Diváci i odborná porota už rozhodli o šestici finalistů a finalistek letošního druhého ročníku popularizační soutěže Český VŠEVĚD. Vědci a vědkyně z různých koutů země se už připravují na svá závěrečná živá vystoupení, která budou 6. prosince v Ostravě. A rozpětí témat bude široké: od ekonomie přes přírodní i sociální vědy až po oblast práva. Přinášíme profily soutěžících a jejich úspěšná popularizační videa.
Na jaře měli popularizátoři a popularizátorky z celé republiky příležitost přihlásit se do soutěže Český VŠEVĚD. Zájem projevilo 31 vědců a vědkyň, kteří museli splnit několik kritérií: video natočené na mobilní telefon o stopáži do 150 vteřin, bez střihu a na téma Tajemství.
Půl roku pak sbírali jednotlivé hlasy veřejnosti, přičemž do složení finálové šestice zasáhla také odborná čtyřčlenná porota složená z Vladimíra Piskaly z redakce vědy České televize a tří loňských finalistů VŠEVĚDa Veroniky Mokrejšové z Vysoké školy ekonomické v Praze, Františka Macha ze Západočeské univerzity v Plzni a vítězky Evy Bílkové z Ostravské univerzity.
„V listopadu podstupuje finálová šestice několikadenní školení dovedností ve science slamu, aby se s popularizačním formátem dobře seznámili a s pomocí lektora si své vystoupení do detailu připravili,” popisuje práci s finalisty manažerka národního koordinátora Jitřenka Navrátilová.
Finále Českého VŠEVĚDa se uskuteční 6. prosince od 19:00 v Komorním sále Fakulty umění Ostravské univerzity, kde o vítězi či vítězce rozhodne publikum. „Právě veřejnost rozhodne o tom, kdo získá letošní titul Českého VŠEVĚDa, takže pokud se právě vy chcete podílet na výsledcích a užít si skvělou vědeckou podívanou, neváhejte si své místo na slavnostním večeru zamluvit,” doplňuje Jitřenka Navrátilová. Rezervace míst proběhne na stránkách Českého VŠEVĚDa v půlce listopadu.
Ing. Jitka Burešová, Ph.D.
Technická univerzita v Liberci
Značky jsou základem moderního marketingu. Řada firem nabízí totožné produkty, a tím, co je od sebe odlišuje, je značka. Značku si zákazníci snadno zapamatují, značku mohou mít rádi, značku si kupují. Marketéři dokáží sofistikovanou marketingovou strategií vybudovat tak silnou značku, že ji zákazníci preferují před konkurenčními produkty i v případě její vyšší ceny. Známou značku si spojujeme s vyšší kvalitou, i když reálná kvalita může být nižší než u konkurenčních značek. Zajímavé je, že si běžní zákazníci vliv značek neuvědomují a mají pocit, že nakupují racionálně. Pokud si sílu marketingu neuvědomujeme, jsme snadno manipulovatelní. Proto je potřeba vychovávat uvědomělé zákazníky, kteří kriticky uvažují nad marketingovými triky a produkty hodnotí nejen podle značky, ale také podle reálné kvality. Jitka Burešová je odbornou asistentkou na katedře marketingu a obchodu Ekonomické fakulty Technické univerzity v Liberci. Od doktorského studia se věnuje marketingu značky, píše odborné články a učí své studenty tvořit marketingové strategie, které dokáží vybudovat značky se silným tržním postavením. Na druhou stranu poukazuje na možná rizika marketingu a jeho schopnost zásadně ovlivňovat nejen nákupní chování zákazníků, ale i jejich ochotu být součástí konzumního způsobu života, který přináší řadu celospolečenských a ekologických problémů.
Doping není fér. Vytváří nespravedlivou výhodu pro sportovce, ohrožuje jejich zdraví a porušuje fair play. Kdo podvádí, nemá ve sportu místo. Jaký trest za doping je ale adekvátní?
Honza Exner z Právnické fakulty Univerzity Karlovy zkoumá spojení práva a sportu, který je také jeho velkým koníčkem. Dříve se na výkonnostní úrovni věnoval orientačnímu běhu, dnes pro radost plave, chodí po horách a cvičí jógu. Sport ho provází i na jeho profesní cestě. Než zamířil na akademickou půdu, pracoval pro Český olympijský výbor. Dnes zkoumá a učí právo, sport a boj proti dopingu na Právnické fakultě i Fakultě tělesné výchovy a sportu UK.
Jako lektor Antidopingového výboru se Honza snaží o to, aby si sportovci osvojili hodnoty boje proti dopingu, respektovaly je a ideálně žádné tresty nedostávali. V rámci výzkumu se zaměřuje na to, zda je zákaz sportovní činnosti na čtyři roky přiměřeným trestem za první úmyslný doping. I boj za čistý sport by měl být fér, neměl by se z něho stát hon na čarodějnice a první trest by neměl být likvidační. Jeho cílem je také vychovat sportovce k tomu, aby sportovali bez dopingu a šli dobrým příkladem celé společnosti.
Kosmonautika je úžasným oborem, který dokázal spojit obrovské množství lidí a dát jim cíl. Oborem, který má na kontě největší vědecký projekt lidstva, Mezinárodní vesmírnou stanici, i úspěch tak neuvěřitelný, že provokuje mnohé konspirátory, a sice přistání na Měsíci. Tento záměr lidské činnosti vyrostl z pocitu ohrožení. A přece se z vražedných zbraní staly výzkumné stroje motivující nové generace. A přesně to dělají dodnes. Motivují každého, velkého i malého, který se v noci podívá na oblohu a řekne si: „Tam bych mohl být i já…“ A právě to si někdy určitě řekl i Simon Klinga, patnáctiletý student Gymnázia Brno-Bystrc a fanoušek kosmonautiky, vesmíru a vůbec. Můžete ho potkat, jak staví malé rakety, popularizuje vědu nebo třeba programuje experiment pro ISS.
V rámci popularizace dělal rozhovor se zahraničním reportérem ČT, Mgr. Petrem Obrovským, popularizátorem kosmonautiky, Dušanem Majerem a v květnu 2023 dokonce se záložním astronautem ESA, Ing. Alešem Svobodou, Ph.D. Simon je členem raketového týmu Space Carrots a účastnil se také nejdelší studentské simulované mise k Marsu v celé Evropě. V této soutěži se rozhodl zastupovat organizaci, která jej k Rudé planetě vyslala. V rámci neziskovky Education42morrow si klade za cíl předat své nadšení dál. Přidáte se k němu?
Jednou z největších výzev soudobé společnosti je pomoc lidem bez domova. Člověk bez domova přitom nemusí být jen ten, kdo žije přímo na ulici, ale také třeba lidé, kteří jsou ubytovaní v azylových domech nebo v komerčních ubytovnách. Jejich život je spojen s nedostatkem místa, soukromí, příjmovou chudobou a sociálním vyloučením.
Ve svém výzkumu se Kateřina Mikulcová zabývá těmi nejzranitelnějšími z této cílové skupiny, dětmi bez domova. Ukazuje se, že má bezdomovectví dopady na jejich rodinné vztahy, dostupnost kvalitního vzdělávání i vážné následky v oblasti psychické pohody a zdraví. Ve svém výzkumu se snaží o propojování svého vzdělání v oblasti sociální práce a psychologie a to tak, aby nevznikal výzkum do šuplíku, ale něco užitečného, co může využít třeba i ve výuce nebo zprostředkovat výsledky praktikům sociální práce, a tak pomáhat změnit životní situaci dětí bez domova.
Mimo svůj výzkum je velkou milovnicí československých vlčáků a hrdou rodačkou z města Ostrava.
Co za tajemství nám prozrazují rostliny? Co a jak nám tito zelení introverti můžou říct o světě kolem nás? Co nám například prozrazují o znečištění životního prostředí? Zdá se, že více než dost! Stačí jen pokládat správné otázky.
A přesně to umí Oldřich Motyka, biolog vyučující environmentální inženýry a nanotechnology na VŠB - Technické Univerzitě Ostrava. Pracuje v oboru výzkumu znečištění životního prostředí a hodnocení jeho vlivu na organismy (zejména rostliny) a lidské zdraví, biomonitoring a bioindikaci. Konkrétně je zaměřen na problematiku nanomateriálů v životním prostředí. Popularizace vědy patří mezi jeho největší vášně, protože rád mluví o tom, co považuje za důležité.
Těžba břidlice se nezaměnitelně zapsala do krajiny Nízkého Jeseníku. V krajině se nachází nespočet opuštěných lomů, starých důlních děl a monumentálních hald, které postupně pohlcuje příroda. Po mnoho let byla tato břidlicí bohatá krajina pro širší veřejnost neznámá. V posledních letech se však situace mění. Místa po těžbě břidlice nejsou zajímavá jen mineralogicky, geomorfologicky, ale i botanicky a zoologicky. Místa se zaniklou těžbou břidlice, zejména důlní díla neslouží jen jako zimoviště netopýrů, ale plní v krajině i další významné funkce. V dlouho opuštěném důlním díle se časem vyskytují geomorfologické formy a procesy, jejichž rozmanitost je srovnatelná s jinými podzemními geosystémy, jako jsou jeskyně. Z tohoto pohledu zůstávají stará důlní díla nedostatečně prozkoumána, což vede k podceňování jejich významu v krajině světa. A právě touto problematikou se zabývá postdoktorandka z Ústavu Geoniky AV ČR v Ostravě Kristýna Schuchová. Mimo zkoumání dolů ráda navštěvuje i znepřístupněné jeskyně jako člen České speleologické společnosti, spolupracuje s Národním geoparkem Krajina břidlice a dělá průvodkyni ve Flascharově dole u Oder. Ve volném čase se věnuje divadelní improvizaci a cestuje po světě.
JUDr. Jan Exner, Ph.D.
Univerzita Karlova Simon Klinga
Education42morrowDoc. Mgr. et Mgr. Kateřina Mikulcová, Ph.D.
Ostravská univerzita Mgr. Oldřich Motyka, Ph.D.
VŠB – Technická univerzita Ostrava Mgr. Kristýna Schuchová, Ph.D.
Akademie věd České republiky