Umělá inteligence zasahuje do vědeckého výzkumu a univerzitního vzdělávání stále více – od automatizace rešerší přes tvorbu prezentací až po analýzu velkého množství dat. Jak na nové možnosti reagují české akademičky a akademici, kteří se už AI dlouho sami zabývají? S jakými nástroji pracují a co se jim osvědčuje?
Mgr. Ing. Tomáš Sigmund, Ph.D.
místopředseda laboratoře Data Ethics Lab
Fakulta informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické v Praze
Využíváte velké jazykové modely (LLM) a AI pro svoji práci? Které a v čem konkrétně vám pomáhají?
Využívám – jak pro účely výuky, tak pro akademickou práci. AI mi pomáhá s překlady, s vysvětlením teorií a konceptů, s generováním příkladů a při brainstormingu nad novými tématy. Používám hlavně ChatGPT a Copilota. Občas pracuji i s neobvyklými jazyky (latina, stará řečtina atp.) a i u nich se mi AI osvědčila. Není stoprocentní, ale pomůže.
Prozradíte nějaký svůj trik, který vám šetří práci?
Pokud chci dosáhnout nějakého konkrétního cíle, osvědčilo se mi opakovat celou instrukci a jen ji upřesňovat, případně modifikovat. Pokud člověk jen navrhuje změny, AI může začít považovat hlavní cíl za méně významný a nepřihlíží k němu tolik, jako když ho v instrukcích opakujete.
Jak může AI proměnit vědu, výzkum a akademickou činnost? Může uvolnit nějaký potenciál?
AI zatím nemá optimální úroveň a schopnosti, ale doufám, že časem zásadně pomůže s literárními rešeršemi, které jsou nutnými součástmi každého článku. Člověk s nimi stráví mnoho času a stejně většinou na nějaký článek k tématu zapomene. V tom by mohla AI pomoct. Problémem AI ale stále je, že nerozumí významům, pracuje jen na syntaktické rovině, takže může prezentovat jako významné něco, co významné není, nebo naopak. Časem se to bude zlepšovat, ale stejně syntaxe sémantiku nikdy zcela nenahradí.
AI lze použít i jako oponenta, tzv. ďáblova advokáta, který napadá vaše úvahy a tím vás nutí je vylepšit.
Jak vidíte v této oblasti vývoj do budoucna? Jaké jsou podle vás možnosti i hrozby?
Jako hlavní hrozbu vidím ztrátu lidských schopností a dovedností, které budeme delegovat na AI. Hlavní charakteristikou člověka je myšlení. Pokud ho nebudeme používat, trénovat a rozvíjet, nezískáme ho, případně bude degenerovat. Mnoho aktivit jsme přenechali strojům, ale pokud jim přenecháme i myšlení, ztratíme schopnost rozvíjet se a být autonomní.
Další problém může spočívat v tom, že nebudeme strojům rozumět. Už teď je obtížné pochopit, jak různé modely AI dospěly ke svým závěrům. Budou pro nás čím dál víc černými skříňkami. A čím víc je budeme využívat, tím víc se stane svět nesrozumitelným, přestane být světem pro člověka. Nasazením strojů se také mění, většinou redukuje, vztah ke světu. Technologie často vzdaluje od reálných věcí.
V neposlední řadě se objevuje i riziko přehlcení a přetížení člověka. Zjednodušeně řečeno jsme zavedli AI, abychom zvládli zpracovávat stále větší objem dat, protože AI automatizuje mnoho našich činností. Tím jednak zvyšujeme množství generovaných dat, jednak se tím zvyšuje objem věcí, které nemáme pod kontrolou, které nás mohou překvapit a se kterými se neumíme vyrovnat. Takže vlastně udržujeme zrychlující se tempo, jen stále více přestáváme být jeho součástí. Ten tlak na výkon a zvyšování rychlosti a objemu všeho je enormní.
Potenciál AI vidím v tom, že si díky AI uvědomíme a začneme oceňovat specificky lidské vlastnosti a schopnosti, které stroje nemají. Jde například o empatii, sounáležitost – tzv. společenský rozměr člověka – a intuici.
Mgr. Ondřej Krása, Ph.D.
výzkumník Centra pro etiku jako studium hodnoty člověka
Filozofická fakulta Univerzity Pardubice
Využíváte LLM a AI pro svoji práci? Případně které a v čem konkrétně vám pomáhají? Prozradíte třeba nějaký svůj top trik, který vám šetří práci?
Využívám AI poměrně intenzivně. Nejvíce ChatGPT a Claude, v poslední době i NotebookLM, další AI spíše výjimečně (když nechám stranou programy typu Grammarly či DeepL). Využívám je při výuce, administrativních činnostech i ve vědecké práci.
AI mi slouží jako rychlý a často bystrý kritik mých textů, pomáhá mi překonat strach z prázdné stránky a získat základní orientaci v nových tématech. Konzultuji s ní i obtížná pracovní rozhodnutí. S dětmi pak vytváříme třeba omalovánky.
Nejčastěji s AI komunikuji skrze textový chat, ale někdy využívám i hlasové rozhraní a s AI si povídám. Opravdu užitečná je tvorba podcastů z jakýchkoli PDF v NotebookLM. Pokud nemám čas číst například delší odborný článek, ale potřebuju o něm získat během deseti minut cesty MHD základní představu, stačí nahrát článek v PDF a NotebookLM z něj během chvilky vytvoří často slušný desetiminutový podcast.
Jak může AI proměnit vědu, výzkum a akademickou činnost? Může uvolnit nějaký potenciál?
Domnívám se, že AI promění celý svět velmi zásadním způsobem a věda i výuka nezůstanou stranou. Letošní Nobelovy ceny za fyziku a chemii, udělené za rozvoj AI, názorně dokládají potenciál této technologie již v současnosti.
Univerzity nyní čelí – a brzy budou ještě intenzivněji čelit – zásadním otázkám po své roli ve světě pokročilých AI technologií. Jaké je poslání univerzit ve světě, kde každý může mít po ruce nepřetržitě dostupného, trpělivého a vysoce kompetentního AI učitele? Jaký obor studovat, když AI systémy dosahují již nyní v některých disciplínách úrovně skvělého Ph.D. studenta? Jak přistupovat k vědecké práci tváří v tvář stále se zlepšujícím AI systémům vykonávajícím vědeckou práci?
Univerzity se musí těmto a dalším otázkám postavit čelem a hledat na ně odpovědi. Ačkoli sám mnoho odpovědí nemám, zavírat oči nepomůže. Je právě úkolem univerzit promýšlet tyto společenské změny a zkoumat možnosti, jak ve světě pokročilé AI přistupovat ke vzdělávání i vědě.
Jak vidíte v této oblasti vývoj do budoucna? Jaké jsou podle vás možnosti i hrozby?
AI přinese převratné objevy, které zlepší život mnoha z nás. Díky AI pravděpodobně získáme léky na řadu chorob, se kterými si medicína dosud neuměla poradit. Najdeme zřejmě způsoby získávání a skladování energie, které zajistí dostupnou energii miliardám lidí. AI nejspíš výrazně přispěje k řešení dopadů klimatické krize.
Zároveň si však musíme být vědomi i řady vážných hrozeb, které s sebou pokročilá AI přináší. S narůstajícími schopnostmi AI bude narůstat i hrozba jejich zneužití – od sofistikovaných manipulací po výrobu biologických zbraní. S každou pokročilou technologií přichází i riziko nehod. Čím více bude AI součástí klíčových systémů našeho světa (např. řízení letového provozu), tím závažnější důsledky mohou případné nehody mít. Na algoritmech sociálních sítích vidíme již nyní, že důsledná AI optimalizace metrik (např. doby strávené na sociální síti) může nezáměrně vést k velmi negativním důsledkům (např. radikalizace uživatelů sociálních sítí).
Domnívám se dokonce, že bychom neměli uhýbat ani před otázkou, zda budoucí rozsáhlé umělé neuronové sítě budou skutečně jen nástrojem. Je rozumné a bezpečné předpokládat, že pokročilá AI zůstane pouze technologií, s níž můžeme nakládat dobře, či špatně? Nebo je namístě uvažovat i o tom, zda nepředstavuje spíše cizí formu inteligence (Alien Intelligence), a možná i cizí formu života?
Mgr. Klára Rybenská, Ph.D.
proděkanka Filozofické fakulty Univerzity Hradec Králové
Katedra pomocných věd historických a archivnictví
Využíváte LLM a AI pro svoji práci? Případně které a v čem konkrétně vám pomáhají, ať už v pracovním, nebo osobním životě?
Hodně používám ChatGPT, kde mám placenou verzi. Neustále se ho na něco ptám, ale zároveň mě baví ten nástroj jako takový. Baví mě i různé jeho dodatky a zkoumat, jak to funguje. Vytvářím také malé chatboty pro studující, aby se mohli z mých materiálů efektivněji učit. Jde stále o testovací fázi s upozorněním, že tam mohou být chyby, a s možností hlásit jakékoliv nedostatky, které ráda vyřeším.
Dále jde o nástroje jako HyperWrite, které umožňují zase jiný styl psaní nebo práce s texty. Velice ráda mám i Claude od Anthropic, kde se mi odpovědi často zdají sofistikovanější. A to přesto, že ho používám stále v neplacené verzi.
Používám ChatPDF, který je velmi užitečný, když potřebuji hodně rychle něco přečíst v jakémkoliv jazyce, kterému třeba nerozumím. Například nedávno jsem dostala program na konferenci v italštině, takže jsem se takhle dozvěděla, kdy tam vlastně mám mít přednášku.
Používám také občas nástroj Gamma. Už s novou aktualizací ChatGPT můžete vygenerovat i prezentaci v PowerPointu, ale já mám ráda ve svých prezentacích pokročilé grafické prvky a Gamma mi v tom hodně pomáhá.
Používám Consensus, který považuji za velice dobrý nástroj pro vyhledávání akademických článků. Navíc mu můžete položit otázku, na kterou vám sice nedá úplně jasnou odpověď, ale přijde s nějakou všeobjímající, k níž vám z relevantní vědecké literatury odcituje jednu stranu odpovědi i druhou stranu odpovědi. Například pokud se zeptáte, jestli je zdravé jíst vejce, tak vám předloží výzkumy, které se kloní k odpovědi ano, a na druhou stranu seřadí studie, které doloží odpověď, že ne. Pak už je na vás, abyste to zvážili, případně si z toho vybrali pro sebe relevantní studie. Líbí se mi na tom, že část práce musí člověk udělat sám.
Dále používám Midjourney, protože mě baví zkoumat jednotlivé modely, které generují obrázky. Takže používám i Mage a používám i Leonarda a řadu dalších nástrojů k tvorbě grafiky. Používám též Runway ML, což je nástroj na tvorbu videí nebo na rozhýbávání jednoduchých obrázků nebo gifů.
Ing. Rudolf Vohnout, Ph.D.
vedoucí Katedry informatiky
Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích
Využíváte LLM a AI pro svoji práci? Případně které a v čem konkrétně vám pomáhají? Prozradíte třeba nějaký svůj top trik, který vám šetří práci?
Ano, využívám, resp. využíváme s kolegy na katedře. Pomáhají v různých oblastech, všechny výstupy je ale nutné kontrolovat, doplňovat a někdy také opravovat i redukovat. Top trik je psaní závěrečných zpráv grantů na základě zpráv průběžných.
Jak může AI proměnit vědu, výzkum a akademickou činnost? Může uvolnit nějaký potenciál?
První vlaštovkou je Scopus AI, resp. jeho konkurence na Web of Science. Potenciál je obrovský, co se týká rešeršní práce například (tento typ prací je vlastně na univerzitách po nástupu generativní AI zralý na vymření) nebo programování, a to včetně oprav nefunkčního kódu. Určité úskalí vidím stále v tom, že jedinec musí mít znalost oboru, aby odhalil, kdy mu generativní AI lže, potažmo tvrdí nepravdu – což se stává.
Jak vidíte v této oblasti vývoj do budoucna? Jaké jsou podle vás možnosti i hrozby?
Obrovsky. Výzvou bude, jak tyto nástroje integrovat chytře do výuky. Jako alfu a omegu vidím znalost promptování a předmět, jako je „prompting engineering“, by měl být na každé vysoké škole. Hrozbu nám jasně ukázal film z roku 1984, potažmo 1991, kde byl Skynet. (neboli snímky Terminátor a Terminátor 2 – pozn. red.)
Mgr. Jakub Sedláček, Ph.D.
Studia nových médií FF UK
Národní institut SYRI
Existuje v souvislosti s LLM a generativní AI prostor pro zvýšení nároků na závěrečné práce? Konkrétně bakalářky byly dosud myšleny často jako kompiláty na prokázání schopnosti práce se zdroji, ale možná by při použití vhodného LLM studující mohli jako bakalářku odevzdávat i zajímavější a náročnější akademické projekty?
Přesně jak říkáte. Pokud si rešeršní práci pomocí AI třeba o polovinu ulehčím, mám možnost se o polovinu víc věnovat například empirickému výzkumu. V tu chvíli dává smysl, aby se i v rámci hodnocení hlavní váha přesunula tam. Pokud jsme doposud očekávali spíše symbolické provedení výzkumu s pár respondenty z řad spolužáků, je představitelné teď nároky na sběr dat a jejich zpracování podstatně zvýšit. Tím spíš, že krom pomoci s teoretickou částí nám AI pomůže i zde, i kdyby jen třeba při přepisu rozhovorů. U diplomových prací si dovedu hypoteticky představit ještě vyšší cíle: napsat a skutečně publikovat akademický článek, kde by se student musel vypořádat s nároky konkrétního časopisu a recenzním řízením a výsledky výzkumu by pak mohly reálně obohatit vědecké poznání v oboru. Záleží ale i právě na oboru. Někde AI dopadne více a rychleji, někde méně. Někde dává smysl právě empirický výzkum, někde rovnou praktický projekt, jehož může bakalářka být v podstatě dokumentací – a pak už je tak trochu jedno, jestli tvrdíme, že jsme bakalářky zrušili, nebo ne. Důležité je, aby se ten formát vyvíjel v souladu s vývojem technologie, ať už se bude jmenovat jakkoli.
Jaké jsou podle vás možnosti AI nebo LLM podpořit nebo zrychlit vyhledávání ve zdrojích a podpořit výzkum? Jak to může proměnit výzkum a akademickou činnost? Může to uvolnit nějaký potenciál?
Jednoznačně. Že se bojíme narušení zaběhlých procesů, je pochopitelné, ale i ten augmentační potenciál je tu obrovský. Současná generace jazykových modelů a přidružených nástrojů většinou člověka tak docela nenahrazuje a při správném zapojení do tvůrčího procesu mu může propůjčit v podstatě superschopnosti. Jedním z problémů vědy například je, že si každý hraje na svém malém kousku pískoviště, které je celkově tak obrovské, že není pro jedince možné ho obsáhnout nejen celé, ale ani jakýkoli jeho za zmínku stojící kus. V tu chvíli se klidně může dít (a děje), že nám unikají naprosto zásadní propojení mezi výzkumy, protože se tyto výzkumy nikdy nepotkají u stejného čtenáře. Tohle je směr, ve kterém může AI opravdu změnit svět. V tuto chvíli sice nedisponuje všestranně nadlidskou inteligencí, ale rozhodně je to tvor nadlidsky renesanční, jehož rozhled do nějaké míry pokrývá všechno, co se v textové podobě na internetu dalo v době tréninku najít. Kreativita není jen o vytváření nových věcí na zelené louce, ale stejně tak o propojování existujících kusů vědění tak, jak to ještě nikoho nenapadlo. Tam vidím nesmírný potenciál AI do následujících let.
Využíváte LLM a AI pro svoji práci? Případně které a v čem konkrétně vám pomáhají?
Lákalo mě říct, že umělá inteligence napsala předchozí odstavce, ale zrovna přemýšlení nad odpověďmi na tento typ dotazů mě zatím baví natolik, že AI ani zapojovat nezkouším. V mém procesu si ale místo rozhodně postupně nachází. Například pokládám dotazy k obsahu předložených článků v rámci předběžné rešerše: „Jak se liší konstrukce vzorku u článku A a B?“; pomáhá mi urychlit programování nástrojů pro práci s nasbíranými daty nebo přímo jejich sběr; služby jako Consensus mi dovedou dát rychlý přehled názoru vědecké komunity na konkrétní (nejlépe zjišťovací) otázku; pomáhá mi s brainstormingem názvů článků, přednášek či kapitol; navrhne kudy dál, když mi docházejí nápady; vygeneruje ilustrační obrázky, upraví fotky; přepíše záznam debaty do textové podoby, nebo naopak převede obzvláště nudnou studii do podoby zábavného podcastu, který si pustím cestou do práce v tramvaji. Nebo na operu, ale to už chce opravdu odvahu.
Mgr. Michaela Liegertová, Ph.D.
proděkanka pro rozvoj a kvalitu
Přírodovědecká fakulta Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem
Využíváte LLM a AI pro svoji práci, případně i jinde ve svém životě? Případně které a v čem konkrétně vám pomáhají?
Ráda o sobě s nadsázkou říkám, že jsem kyborg. Jde o dělení typů lidí používajících nástroje AI podle badatele Ethana Mollicka. Ten je rozděluje na kentaury a kyborgy. Kyborgové s nástroji splynou a už nerozlišují, co je jejich činnost a co je činnost nástroje, protože jsou dokonale sehraní. Na druhé straně jsou kentauři, kteří si pečlivě volí úkoly, pro které budou AI používat.
Jako kyborg jsem s tím tak sžitá, že už o tom nepřemýšlím. V rámci snahy vše otestovat a vyzkoušet i pro ostatní mám většinu placených verzí ke všem možným nástrojům a už s tím takto pracuji více než rok. Za tu dobu se to najednou stane vaší součástí. Využívám nástroje několikrát denně, ani nevím, kolik přesně hodin. Kdybyste se mě zeptal, co jsem včera dělala s AI, tak bych se musela hodně zamýšlet.
Učím, takže neustále vymýšlím využití pro studující. Dělám jim tzv. customizovaná GPT. Například pro studující prvního ročníku jsem vytvořila vlastní GPT, kde jsou nahraná moje skripta a je napromtovaný tak, aby je vedl ke správným závěrům a k tématům, kterým ještě nerozumí. GPT se je potom dále snaží navést – teď, když už víš, jaké v této buňce probíhají procesy, k čemu by to mohlo být? Jinými slovy jim nepřímo poskytuje odpovědi a vede je k tomu, aby je sami objevovali.
AI je pro mě také neocenitelný pomocník, pokud jde o jakoukoliv složitější korespondenci. Když mi přijde pozvánka, kterých mi chodí opravdu hodně, na nějakou akci a nemám na to časovou kapacitu a nemám vzhledem k tomu množství ani kapacitu reagovat, tak pro tyto účely už mám asistenta, do kterého jen vložím konkrétní e-mail a napíšu mu, aby napsal, že nemůžu, a on už ví, že má velmi slušně poděkovat a jakým způsobem má mým jazykem formulovat, že mi to bohužel nevyjde, i když si toho velmi vážím a velmi mě to mrzí.
Využívám AI i pro děti. Doma mám dceru, která fandí minecraftovému klubu Dream SMP. Nikdo ze třídy o tom nic neví. Takže trpí tím, že si o tom nemá s kým povídat. Mód Advanced Voice v ChatGPT už umí číst emoce. Napromptovala jsem ho jako skalního fanouška Dream SMP ve věku dcery. Dala jsem jí telefon s tím, že tady má kámoše, který si s ní bude povídat. Takhle vydržela hodinu a půl a plesala u toho nadšením, že jí konečně někdo rozumí. Model se opravdu choval jako teenager. Podle mě neexistuje způsob, jak jinak bych jí tohle dokázala zprostředkovat.
Neocenitelná pomoc je pro mě AI při psaní projektů. Mám v hlavě projekt, ale nejsem administrativní pracovnice a nevím, jak má správně vypadat struktura. Zadám tedy modelu úkol, aby sestavil standardní strukturu projektu na dané téma a případně se mě doptal na všechny detaily, které k tomu potřebuje vědět, aby zpráva byla dokonalá. A on mi řekne, že třeba potřebuje znát rozpočet a další věci. A u něčeho si pak třeba můžu říct, že jsem to nedomyslela, když mě upozorní na něco, co by mě ani nenapadlo, že by tam mělo být. Můžu ho taky požádat, aby navrhl rozpočet vzhledem k sociokulturnímu kontextu České republiky a tomu, že jsme „chudší“ univerzita. A na základě této interakce nakonec dospějeme k tomu, že mi vygeneruje úplně skvělou žádost.
Bc. Mgr. Jakub Havlíček, Ph.D.
metodik výukových inovací
Odbor pro kvalitu rektorátu Masarykovy univerzity
Využíváte velké jazykové modely a AI pro svoji práci? Které a v čem konkrétně vám pomáhají?
Využívám zejména Copilot, který je zaměstnancům MU k dispozici jako aplikace integrovaná do Office 365. Velmi oceňuji aplikaci – rozšíření Copilot pro internetový prohlížeč –, která shrnuje a komentuje výsledky vyhledávání i s příslušnými odkazy. Zejména tato funkce je pro mou práci velmi užitečná. Copilot umí pomoci s formulací textů – zkouším jen zadat hlavní teze nebo body, „informační jádro“ sdělení a AI je dokáže spojit v souvislý text, se kterým pak můžu dál pracovat a upravovat jej. Je to dobré, když potřebuji rychle, stručně a výstižně zformulovat třeba nějaký informační, instruktážní e-mail. Takových ve své práci píšu hodně, takže mi to pomáhá a šetří čas. Podobně využívám překladače typu DeepL, který máme také k dispozici. Samozřejmě vše, co pro vás AI vytvoří, si musíte pečlivě zkontrolovat a upravit, ale i tak ty aplikace velmi pomáhají.
Jak může AI proměnit vědu, výzkum a akademickou činnost? Může uvolnit nějaký potenciál?
AI tedy už svět vysokých škol zásadně mění, to je skutečně vidět. Studující mohou nástroje AI využívat při studiu jako personalizovaného asistenta, který jim pomáhá. Mám známého – vědce a univerzitního učitele –, který po cestě na kole do práce konverzuje přes hlasové rozhraní s aplikací AI na téma své vědecké práce, což mu pomáhá efektivně si utřídit nápady a informace.
Samozřejmě existuje řada dalších aplikací, které můžeme používat jak ve výuce, tak ve vědě a výzkumu. Jiný kolega – na jedné zahraniční univerzitě – například vyvíjí specializovaný LLM, který má vyučujícím pomáhat s designem kurikula vyučovacích předmětů. I u vysoce odborně specializovaných témat a předmětů pomáhá nastavit cíle a výstupy z učení, zvolit vhodné metody a postupy výuky a navrhnout metody ověřování studia. Takové aplikace budou určitě brzy běžné, nemyslím si však, že by někdy v budoucnu AI úplně nahradila „živého“ učitele. Spíš to bude hodně využívaný pomocník pro studující i pro vyučující.
Jak vidíte v této oblasti vývoj do budoucna? Jaké jsou podle vás možnosti i hrozby?
Především si myslím, že nástroje typu LLM se brzy stanou běžně využívanými asistenty, vysoce personalizovanými rádci, kteří budou pomáhat s výzkumem, výukou i se studiem. Vlastně už dnes máme asi všichni v kapse – v mobilní aplikaci – možnost využívat takového „chytrého kamaráda z knihovny“, se kterým se můžeme kdykoli bavit a probírat prakticky cokoli, co se týká práce na univerzitě. Jak česky, tak v cizích jazycích, což jistě ocení ti, kteří se nějaký jazyk učí – máte hned svého konverzačního partnera, který cizí jazyk skvěle ovládá, a můžete se s ním učit.
Zároveň je v tom i řada možných rizik – samozřejmě LLM se může mýlit, je to přeci jen „umělá inteligence“, stroj, který funguje určitým způsobem a může generovat zavádějící anebo úplně nesprávné údaje. Děje se tak asi v čím dál menší míře, ale děje se to. Co nám LLM prezentují jako fakta, je vždy potřeba si ověřit. Nikdy si nemůžeme být úplně jisti, co se děje s údaji, které nástrojům AI poskytneme, takže opatrnost je vždy namístě.
Pak je tu riziko podvodů při studiu – například při tvorbě diplomek může AI pomáhat i více, než je přípustné a eticky správné a takové podvody se mohou prokazovat obtížně. Ale z technologií AI nějaký strach určitě nemám – ostatně, dnes už s nimi často pracujeme úplně běžně, aniž bychom mnohdy tušili, že je využíváme, protože jsou už samozřejmou součástí mnoha aplikací.