Tím, jaké jsou možnosti, příklady dobré praxe i nejčastější překážky v zavádění synergií, se zabývali účastníci a účastnice konference Synergie ve financování výzkumu a inovací v Evropě pořádané při příležitosti českého předsednictví Radě Evropské unie. Nepřekvapivě nejčastější obstrukcí je přílišná administrativa.
Cílem konference pořádané Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a Domem zahraniční spolupráce, které se na začátku července zúčastnilo přes tři sta lidí, bylo poskytnout prostor pro sdílení praktických zkušeností a identifikaci překážek v implementaci synergií evropským stakeholderům z oblasti vědy a výzkumu. Ti za podstatné pro maximalizaci potenciálu synergií označili především posílení dialogů mezi Evropskou komisí, členskými státy, přidruženými zeměmi a aktéry v oblasti výzkumu a inovací, harmonizaci přístupů v tvorbě politik, prováděcích nástrojů a finančních pravidel a v neposlední řadě přijetí opatření k usnadnění synergií na legislativní, regulační, správní i finanční úrovni.
Zahajovací příspěvek prvního dne konference patřil ministrovi školství, mládeže a tělovýchovy, Vladimíru Balašovi, který téma synergií v úvodu označil za aktuální a příhodné. Důvodem byly Evropskou komisí nedávno zveřejněné praktické pokyny pro zavádění synergií, připravovaná zpráva Evropského účetního dvora, která má posoudit, jak efektivně byly synergie realizovány v minulém programovém období, a především Pražská deklarace o synergiích ve financování výzkumu a inovací v Evropě. Ta, obohacená o závěry konference, ministerstvu poskytne možnost vyzvat evropské výzkumné a inovační stakeholdery na všech úrovních, aby přijali opatření vedoucí k tvorbě a provádění široké škály odvětvových politik synergickým způsobem. Jedině tak se podle Balaše dosáhne maximálního potenciálu synergií, kdy se jednotlivé programy namísto duplikace a fragmentace zdrojů vzájemně doplňují.
Ministryně pro vědu a výzkum Helena Langšádlová prezentovala, jak důležité jsou synergie s ohledem na rostoucí počet nástrojů na financování vědy a inovací, který přináší nové výzvy v tvorbě a harmonizaci politik. Je podle ní též nezbytné zdůrazňovat nejen nástroje veřejných investic, ale i soukromého sektoru, který by měl být důležitou součástí diskusí o synergiích. Cílem těchto diskusí je soulad veřejných programů se soukromými investicemi, pro které je třeba vytvářet dobré podmínky. Ministryně proto projevila podporu vzniku evropských partnerství, založených na spolupráci soukromého a veřejného sektoru, a také novému nástroji evropských misí.
Eurokomisařka pro inovace, výzkum, kulturu, vzdělávání a mládež Mariya Gabriel označila konferenci za důležitý krok v tom, aby se synergie staly realitou, a zdůraznila roli, kterou synergie hrají v míře dopadu evropských politik. Ty podle ní byly v posledních letech upraveny tak, že nyní výrazně rozšiřují příležitosti pro synergie mezi programy Horizontu Evropa a Fondu soudržnosti. Jejich společnou myšlenkou je zajistit maximální efektivitu a administrativní zjednodušení. I proto podle ní Evropská komise přistoupila k přijetí prvních praktických pokynů pro zavádění synergií, na které stakeholdeři i členské státy dlouho čekali.
Pokyny zdůrazňují nové možnosti synergií a nabízí konkrétní příklady jejich implementace. Svůj příspěvek eurokomisařka ukončila odhodláním překonat propast mezi inovačními lídry a zeměmi s nízkou inovační výkonností (tzv. innovation divide), zvýšit konkurenceschopnost Evropy a podpořit zelenou a digitální transformaci, stejně jako nástroje, které mají členské státy k dispozici za účelem zvýšení účinnosti a efektivity své investice.
Úvodní příspěvky zakončil generální ředitel ELI ERIC Allen Weeks. Dolnobřežanská ELI v jeho prezentaci sloužila jako příklad výzkumné infrastruktury, která by neexistovala bez kreativní energie, vytrvalosti a soudržnosti tvůrců politik, kteří si uvědomili možnost vytvořit takové zařízení propojením různých mechanismů a nástrojů synergického financování. Evropa tak podle něj získala světové pracoviště pro pokročilý výzkum, které zároveň slouží jako fantastický příklad sladění národních a regionálních výzkumných priorit. Tato synergie tak vedla k dosažení hned dvou cílů, a to silného socioekonomického dopadu využívajícího potenciál chytré specializace na regionální úrovni a zvýšení evropské vědecké kapacity a atraktivity na globální scéně.
Následovala debata, jíž se pod moderátorskou taktovkou ředitelky Evropského výzkumného prostoru a inovací Anny Panagopoulou (Generální ředitelství pro výzkum a inovace Evropské komise) zúčastnili Samuel Engblom (státní tajemník švédského Ministerstva školství a výzkumu), Claire Giry (generální ředitelka pro výzkum a inovace na francouzském Ministerstvu vyššího vzdělávání, výzkumu a inovací), Ľudovít Paulis (státní tajemník slovenského Ministerstva školství, vědy, výzkumu a sportu), Václav Velčovský (náměstek ministra školství, mládeže a tělovýchovy) a Raquel Yotti (generální tajemnice pro výzkum španělského Ministerstva pro vědu a inovace).
Hlavním tématem debaty byla otázka, jak mohou být synergie realizovány a následně posíleny mezi velkým množstvím dostupných finančních nástrojů, z nichž jen Horizont Evropa, historicky největší program pro financování vědy a výzkumu, má rozpočet 96 miliard eur. Panelisté a panelistky sdíleli své zkušenosti se synergiemi, příklady dobré praxe i názory na to, co by mělo být uděláno proto, aby prostředky ve vědě a výzkumu byly využity co nejúčinnějším a nejefektivnějším způsobem. Zmiňována byla harmonizace a zjednodušení pravidel, šíření prostředků zabraňujících roztříštěnosti finančních nástrojů, iniciativa Seal of Excellence financující excelentní inovativní projekty malých a středních firem a také vyjádření podpory Pražské deklaraci.
Jako příklad dobré synergické praxe v České republice náměstek Velčovský zmínil koncept financování výzkumných infrastruktur, neboť provozní náklady jsou zde hrazeny ze státního rozpočtu, zatímco investice a další rozvoj je hrazen z fondů EU. Zajímavým příkladem synergií byl proces výroby, schválení a distribuce vakcíny proti covidu-19, zmíněný Samuelem Engblomem, který si vyžádal spolupráci řady různých oblastí ve velmi zrychleném čase.
První den konference zakončil diskusní panel věnovaný synergiím v praxi. Panel zahájil Vít Vondrák, ředitel IT4Innovations Národního superpočítačového centra Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava, které je příkladem pracoviště vybudovaného na synergiích. Mezi panelisty patřili dále José Carlos Caldeira (INESC Brussels Hub), Luca Ferrarese (Interreg Central Europe), Frank Osterhoff (DLR Project Management Agency) a Wolfgang Polt (Joanneum Research Ltd.). Hlavním tématem panelu bylo, co synergie znamenají pro žadatele a příjemce financování v praxi.
Diskutovali i o překážkách, kterým při zavádění synergií čelili, a o nástrojích, se kterými se s nimi vypořádali. Nejčastěji to byla administrativa, například písemný závazek (z anglického letter of commitment), jenž vyjadřuje záměr signatáře vyčlenit zdroje na financovaný projekt a který se obtížně získává od všech spolupracujících stran.
Do budoucna by panelisté chtěli zlepšit především spolupráci regionů, komunikaci o tom, jak synergie implementovat, ale i povědomí o výhodách synergií, se kterými žadatelé o financování ještě nejsou dostatečně obeznámeni.
Druhý den konference patřil čtyřem paralelním break-out panelům. Jejich tématy byly výzkumné infrastruktury, evropský Fond soudržnosti, inovace a evropská partnerství a mise.
Téma výzkumných infrastruktur bylo pro samostatný panel vybráno kvůli obrovskému potenciálu, který při snahách o překlenutí innovation divide tyto infrastruktury mají.
Míra potenciálu je daná jejich podílem na průlomech ve výzkumu, vývoji technologií i na řešení naléhavých společenských výzev. Dle panelistů a panelistek však výzkumné infrastruktury mají řadu specifických rysů a potřeb, které je potřeba zohlednit. Tím nejvýraznějším je jejich životní cyklus trvající i několik desítek let, jenž vyžaduje politický a finanční závazek v podobě vysoce strategických investic. Synergický přístup k financování evropského výzkumu a inovací tak účastníci označili za zcela klíčový předpoklad pro uspokojení finančních potřeb infrastruktur po celou dobu jejich životního cyklu a pro zajištění dlouhodobého udržitelného rozvoje jejich kapacit.
Fondy politiky soudržnosti uvedla moderátorka panelu Sylvie Samková jako důležitý prvek v rozpočtu Evropské unie na financování výzkumu a inovací. Jejich primárním posláním je snižování regionálních rozdílů v rámci EU, hrají ale také důležitou roli při dosahování širších politických cílů, protože posilují investice zaměřené na sociální soudržnost, tvorbu pracovních míst, hospodářský růst a mezinárodní konkurenceschopnost.
Za průkopníky synergického přístupu ve financování výzkumu a inovací diskutující označili rámcový program Horizont 2020 a evropské strukturální a investiční fondy. Panelisté dále hovořili o již podniknutých krocích k usnadnění synergií, jako je například udělování pečetě excelence (z anglického seal of excellence) či vytvoření komunitní praxe. Podobně jako ve zbytku konference i v tomto panelu účastníci zdůrazňovali větší flexibilitu pravidel, jejich provázanost a potřebu snížit administrativní zátěž, například vytvořením společného portálu pro všechny grantové výzvy.
Vznesená doporučení zahrnovala strategické uvažování při navrhování výzev a programů, zlepšení komunikace mezi různými úrovněmi a sdílení názorů a zkušeností, a především identifikování a zviditelnění grantových výzev, ve kterých lze najít synergie.
Inovacemi se konference zabývala díky dlouhodobé, avšak zatím neuskutečněné ambici EU promítnout své vedoucí postavení ve vědě i do oblasti inovací. Za tímto účelem byla založena Evropská rada pro inovace (EIC), která má pomoci stát se EU celosvětovým lídrem nebo soběstačným aktérem v klíčových strategických technologických a ekonomických oblastech.
Hlavním tématem panelu poté byla pečeť excelence a konkrétní příklady praxe s jejím získáním. Do budoucna panelisté vyjádřili především odhodlání hledat vhodné způsoby, jakými překlenout přetrvávající mezery ve vědě a výzkumu a zintenzivnit znalosti o zhodnocení a přejímání výzkumných poznatků a nově vznikajících technologií inovativními společnostmi tak, aby byly implementovány do inovativních produktů a služeb s vysokou přidanou hodnotou.
Mise partnerství a Mise EU jsou velmi odlišné koncepty, které byly jako téma panelu vybrány pro jejich potenciál měnit kulturu řízení výzkumu v oblasti inovací a zvýšit úroveň veřejných a soukromých investic. Oba nástroje se soustřeďují na výzkum řešení společenských výzev a jsou založeny na konceptu synergií pro využití jejich plného potenciálu. U obou tak již synergie existují, podle panelistů by ale měl i u nich být kladen větší důraz na praktickou realizaci synergií, a především na propojení aktivit mezi evropskými partnerstvími a misemi EU. V panelu dále zazněl požadavek na další harmonizaci národních a regionálních iniciativ k řešení velkých společenských a ekonomických výzev s iniciativou realizovanou na evropské úrovni.