na vysokých školách, což způsobuje různé vášně.
Jak se diskuse o výši platů akademických pracovníků a pracovnic dotýká vaší univerzity?
Rozdíly ve mzdách akademiků na jednotlivých fakultách naší univerzity nejsou tak velké. U nás trápí výše mezd zejména Fakultu aplikované informatiky, kde mzdy nedosahují úrovně srovnatelné s tím, co v tomto oboru běžně nabízí firmy a komerční sektor. Významně se to projevuje v zájmu o doktorské studium, kde nízká stipendia odrazují šikovné absolventy magisterského studia, aby vůbec nastoupili.
Jak lze platovou situaci zlepšit?
Určitě není cesta v přerozdělování peněz v rámci univerzit. To, co by opravdu pomohlo, je navýšení rozpočtu vysokých škol na úroveň z roku 2012, kdy do vysokého školství šlo 18 procent z rozpočtu ministerstva školství. Od té doby poměr klesl na 12 procent. To však bude za současného stavu veřejných financí velmi složité.
Chystáte nějaké změny v oblasti vzdělávání?
Rád bych podpořil myšlenku pedagogického minima pro nastupující akademické pracovníky. Za dobu své akademické praxe jsem měl možnost pozorovat, hlavně u doktorandů, kteří se podílejí na výuce, že jsou často příliš přísní na studenty prvních ročníků. Mnozí nedokážou odhadnout, co jsou studenti nižších ročníků schopni zvládnout, jak připravit závěrečný test, jak nastavit hodnocení. Zkrátka i vyučující na vysoké škole se musí naučit učit.
Jsou podle vás studenti středních škol dobře připraveni pro studium na vysoké škole?
Vcelku ano. Samozřejmě záleží na střední škole, kterou uchazeč absolvoval, a následně na studijním programu, který si uchazeč vybral ke svému budoucímu povolání. Absolventi gymnázií mají velmi dobrý základ z teoretických předmětů. Naopak absolventi průmyslovek jsou šikovnější v laboratořích.
Co s výukou udělá prudký rozvoj umělé inteligence?
Umělá inteligence je velké téma, se kterým se budeme muset naučit pracovat. Je zřejmé, že společnost na toto téma zatím není úplně připravena. Věřím ale, že časem se s tím postupně vyrovná.
Co konkrétně bude rozvoj umělé inteligence znamenat pro vaši univerzitu?
Na úrovni rektorátu chci zřídit poradní skupinu, která se tímto tématem bude zabývat. Využití umělé inteligence se týká řady oblastí, ať už jde o programování, nebo seminární a kvalifikační práce. Určitě nechceme používání umělé inteligence studentům pro tyto účely úplně zakázat. Je to pomocný prostředek a pro jeho využití bude třeba nastavit pravidla. Například povinnost označovat místa nebo pasáže, které vznikly s podporou umělé inteligence.
Existuje způsob, jak využití umělé inteligence ve studentských pracích odhalit?
Zatím žádný takový nástroj nemáme. Respektive, říká se, že rozdíl mezi textem vytvořeným studentem a za pomoci umělé inteligence je v tom, že student na rozdíl od umělé inteligence udělá chybu.
Budete na tento vývoj reagovat nabídkou nových studijních programů?
Studijní programy, které se věnují umělé inteligenci, nabízíme už dávno. Téma je obsaženo ve studijních programech Softwarové inženýrství a Informační technologie.
Nově chystáme zejména nelékařské studijní programy Radiolog a Zdravotnický záchranář, a to ve spolupráci s Krajskou nemocnicí T. Bati a Zlínským krajem, kde je velká poptávka po absolventech právě těchto oborů.
Jak spolupráce se Zlínským krajem funguje?
V případě přípravy nelékařských studijních programů jde zejména o koordinaci jednotlivých akademických pracovníků a lékařů z krajské a okresních nemocnic. Kraj nás podporuje i finančně. Díky tomu můžeme vypisovat programy pro talentované doktorské studenty nebo na postdoktorandské pozice. Pro univerzitu našeho typu je spolupráce s krajem a městem, kde sídlí, zcela klíčová.
Společným projektem by mohlo být i vybudování sportovního areálu, který nám schází. Aktuálně se diskutuje o více projektech. První je vizí jednoho z místních podnikatelů, další zvažovanou možností je plán na sportoviště ve spolupráci právě se Zlínským krajem. V ideálním případě bychom chtěli vybudovat vlastní sportoviště v areálu Fakulty aplikované informatiky na Jižních Svazích. K tomuto záměru je připravena projektová dokumentace, ale zatím nejsou k dispozici dostatečné finanční prostředky.
Které z těch variant byste osobně dal přednost?
Určitě té na Jižních Svazích, protože pokud bude sportoviště v majetku univerzity, bude se nám snáze rozhodovat o jeho využití. Závisí ovšem na tom, zda se podaří najít ve státním rozpočtu, ať už v kapitole ministerstva školství, nebo Národní sportovní agentury, potřebných 130 až 150 milionů korun. V případě ostatních projektů zatím výše nákladů není známa.
Nové sportoviště stejně jako rozšíření nabídky studijních oborů byly vaše programové priority. Jaké jsou ty další?
Chci maximálně podporovat fakulty, aby se mohly i nadále rozvíjet a zkvalitňovat oblast vzdělávání i vědecké a tvůrčí činnosti. Za základ považuji navýšení jejich finančních prostředků a posílení určitých kompetencí děkanů v oblasti vzdělávacích a tvůrčích činností. V nejbližší době nás také čeká výstavba nového objektu pro Fakultu technologickou, demolice nejstarší univerzitní budovy již byla zahájena. Rádi bychom také podpořili kulturní vyžití studentů vybudováním hudebního klubu.
Bude univerzita počtem přijatých studujících reagovat i na rostoucí populační křivku?
Chtěl bych, abychom měli stabilně současných deset tisíc studentů. S ohledem na to, že na vysoké školy budou nastupovat silnější ročníky, očekávám větší tlak na kvalitu přijímaných uchazečů. Zatím ne všechny technické fakulty v České republice mají přijímací řízení, ale pokud to populační křivka dovolí, chtěl bych je zavést. Další prostor pro zlepšení je v počtu studujících, kteří připadají na jednoho akademického pracovníka, ale to už souvisí s rozpočtem, protože to by znamenalo navýšení počtu pedagogů a pedagožek.
V poslední době se v souvislosti se studiem na vysokých školách hodně diskutuje otázka vztahů mezi vyučujícími a studujícími. Jak je tomu u vás?
Nevhodné chování ze strany vyučujících ke studentům, nebo naopak jsme naštěstí ve větší míře nezaznamenali. Informace o tom, jak mají studenti a studentky v podobných případech postupovat, jsou uvedeny na webu univerzity. Jako jedni z prvních jsme zavedli institut ombudsmanky, takže se studenti i zaměstnanci mají kam obracet. Tomuto tématu věnujeme velkou pozornost.
Na post rektora jste nastoupil z pozice děkana. V čem se liší tyto funkce?
Především v tom, že na fakultě o 150 zaměstnancích většinu lidí znáte osobně a znáte dobře i náplň činností jednotlivých ústavů. To na úrovni celé univerzity už není zcela možné. Velmi se však na spolupráci se všemi těším. Máme skvělé zaměstnance a studenty, kteří díky své pracovitosti, nadšení a loajalitě posouvají naši univerzitu vpřed. Udělám maximum pro to, aby cítili ze strany vedení podporu a vstřícnost.
Kdo vám s tím pomáhá?
Z předchozího vedení univerzity pokračuje prorektorka pro rozvoj. Zbývající čtyři prorektoři jsou noví, ale všichni pracovali na fakultách na pozici proděkanů, zkušenosti tedy mají.
Vy sám jste v akademických funkcích od roku 2014. Máte ještě čas na vlastní výzkum?
Po dobu výkonu funkce rektora budu muset výzkum trochu omezit. Velmi mě baví problematika měření technologických veličin, věnuji se bezpečnostním technologiím, ale i robotice. Nedávno jsme řešili zajímavé téma rozpoznávaní kvalitních sazenic stromků pro lesní školku Cetkovice. Sazenice, kterých je 40 milionů kusů, se musí v určité fázi roztřídit za pomoci kamer. Listy a stonky se ale vzájemně překrývají, takže je nutné dopočítat, kam se list nebo stonek může stočit. Byla to velmi zajímavá práce. Mám rád řešení úkolů, která se využijí přímo v provozu.
Pro mnohé akademické funkcionáře a funkcionářky je vlastní výzkum forma relaxace. Jak dobíjíte baterie?
Mám své koníčky, jsem sokolník, cvičím sokoly a létám s nimi, mám doma i loveckého psa – pointra. Jsem velmi rád v přírodě.