Pětina českých učitelů, a zejména učitelek, trpí fyzickým vyčerpáním a 6 % z nich splňuje diagnostická kritéria pro syndrom vyhoření. Za největší zdroje stresu označují problémové chování žáků, vysoké pracovní vytížení, přetížení administrativou a obtížnou komunikaci s rodiči. Vyplývá to z výzkumu Národního institutu SYRI, jehož první výsledky prezentovali na Výroční konferenci SYRI v Praze odborníci z výzkumné skupiny zaměřené na oblast vzdělávání. Podle jejich zjištění se zároveň prokázala souvislost mezi psychickou pohodou učitelů a studijními výsledky žáků.
„Zajímavým zjištěním například je, že vyšší pracovní spokojenost učitelů a pocit komunity jsou spojeny s lepšími výsledky žáků v matematice. To je vcelku dobrý argument pro to, aby se školy a společnost duševní pohodou učitelů vážně zabývaly,“ komentuje výsledky šetření Jiří Mudrák ze SYRI a Psychologického ústavu AV. „Klíčový faktor, který pracovní spokojenost učitelů ovlivňuje, je přitom podle našich zjištění kvalita vedení školy. Spokojenost učitelů tedy přímo souvisí s tím, jaké jsou manažerské a vůdčí schopnosti ředitelů a ředitelek základních škol,“ doplňuje.
Riziko pro pracovní zdraví učitelů představuje zejména syndrom vyhoření. Výsledky aktuálního šetření ukázaly, že zdaleka nejvýznamnějším zdrojem vyhoření učitelů, a zejména učitelek, je konflikt mezi prací a rodinou, tedy obtíže při skloubení nároků obou těchto rolí. Tento konflikt vzniká z důvodu pracovního přetížení. „Opatření na podporu pracovního zdraví pedagogů a pedagožek by se proto měla zaměřit na zlepšení podmínek pro harmonizaci práce a rodiny a větší podporu při zvládání přemíry pracovních nároků, například těch administrativních,“ komentuje výsledky šetření Kateřina Zábrodská ze SYRI a Psychologického ústavu AV.
Šetření, do kterého se zapojilo 1768 pedagogů, z nichž dvě třetiny tvořily ženy, zároveň ukázalo některá pozitivní zjištění. „Dobrou zprávou je, že učitelky a učitelé 2. stupně základních škol mají své vlastní osobní zdroje, které dokážou efektivně uplatňovat pro lepší zvládání pracovních nároků a snížení rizika vyhoření. Hlavním takovým zdrojem je psychologický kapitál, který si můžeme představit jako obdobu finančního kapitálu, ale v oblasti psychických zdrojů. Pokud máme tohoto kapitálu dostatek, snadněji zvládáme každodenní výzvy,“ vysvětluje Zábrodská.
Psychologický kapitál odkazuje na souhrn pozitivních vlastností a zdrojů jedince a zahrnuje čtyři klíčové prvky: optimismus, sebedůvěru, naději a odolnost. Jedinci s vyšším psychologickým kapitálem mají důvěru ve své vlastní schopnosti zvládat výzvy, jsou schopni vidět situace a problémy z pozitivního úhlu pohledu, stanovují si náročnější cíle a lépe se vyrovnávají s neúspěchy. „V našem výzkumu se prokázal významný pozitivní vliv psychologického kapitálu na pracovní zdraví učitelů na několika různých úrovních.
Psychologický kapitál významně snižuje pociťovaný konflikt mezi prací a rodinou a potažmo snižuje riziko vyhoření. Souběžně pozitivně působí na pracovní angažovanost a lze jej cíleně rozvíjet a trénovat. Jeho rozvoj je tedy další cestou, jak posílit duševní pohodu učitelů,“ dodává Zábrodská s tím, že kvalitní pracovní podmínky nelze omezovat jen na otázku platovou, ale je třeba rozvíjet i jiné oblasti.
Aktuální šetření potvrdilo známý fakt, že učitelství patří mezi psychicky náročná povolání a nedostatky v pracovním prostředí se propisují do zdraví učitelů ve formě nadměrného stresu, vyhoření a snížené motivace, přičemž tyto psychické stavy snižují pedagogickou kapacitu učitelů. Výzkum SYRI zároveň ukázal, že většina pedagogů je se svou prací spokojena, přičemž nejspokojenější jsou kantoři s využitím svých schopností, naopak nejméně spokojeni jsou s finančním ohodnocením.