Respektované vědce překvapilo, že jsou v redakční radě časopisu, s nímž nikdy nebyli v kontaktu. Online výuka by neměla nahradit mobilitu studentů. Žebříčky univerzit mohou být neobjektivní. Čtěte shrnutí zpráv ze světa.
Na praktiky takzvaných predátorských časopisů poukázal nedávno magazín Science. Ten zjistil, že žurnál Ecosystem Health and Sustainability (EHS) má ve své redakční řadě záviděníhodný seznam vysoce respektovaných vědců. Třeba biologa a emeritního profesora na Stanfordu Paula Ehrlicha nebo analytika ekosystémů na Washingtonské univerzitě v Seattlu Jerryho Franklina.
Podle Science je tu ale jeden zásadní problém: Mnoho členů redakční rady již s časopisem nespolupracuje – pokud vůbec kdy spolupracovali.
Ehrlich tvrdí, že si na kontakty s časopisem nevzpomíná. A Franklin by podle svých slov „neměl být s tímto časopisem vůbec spojovaný.“ Zástupci EHS ale pochybení odmítají.
Praxe, kdy takzvané predátorské časopisy uvádějí vědce jako členy svých redakčních rad bez jejich vědomí, ale není ničím neobvyklým. Podle loňské studie téměř čtvrtina ze čtyř tisícovek dotázaných australských vědců o tom, že jsou v redakčních radách potenciálních predátorských časopisů vůbec nevěděla.
Science na příkladu, který vznikl původně jako žert, poukazuje na to, jak jednoduché navíc může být stát se členem podobných redakčních rad. Aby ukázal, jak praxe časopisů funguje, rozhodl se tehdejší profesor australské Curtin University Mike Daube zaregistrovat jako člena redakční rady sedmi lékařských časopisů svého psa, teriéra Ollieho, kterého zapsal jako dr. Olivii Dollovou. Mezi její odborné působení zařadil například práci v Shentonském institutu pro uprchlická psí studia (jde o psí útulek) či expertízy týkající se role psů v udržování mentálního zdraví stárnoucích mužů. Jako fotografii pak přidal obrázek australské zpěvačky Kylie Minogue ve slunečních brýlích.
„Každý akademik dostane denně několik mailů z podvodných časopisů. Ty využívají důvěry mladších akademiků a dalších vědců, kteří chtějí do svých životopisů co nejvíce publikací,“ uvedl Daube. Zmíněné časopisy, které mohou vypadat na první pohled prestižně, účtují pouze poplatky za zveřejňování textů, ale nic si dál neověřují. A přesně tak se pes mohl dostat do jejich redakčních rad. Ještě bizarnější potom bylo, když doktorku Olivii Dollovou požádali z jednoho časopisu, aby napsala recenzi článku, uvedl pro australský web PerthNow Daube.
EUA: Online výuka by neměla nahradit mobilitu studentů
Mobilita studentů by měla být co nejdříve plně obnovena, protože výhody zkušeností s vysokoškolským prostředím z jiné země nelze distanční formou nahradit. Shodli se na tom podle serveru University World News účastníci letošní výroční konference Evropské univerzitní asociace (EUA).
Na konferenci se mluvilo o posílení globální spolupráce také v souvislosti s rostoucí vlnou nacionalismu. „Studenti díky studiu v zahraničí pocítí spříznění se zemí, ve které studovali, a potřebu vzájemné vnímavosti vůči kulturám jiných lidí, což přispěje k lepšímu kulturnímu porozumění doma i ve světě a k budování sociálních a ekonomických vazeb mezi národy,“ cituje web University World News prorektorku Liverpoolské univerzity Janet Beerovou, která v Británii patří mezi největší propagátory spolupráce mezi vysokými školami na globální úrovni.
Ačkoli pandemie nejspíš změnila způsob, jak se budou ve firmách budovat partnerství napříč zeměmi, tedy s mnohem menším počtem cest a větší spoluprací online, totéž by se v žádném případě nemělo nastat u mezinárodní mobility studentů, uzavřela Beerová.
Studie Berkeley: hlavní žebříčky univerzit mohou být neobjektivní
Velké světové žebříčky mohou být zkresleny obchodními aktivitami jejich autorů, mezi které patří třeba prodej poradenských, analytických a či inzertních služeb univerzitám. Uvádí to nový výzkum Centra pro vysokoškolská studia na Kalifornské univerzitě v Berkeley.
Studie se zabývala pozicí 28 ruských univerzit v jednom ze tří nejvýznamnějších světových žebříčků – QS World University Rankings – v letech 2016 až 2021 a zároveň dalšími komerčními službami, které si tyto školy platily u autora žebříčku, společnosti QS.
Výsledky naznačují, že univerzity, často využívající služby poskytované společností QS, si postupem času zlepšily své pozice v žebříčku – ovšem bez ohledu na to, zda se zlepšila jejich kvalita.
Maďarsko dokončuje privatizaci univerzit. Vzbuzuje obavy
Jedenáct maďarských univerzit, jejich majetek a aktiva byly předána nadacím, jejichž vlastníci jsou nakloněni vládní straně, píše britský magazín THE. Postupně se tak završuje proces privatizace systému vysokoškolského vzdělávání v zemi. Někteří pozorovatelé se ale podle magazínu obávají, že školy budou ovlivňovány autoritářskou vládnoucí stranou, a celý proces nahrává větší korupci.
Maďarský parlament převod schválil 27. dubna, přičemž, jak uvádí THE, po pětiletém privatizačním tlaku zůstaly pouze čtyři univerzity státu.
„Změny přinášejí maďarským vysokým školám sice nějaké výhody, ale nesou sebou také neuvěřitelná rizika,“ vysvětlil listu Zsolt Enyedi, politolog ze Středoevropské univerzity.
„Pro tyto univerzity bude třeba snazší najímat výzkumné pracovníky a platit jim obrovské množství peněz, jednodušeji se jim také budou uzavírat partnerství s průmyslem,“ uvádí Enyedi. Zároveň se však obává, že privatizované univerzity nebudou dostatečně transparentní a akademici a studenti zůstanou bezmocní proti všemocným novým radám škol. Kritici privatizace poukazují i na to, že školní rady budou zcela loajální vůči vládní straně Fidesz.
Biden chce poskytnout dva roky vysokoškolského studia zdarma
Prezident USA Joe Biden chce, aby měl každý Američan možnost získat diplom. Navrhl tedy Kongresu vyčlenit přes 100 miliard dolarů na to, aby dva roky studia na amerických vysokých školách byly bezplatné. Zástupci vysokých škol iniciativu vítají, jiní návrh ale označují za nekompletní. Nezahrnuje totiž celé čtyřleté vysokoškolské vzdělávání na univerzitách, jehož je většina, píše server UWN.
Celý plán reaguje na vysoké zatížení Američanů studentskými půjčkami, které si studující z nízkopříjmových rodin nemohou dovolit splácet.
Tématu se věnuje ve svém textu také komentátor serveru iRozhlas Jan Fingerland.