Týdny rešerší, zkoumání metodologie a psaní se některým studentům univerzit zdají jako příliš velká námaha. A tak sáhnou po jednodušším řešení: stačí 15 až 30 tisíc korun, počkat si čtrnáct dní a závěrečná práce je hotová. Podle průzkumu studentky Mendelovy univerzity v Brně Veroniky Králíkové si objedná závěrečnou práci od ghostwritera osm procent studentů českých vysokých škol.
Na internetu již fungují téměř dvě desítky firem a jednotlivců, kteří zcela otevřeně vypracování seminárních, bakalářských či diplomových prací nabízejí. „Zvládáme spolehlivě teorii i praxi diplomové práce u dvou tisíc oborů,“ ujišťuje například provozovatel jedné z firem.
„Cena je 289 korun za normostranu. Náš tým je rozdělen na pět hlavních oborů a diplomka je vždy v souladu s kvalifikací jednotlivých kolegů. Zpracováváme témata z ekonomie, pedagogiky, práva, psychologie nebo i technických oborů jako je IT,“ doplňuje nabídku. Za práci o sto stranách student zaplatí necelých 30 tisíc korun, ale může si objednat i jen několik stran.
Takzvaný ghostwriting, tedy fenomén závěrečných prací psaných na objednávku, letos zpracovala ve své diplomové práci studentka Mendelovy univerzity v Brně Veronika Králíková. Díky průzkumu mezi více než tisícovkou studentů zjistila, že zhruba osm procent českých vysokoškoláků – tedy každý dvanáctý studující – skutečně podvodu využívá.
„I díky odpovědím z dotazníkového šetření víme, že práce si studenti nechávali napsat a nechávají dál. Celkem osm procent respondentů využilo toho, že si nechali napsat práci, kterou následně vydávali za své vlastní dílo. Tento údaj je shodný s výsledky výzkumu Donalda McCaba (2005), jenž v letech 2002−2005 zkoumal tuto problematiku v Severní Americe,“ zní jeden ze závěrů studie Veroniky Králíkové. Práci si podle jejího výzkumu nechalo napsat pět procent dotazovaných studentek, u studentů-mužů už to bylo patnáct procent.
Školy podvod zjistí často až otázkami při závěrečné zkoušce
Vedení vysokých škol si problém s pracemi na objednávku dobře uvědomují. Jenže nástroje proti němu chybí. Většina univerzit sice již využívá elektronické systémy na rozeznání plagiátů, ovšem ty práce na objednávku nezachytí. Nejedná se totiž o okopírovaný text nebo citace − fakticky jsou práce na objednávku originální díla, ačkoliv je vypracoval někdo jiný než podepsaný autor. „Odhalit nebo přesněji řečeno pojmout podezření, že práci nenapsal sám student, je možné pouze na základě průběžné práce se studentem. Pak je možné poznat, že student svoji práci nezná. Nicméně jasný důkaz toho, že si práci nechal zpracovat, se většinou hledá těžko. Antiplagiátorské systémy samozřejmě nepoznají, že student práci nenapsal sám,“ připouští mluvčí pražské Vysoké školy ekonomické Julie Daňková.
I Univerzita Karlova přiznává, že každý rok se o tento způsob vypracování diplomové nebo bakalářské práce některý ze studentů pokusí. „Odhalit takové jednání je obtížné, ale ne nemožné. Studenty při každé závěrečné zkoušce podrobujeme oponentuře a při té je zkoušející schopen odhalit, jestli autor práci skutečně vypracoval sám, nebo si ji vypracovat nechal,“ podotýká mluvčí univerzity Václav Hájek. „Všechny zjištěné případy se řeší před disciplinární komisí nebo dle studijního a zkušebního řádu,“ dodává Hájek. Pokud se prokáže, že student není autorem práce, může být jeho závěrečná zkouška nebo její část – obhajoba – prohlášena za neplatnou. Na Univerzitě Karlově mezi tisíci absolventů každoročně takových případů odhalí pouze v řádu promile.
Na Univerzitě Palackého v Olomouci se odhalení ghostwritingu postihuje udělením stupně „F“, tedy propadnutím u obhajoby, a zahájením disciplinárního řízení. „Jediným řešením je zodpovědná práce vedoucích prací, školitelů, oponentů a členů zkušebních komisí,“ tvrdí zdejší prorektor pro studium Vít Zouhar.
Vedoucí prací si své studenty málo prověřují
Ovšem právě s nedostatečnou kontrolou ze strany pedagogů takzvaní ghostwriteři, tedy zaplacení pisatelé prací, počítají. Rozepsanou práci několikrát pošlou studentovi, který ji pak průběžně posílá svému vedoucímu tak, jak by to dělal, kdyby ji psal sám. Vše se odehrává po e-mailu a vedoucí práce se často ani nedozví, že jeho připomínky řeší ghostwriter, a nikoli sám student. A tak se univerzity snaží zjistit možný podvod přímo při obhajobách.
„Fakt, že práci studentovi napsal někdo jiný, lze pouze předpokládat. Otázkami můžeme prokázat, že je nedostatečně připraven. Vždy se otázkami komise profesorů snaží prověřit, zdali je práce studentovo dílo,“ vysvětluje Zuzana Boučková, tajemnice pro vnější vztahy z Univerzity v Hradci Králové.
Je to nemorální, ale právní postih se dá obejít
Firmy nabízející práce na objednávku tvrdí, že nechat si napsat závěrečnou práci a absolvovat studium s ní je zcela legální. „Naše služby odpovídají 100 % všech souvisejících právních předpisů v České republice a naši zaměstnanci a klienti si mohou být jisti, že při uzavírání smluv nejsou v rozporu s žádnými zákony v České republice. Nabízíme pouze a výhradně zpracování podkladů, studijních materiálů dle požadavků zákazníka, a ne kompletních školních prací. Vše v souladu s etickým kodexem,“ ujišťují například ghostwriteři z portálu Seminarkyza1.cz.
Většina škol vyžaduje hned v úvodu práce čestné prohlášení, že student práci zhotovil sám a nezávisle, což autor stvrzuje svým podpisem. Student by se tak vydáváním práce za svou dopustil podvodu či trestného činu porušení autorského práva. Tady ovšem existuje právní klička. „Ghostwriting je oproti plagiátorství odlišný v tom, že autor vyhotovuje dílo pro druhou stranu na zakázku na základě smlouvy o dílo a se zamýšleným užitím díla souhlasí,“ upozorňuje Jozef Mikloško, právník advokátní kanceláře Pokorný, Wagner & partneři.
„Autor díla je přitom dle autorského zákona oprávněn udělit oprávnění k výkonu práva dílo užít v původní nebo jinak zpracované či jinak změněné podobě,“ dodává Mikloško. Jinými slovy, pokud by student od ghostwritera toto oprávnění dostal, právní postih mu nehrozí a zůstane „pouze“ u vyloučení od státnic.
Autorka je redaktorkou Hospodářských novin.