Tento týden zasedli letošní maturanti k maturitním testům. Dlouho nebylo jasné, zda tentokrát nebudou kvůli koronaviru maturity uděleny bez zkoušky, tedy úředně. Takovou cestu nakonec zvolilo například sousední Slovensko. U nás už jen debata o tématu vyvolala velké vášně. Úřední udělení maturit by bylo opravdu výjimečné. Ale i tak už se krize v českém školství řešila.
Když v roce 1945 skončila válka, bylo třeba kromě jiného urychleně řešit i problémy, které vznikly ve školství – ať už uzavřením vysokých škol, nebo perzekucemi a změnami osnov na středních školách.
„Výnos Ministerstva školství a osvěty o odčinění křivd, způsobených žactvu během nesvobody, umožňoval vydat dodatečné vysvědčení o zkoušce dospělosti těm, kteří je nezískali z důvodu perzekuce, vyloučení ze studia za protiněmeckou činnost nebo z důvodu neprospěchu z německého jazyka a vlastivědy,“ vyjmenovává Jiří Pulec z Archivu Masarykovy univerzity.
Pro žáky posledních ročníků středních škol se školní rok 1944—45 prodloužil zhruba o tři měsíce, během kterých měli žáci možnost probrat nejdůležitější učivo a doplnit si mezery v těch předmětech, které se za války nesměly vyučovat. Opatření umožnilo mladým lidem ukončit studium a obdržet vysvědčení dospělosti, pokud prokázali, že učivo „v základních rysech“ zvládli.
Výnos upravoval i řadu dalších situací, do kterých se během války studenti mohli dostat. A přímo v tomto výnosu bylo zdůrazněno, že je těmto mladým lidem je nutné věnovat zvýšenou pozornost, aby mohli co nejdříve pokračovat ve studiu.
Bez maturit i na politické škole
Další změny přinesl rok 1946, kdy v Praze zahájila činnost Vysoká škola politická a sociální v Praze. Dělila se na tři fakulty – novinářskou, sociální a politickou a přijímala i studenty bez maturity, stačilo vykonání takzvaných psychotechnických zkoušek. Ty zjišťovaly inteligenční kvocient. Dalším kritériem bylo pak následné složení zkoušek z vybraných předmětů až na konci semestru. Tento postup se odvolával na Košický vládní program z roku 1945 a umožňoval snížení nároků na zájemce o studium. Byl prosazen KSČ s jasným cílem změnit a ovlivnit politickou a sociální strukturu studenstva, a tím si tak zajistit svou moc.
„Důvodů k tomuto experimentu s psychotechnickými zkouškami mohlo být více. Na jedné straně umožňoval přístup ke vzdělání mladým lidem postiženým okupací, na druhé straně jako by anticipoval vývoj, k němuž došlo po roce 1948,“ vysvětluje Jiří Pulec.
Ustanovení o přijímání nematurantů se týkalo i brněnské pobočky této školy, z níž poté vznikla samostatná Vysoká škola sociální. Na ní se však, na rozdíl od školy pražské, příjímání nematurantů uplatnilo jen velmi málo.
Po únoru 1948 vznikaly internátní dělnické přípravky po studium na vysokých školách, jejichž účelem bylo změnit sociální složení posluchačů vysokých škol. Jejich absolventi byli pak přednostně přijímáni na vysoké školy.
„Obdobou těchto kursů byla Právnická škola pracujících, pořádaná Právnickým ústavem ministerstva spravedlnosti, jejíž úkolem bylo změnit politické poměry v justici. Absolventkou tohoto studia byla jistá Polednová z procesu s Miladou Horákovou. Posláním PŠP nebylo, jak se někdy uvádí, nahradit právnické fakulty. Měla připravovat střední kádry pro justici a schopnějším absolventům umožnit studium na právnických fakultách. Příklady těchto mimořádných studií se režim inspiroval ještě v době normalizace. Tehdy vznikly jednoroční takzvané internátní školy pracujících, které měly politicky spolehlivým dělnickým kádrům umožnit v krátké době získání středoškolského vzdělání zakončeného maturitou a posléze i vzdělání vysokoškolského. Lze se domnívat, že na těchto mimořádných kurzech se jednalo spíše o maturitní vysvědčení udělení z moci úřední, něž o řádnou maturitu,“ uzavírá výčet nezvyklých přístupů k maturitě Jiří Pulec.
Maturita jako prestižní milník
A proč vyvolává téma maturit takové vášně i mezi lidmi, kteří již mají školní docházku dávno za sebou? Jiří Pulec připomíná, že prestiž maturity bývala a je v českém prostředí velmi vysoká. Vedle jiných důvodů také proto, že v době, kdy ještě nebyly zavedeny přijímací zkoušky na vysoké školy, bylo její absolvování jedinou podmínkou pro přístup k vysokoškolskému vzdělávání.
Ze stejného důvodu se vedou bouřlivé diskuze i o tom, co má, a nemá být u maturit povinné. „O tom, že samotné vysoké školy braly maturity vážně, svědčí fakt, že univerzity v dřívějším chápání (tedy nikoliv školy technické, zemědělské a podobně) přijímaly k studiu pouze uchazeče, kteří skládali maturitu na klasických či reálných gymnáziích, a tedy povinně skládali maturitní zkoušku z latiny. Uchazeči z jiných škol, například z reálek, se mohli na univerzitách zapisovat pouze jako mimořádní posluchači. Řádnými se mohli stát pouze po dodatečném vykonání maturitní zkoušky z latiny,“ dokládá Jiří Pulec.
Jak se letos maturuje
Když došlo v březnu k uzavření škol a nebylo jasné, jak dlouho bude tato situace trvat, představilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy krizové varianty maturit. Úřední udělení maturity bylo prezentováno jako krajní řešení, ke kterému by se přistoupilo v případě, že pandemická situace nedovolí osobní přítomnost žádných žáků ve škole. „Primární byla varianta, že by se maturity uskutečnily 21 dní po obnovení možné osobní přítomnosti žáků ve školách. Úřední maturita byla pouze náhradním řešením, pokud by se epidemiologická situace nezlepšila ani do 1. června,“ vysvětluje mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová.
Ke krajnímu řešení nedošlo a studenti nyní postupně zasedají k maturitním testům. „Domníváme se, že podmínky pro řádnou přípravu na maturitu byly i letos dostačující, což nám potvrdili také mnozí ředitelé i zástupci školských asociací. Ztíženou situaci mají maturanti kompenzovanou tím, že se upustilo od slohových prací. Výroky některých politiků, kteří studentům do poslední chvíle říkali, že „úřední maturita je stále ve hře“ považujeme za velmi nezodpovědné, a to zejména směrem k samotným maturantům. V souvislosti s tím jsme na našem webu pravidelně reagovali na mýty týkající se maturitní zkoušky,“ doplňuje Lednová.
Senátor a kritik tohoto řešení Zdeněk Hraba však situaci tak jednoznačně a jednoduše nevidí. Upozorňuje na to, že v zákoně, který letošní maturity upravuje, zůstala mezera mezi paragrafy. Jeden z nich totiž předpokládá, že před maturitami musí být obnovena osobní přítomnost žáků ve škole. Jenže studenti maturitních ročníků chodí do škol podle opatření ministerstva zdravotnictví jen na konzultace, povinná docházka tedy podle Hraby obnovena nebyla.
Zákon v takovém případě podle senátora dává studentům možnost, aby požádali školu po 1. červnu o úřední maturitu. A pokud by ji nedostali, mohou mít podle něj maturity i soudní dohru. „Studenti se na mě obrací s tím, že o takové žádosti o úřední maturitu uvažují,“ upozorňuje Zdeněk Hraba.