Vysoké školství většinou nepatří k nejsilnějším tématům německých celostátních voleb a platí to i pro nadcházející spolkové volby do Bundestagu, které se konají 24. září 2017. Je tomu tak především proto, že vysoké školy jsou zřizovány a v rozhodující míře také financovány jednotlivými spolkovými zeměmi. Na celostátní spolkové úrovni tak v oblasti vysokého školství zůstávají jen některé strategické kompetence a kompetence ve vědě a výzkumu. Tyto kompetence spadají pod Spolkové ministerstvo pro vzdělávání a výzkum (Bundesministerium für Bildung und Forschung, BMBF), které již od roku 2013 vede ministryně Johanna Wonka z CDU.
Všechny významnější politické strany se přesto ve svých volebních programech k vysokému školství a k vysokoškolské politice vyjadřují. Za prvé proto, že si v Německu dobře uvědomují, jak jsou vysoké školy pro ekonomický růst a sociální rozvoj nezbytné. A za druhé se o vysokoškolskou politiku zajímají významné skupiny voličů, například studenti a mladí lidé vůbec.
V následujícím článku představíme jen první stručný průřez programy hlavních politických stran, podobnostmi a rozdíly mezi nimi. I tento přehled však ukáže, jak může být důležité, na čem se shodnou strany nové německé vládní koalice a kdo po volbách spolkové ministerstvo (BMBF) povede. Současně je zajímavé sledovat, jak se v německé předvolební kampani diskutují některá témata důvěrně známá i v českém vysokém školství.
Inspirací pro nás nepochybně je, že v předstihu před volbami oslovila německá rektorská konference (Hochschulrektorenkonferenz, HRK) všechny hlavní politické strany, které mají reálnou šanci se dostat do parlamentu, a položila jim deset stejných otázek, které považuje za podstatné pro vysokoškolskou politiku nové německé vlády. Všechny odpovědi šesti politických stran zveřejnila HRK na svém webu 24. srpna, tedy přesně měsíc před volbami. Odpověďmi politických stran se však budeme zabývat až příště.
Předvolební televizní duel Angely Merkelové (CDU) a Martina Schulze (SPD) na začátku září potvrdil, že mezi oběma hlavními soupeřícími politickými stranami nejsou ve volebních programech nijak propastné rozdíly (předvolební duel je proto někdy ironicky označován spíše jako romantický duet). Platí to i pro oblast vysokého školství. Naproti tomu pro menší stranu svobodných demokratů (FDP) je vzdělávání jednou z priorit, která jim má pomoci dostat se opět do koaliční vlády.
Křesťanští demokraté (CDU v koalici s bavorskou CSU) zdůrazňují ve volebním programu důležitost výzkumu a inovací pro ekonomický růst a prosperitu a zavazují se, že do roku 2025 zvýší výdaje na výzkum a vývoj z dnešních 3 % na 3,5 % HDP. CDU chce především rozvíjet kvantové technologie, robotizaci, umělou inteligenci a biotechnologie. Bude podporovat vysoké školy v digitálních inovacích a ve zvyšování úrovně výuky.
Vynikající úroveň výuky a výzkumu je na předním místě i ve volebním programu Sociálních demokratů (SPD), společně s posílením vazeb mezi vysokým školstvím, kulturou, průmyslem a celou společností a se zajištěním přijatelných pracovních podmínek v jednotlivých institucích. SPD požaduje, aby se spolková vláda více podílela na financování vysokých škol, které je obecně v Německu záležitostí spolkových zemí, a to především na tzv. základním financování. Dále chce SPD omezit bujení studijních programů, jež pokládá za hlavní příčinu předčasného ukončování studia, zlepšit studijní poradenství a ve spolupráci s národní asociací pro záležitosti studentů (Deutsche Studentenwerk, DSW) zvýšit počet míst na kolejích. Školné odmítá a naopak se zavazuje zvýšit grantovou podporu studentů ze spolkových prostředků.
Levicová strana Die Linke kritizuje nedostatečné financování, které nutí vysoké školy, aby podnikaly s cílem proměňovat znalosti, vzdělávání a výzkum ve zdroje svých příjmů. Die Linke tvrdí, že chronické podfinancování vysokého školství neponechalo žádný prostor pro nezávislý výzkum, vysoké školy jsou většinou závislé na podpoře svých aktivit tzv. třetí stranou (podniky) a obdobně i studenti jsou pod obrovským tlakem na dosahování výsledků. Vysoké školy by se měly méně zaměřovat na zájmy podnikatelského sektoru a více na problémy, které ovlivňují společnost jako celek. Die Linke samozřejmě zcela zavrhuje školné a naopak chce zajistit lepší přístup na vysoké školy pro uprchlíky. Základní financování vysokoškolského vzdělávání má podle nich zcela pokrývat náklady na výuku, a to podle počtu studentů a nákladů na jednotlivé studijní programy.
Liberální strana svobodných demokratů (FDP) rovněž požaduje, aby financování vysokých škol bylo vázáno na počet studentů. V roce 2013 se FDP nedostala do spolkového sněmu, ale nyní zřejmě posílí. Vzdělávání si FDP vybrala jako hlavní téma své volební kampaně a přední místo v jejím volebním programu zaujímá financování vysokých škol. „Jestliže jsou vysokoškolské instituce financovány podle skutečných nákladů na každého studenta, přijmou tolik studentů, kolik jim dovolí jejich kapacita, a budou-li úspěšné a bude o ně zájem, své kapacity ještě zvýší“, tvrdí FDP s tím, že „dostatečný počet přihlášek k tomu, aby si mohly studenty vybírat, budou mít školy jenom tehdy, budou-li nabízet kvalitní studijní programy“.
FDP také zdůrazňuje, že kvalita studia nemá být závislá na výši finančních prostředků, které vysoká škola dostává od své spolkové země. Navrhuje proto zřízení spolkového fondu, do kterého by každá spolková země přispívala podle příjmu z daní a počtu obyvatel. Vysoké školy by pak z něho dostávaly prostředky podle počtu zapsaných studentů. Vytvořilo by se tak rovné hřiště pro vysoké školy v celém Německu a zajistila férová soutěž mezi jednotlivými institucemi. Jako další zdroj příjmů navrhuje FDP opětné zavedení školného, spláceného ovšem až po absolvování vysokoškolského studia podle výše příjmu absolventů.
Po postupném zrušení školného ve všech spolkových zemích v posledních pěti letech jej znovu zavedlo pouze Bádensko-Virtembersko, kde spolkovou vládu vedou Zelení (Die Grünen). V nadcházejícím zimním semestru začnou ovšem školné platit pouze zahraniční studenti, kteří nepřicházejí ze zemí Evropské unie. Obecné zavedení školného však němečtí Zelení ve svém volebním programu výslovně odmítají. Další jejich návrhy zahrnují lepší spolupráci spolkové vlády s jednotlivými zemskými vládami, aby se zajistila kvalita studia i výzkumu ve všech institucích, nejen v několika málo vybraných.
Pravicová Alternative für Deutschland (AfD) tvrdí, že Boloňský proces – který usiluje o vytvoření Evropského prostoru vysokého školství (EHEA) a harmonizaci struktury diplomů v Evropské unii – selhal, a požaduje, aby jím zavedená struktura bakalářských a magisterských diplomů byla nahrazena tradičním německým modelem (Diplom a Magister). Také chce, aby si vysoké školy mohly vybírat studenty na základě přijímacích zkoušek a aby němčina zůstala zachována jako hlavní jazyk vzdělávání a vědy.
Autoři působí ve Středisku vzdělávací politiky PedF UK.