Celý svět trápí omezené zdroje ryb pocházejících z volného rybolovu a otázka, jak v budoucnu nasytit lidstvo. Trendem, který dává naději, je udržitelná a konkurenceschopná akvakultura. Nejen mořská, ale i ta sladkovodní. Česká republika má v tomto ohledu Evropě co nabídnout. Ať už tradici rybníkářství, nebo špičkový výzkum. V rámci českého předsednictví v Radě EU se zástupci členských států a Evropské komise přijeli přesvědčit na Fakultu rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity.
Jihočeské Vodňany ve čtvrtek 1. září hostily osmdesát generálních ředitelů a atašé pro rybolov z členských zemí Evropské unie, včetně zástupců Evropské komise. Ve zdejším výzkumném centru CENAKVA Fakulty rybářství a ochrany vod JU, které Ministerstvo zemědělství ČR vybralo jako ukázkovou výzkumnou instituci v rámci celé České republiky, se evropští úředníci a politici mohli na vlastní oči přesvědčit, že i sladkovodní akvakultura, ať už tradiční, nebo využívající moderní technologie, může hrát významnou roli při produkci kvalitních potravin i v ochraně životního prostředí.
Návštěva se uskutečnila v rámci předsednictví České republiky v Radě EU. „Přivézt do Vodňan tolik významných osobností vyžadovalo měsíce příprav,“ sdělil proděkan pro zahraniční vztahy Fakulty rybářství a ochrany vod Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích (FROV JU) a jeden z organizátorů celého setkání Vladimír Žlábek. Nejprve bylo třeba fakultu představit v Bruselu a poté ve spolupráci se Stálým zastoupením ČR při EU v Bruselu celé setkání zorganizovat.
„Jste to vy, kdo má teď jedinečnou možnost nastavovat agendu, která se bude v Bruselu diskutovat. Jsem ráda, že se dotýkáte akvakultury i z environmentálního hlediska, protože tento aspekt je nesmírně důležitý pro obyvatele unie a je také prioritou pro Evropskou komisi. Ta bude hledat všechny možnosti k co nejužší spolupráci,“ zmínila Charlina Vitcheva, generální ředitelka DG MARE, která je v rámci Evropské komise odpovědná za evropskou politiku týkající se námořních záležitostí a rybolovu.
Ocenila především provázanost výzkumu akvakultury s ochranou vodních ekosystémů a dopadem výzkumu na aplikovanou sféru a rybářskou praxi. „Těší mě, že investice ze strukturálních fondů jsou tu velmi efektivně využity. Překvapila mě vysoká úroveň základního i aplikovaného výzkumu a moderní zázemí výzkumného centra CENAKVA,“ dodala.
A právě centrum CENAKVA, které je středoevropským unikátem, evropskou delegaci hostilo. Velká výzkumná infrastruktura disponuje jedinečnou evropskou rybniční základnou o rozloze 40 hektarů. Fakulta rybářství a ochrany vod díky němu poskytuje širokému spektru uživatelů v ČR a zahraničí otevřené experimentální zázemí zaměřené na kvalitu sladkovodních ryb, biologii, ochranu a akvakulturu jeseterů, dlouhodobě udržitelnou rybniční a intenzivní akvakulturu v procesu globálních změn prostředí, biologii a ochranu raků a dalších bezobratlých, kvalitu vody a vodního prostředí.
„Technologicky disponuje CENAKVA pro chov a reprodukci velkým množstvím uzavřených recirkulačních a akvaponických systémů s biologickým a hydroponickým čištěním vody. Je také jedinečná uzavřeným chovem a reprodukcí téměř třiceti druhů sladkovodních ryb a korýšů, plemennými chovy kapra, lína, sumce a největší genovou bankou jeseterů na světě,“ uvedl ředitel CENAKVA Vladimír Žlábek.
Návštěvníci z evropských zemí se v krátkých prezentacích seznámili s aktivitami Fakulty rybářství a ochrany vod JU, následovala návštěva střední rybářské školy a muzea rybářství, kde měli možnost nahlédnout do tradice rybářství v jižních Čechách, a nakonec prohlídka dvou experimentálních prostorů Fakulty rybářství a ochrany vod, konkrétně genetického rybářského centra a rybochovného objektu.
Omega3 kapr i humánnější kaviár
„Je třeba zmínit, že návštěvníci pocházejí z různých částí Evropy a zaměřují se spíše na mořský rybolov. Českou akvakulturu, například chov kapra v rybnících, tolik neznají. Jsme rádi, že jsme jim ji mohli ukázat,“ doplnil Vladimír Žlábek. Kromě špičkového výzkumu a vzdělávání fakulta představila i výsledky komerční činnosti. „Jedná se například o kaviár pořizovaný unikátní metodou Sturgeon Friendly, tedy šetrnou cestou bez nutnosti usmrcení jeseterů, nebo o takzvaného omega3 kapra, který díky speciálním chovným postupům obsahuje více omega3 mastných kyselin,“ zmínil děkan FROV JU Pavel Kozák.
Setkání evropské delegace se zúčastnili i zástupci Ministerstva zemědělství ČR. „Pro naše ministerstvo je to dobrá příležitost, jak prezentovat rybářský výzkum a sladkovodní akvakulturu a možnosti, jak neustále zlepšovat české rybářství. Rybářství obecně budou čekat velké výzvy a musíme hledat potenciál pro nahrazení úlovků z mořského rybolovu. I proto jsme pro setkání vybrali místo, které spojuje moderní výzkum a vzdělávání nových generací rybářských odborníků. Je potřeba, aby rybářství bylo vnímáno komplexně – nejen jako produkce ryb, ale také z hlediska krajinotvorby a péče o krajinu,“ uvedl Martin Žižka, ředitel Odboru státní správy lesů, myslivosti a rybářství MZe ČR.
Ředitelka okresní agrární komory Hana Šťastná, která společně s rektorem Jihočeské univerzity Bohumilem Jirouškem delegaci přivítala, věří v konkurenceschopnost jihočeského rybářství. Ta je možná právě i díky úzké kooperaci s výzkumem na Fakultě rybářství a ochrany vod. „Spolupracujeme na tom, aby se vědecké poznatky dostaly do rybářské praxe a podařilo se najít harmonii mezi produkční funkcí rybníků, ochranou životního prostředí a v neposlední řadě i jejich rekreační funkcí. Věříme, že vzhledem k rozrůstající se lidské populaci bude například trend akvaponických systémů dalším stupněm intenzivní produkce ryb, kterou u nás v jižních Čechách před pěti sty lety založili Rožmberkové,“ uvedla Hana Šťastná.