Britské univerzity „intenzivně připravují plány“ napříč celou řadou oblastí pro případ, že Británie opustí EU bez dosažení dohody. Jak varují osobnosti z oboru, průtahy v dosažení dohody o brexitu by mohly zapříčinit, že Británie promešká start výzkumného programu EU Horizon Europe, na který jsou vyčleněny finance v řádu miliard eur a který bude spuštěn v roce 2021. A pokud by Británie vystoupila z EU bez dohody, mohlo by to znamenat vyloučení britských výzkumníků na celou dobu trvání programu.
Přeloženo na základě dohody o exkluzivním partnerství s magazínem Times Higher Education. Text v originále najdete zde./ Republishing based on partnership between Times Higher Education and Universitas magazine.
Možnost, že by Británie mohla vystoupit z EU bez dohody o podmínkách odchodu a prohlášení o plánované podobě budoucích obchodních vztahů, nedávno nabyla reálnějších obrysů. Vyjednávání mezi Londýnem a Bruselem váznou víc než kdy dřív a konzervativní zastánci brexitu stupňují kritiku strategie, kterou prosazuje britská premiérka Theresa Mayová.
Členství Británie v aktuálním programu Horizon 2020 přináší britským univerzitám každoročně financování ve výši asi 1,2 miliardy liber (35 miliard Kč), možnost být součástí mezinárodních výzkumných konsorcií financovaných programem a také možnost ucházet se o prestižní granty Evropské rady pro výzkum.
Premiérka Mayová uvedla, že Británie „by byla ráda za možnost“ stát se přidruženým členem Horizon Europe, rámcového programu na další sedmileté období, za poplatek v odhadované výši od jedné do dvou miliard eur (26 až 52 miliard Kč) ročně. Pokud ale Británie odejde z EU bez dohody, nemusí být tato možnost na stole. Navíc panují obavy, že i pokud by se nakonec dohodu podařilo uzavřít, nestihne se přidružení Británie k programu Horizon Europe vyjednat do jeho zahájení v roce 2021.
Prezident University College London (UCL) Michael Arthur prohlásil, že pokud by Británie žádala o přidružené členství ve výzkumu poté, co EU opustí bez předchozí dohody, „znamenalo by to, že žádost budeme podávat za ještě složitější politické situace“. Jak uvedl, neexistuje žádná záruka, že by se dohodu o přidružení podařilo uzavřít, a také by to „pravděpodobně trvalo mnohem déle“.
Profesor Arthur dále poznamenal, že by došlo k „výrazné pauze“ v účasti Británie na rámcovém programu a že její trvání by „se pravděpodobně protáhlo až na rok“. Zároveň ale varoval, že k „pauze může dojít i v případě dosažení dohody“ mezi Británií a EU ve vyjednávání o Brexitu jako celku.
Kurt Deketelaere, generální tajemník Ligy evropských výzkumných univerzit (LERU), s tímto názorem souhlasí. Jak říká, navrhovaný rozpočet ve výši 94 miliard eur (2,5 bilionu Kč) i pravidla pro program Horizon Europe zatím čekají na finální schválení Evropským parlamentem a vyjednání a sepsání dohody o přidružení mezi Británií a EU by „snadno mohlo zabrat další rok“. A dodává: „I v případě, že by se Británii podařilo se k rámcovému programu přidružit, je tu hrozba, že by přišli o začátek programu. To je…něco, co musí britské univerzity vzít v úvahu.“
Premiérka Mayová také řekla, že Británie stojí o „dalekosáhlou dohodu s EU v oblasti vědy a inovací, která umožní obousměrné proudění myšlenek i výzkumných pracovníku“.
Podle Richarda Lochheada, skotského ministra pro vysokoškolské vzdělávání, je ale „stále pravděpodobnější, že britská vláda bude nejprve potřebovat širší dohodu ohledně následujícího víceletého finančního rámce EU [celkového rozpočtu EU] s Evropskou komisí, aby mohla uzavřít dohodu o širší spolupráci v oblasti vědy a inovací. A dohoda o vědě a inovacích je zase podmínkou toho, aby mohla být uzavřena dohoda o přidružení k programu Horizon Europe a dalším klíčovým programům.“
Vzhledem k narůstající politické nejistotě stupňují britské univerzity práci na nouzových plánech pro případ, že se dohody o brexitu skutečně nepodaří dosáhnout.
Profesor Arthur podotkl, že UCL má tým, který pracuje na zmírnění dopadů brexitu, a zdůraznil negativní dopady na nábor a udržení pracovníků a studentů z EU jako jeden z hlavních potenciálních důsledků brexitu bez dohody.
I když se obecně očekává, že studentům z EU budou v budoucnu účtovány stejné poplatky jako studentům ze zemí mimo EU a že přijdou o možnost půjčky od britské vlády, podle profesora Arthura by dohoda s EU umožnila odsunout případné zvednutí poplatků a ztrátu možnosti půjčky „po skončení implementačního období“, které by univerzitám dalo „čas na přípravu“.
Sir Anton Muscatelli, vedoucí představitel University of Glasgow, uvedl, že jeho instituce se „na univerzitní úrovni snaží připravit“ na případné dopady brexitu bez dohody: „Věřím, že přípravy intenzivně probíhají i na dalších univerzitách. Je ale důležité zdůraznit, že ne všechna rizika, která s sebou tento scénář přináší, je možné zcela eliminovat. Mimo jiné se například nelze nijak vyhnout rizikům souvisejícím s dovozem zboží a problémy při cestování.“
Profesor Deketelaere také poukázal na další důvod, proč by se měla Británie o účast v programu Horizon Europe obávat. Je jím jeden ze dvou zpravodajů Evropského parlamentu, kteří vedou jednání o konečné podobě pravidel programu, rumunský poslanec Evropského parlamentu Dan Nica.
Poslanec Nica, jehož aktivita je vnímána jako snaha zajistit východoevropským zemím větší podíl na výzkumném balíku, navrhl dodatek k plánům Evropské komise, který by vyloučil přidružené země z toho pilíře Horizon Europe, do něhož spadají granty ERC.
Ohledně vyhlídek na přidružení Británie pak profesor Deketelaere dodal: „Dokud není nic jistého ohledně brexitu a dokud není schválený program Horizon Europe, nemůžou se věci pohnout kupředu.“
Text vyšel v magazínu Times Higher Education 25. října 2018 zde.