Snižování počtu dětí ve třídách je nejen velmi drahé, ale má také pouze omezený dopad na zlepšení vzdělávání žáků. Vyplývá to z rozsáhlé mezinárodní studie, na které se podílel Tomáš Havránek z Národního institutu SYRI. Vědci analyzovali celkem 62 odborných studií na toto téma a zjistili, že na velikosti třídy záleží překvapivě málo. Výsledky Havránek prezentoval na Výroční konferenci SYRI v pražském Karolinu.
Závěr, že menší třídy o velikosti 15 žáků jsou pro vzdělávání dětí výrazně lepší než běžné třídy o velikosti 25 žáků, se používá v pedagogice poměrně často, podle ekonoma je ale spíše „intuitivní“, místo toho, aby byl založen na faktech. „Také pandemické fondy ve školství byly často používány ke zmenšení počtu žáků ve třídě, což se týká například Spojených států amerických, ale i jiných zemí,“ uvedl Havránek.
Vědce proto zajímalo, nakolik menší třídy skutečně pomáhají zlepšit výsledky dětí. Závěry dosavadních studií mají vzájemně si odporující výsledky, některé neuvádí při snižování počtu žáků žádné účinky, a odborná literatura jako celek zatím čeká na korekci o možnou publikační selektivitu. Souhrnný pohled nyní podává analýza celkem 62 studií. „Jasně se ukazuje, že efekt velikosti třídy je v podstatě nulový pro většinu metodologických přístupů v literatuře. Vliv velikosti třídy je ekonomicky nerozlišitelný od nuly,“ řekl Havránek.
Tento závěr podle něj nutně neznamená, že zmenšení třídy vůbec nepomáhá studujícím, nebo alespoň některým z nich. „Případné přínosy by však musely být obrovské, aby ospravedlnily náklady na plošné snižování počtu žáků ve třídě a je pochybné, zda se tak velký přínos někdy dostaví. Do té doby zůstává snižování počtu žáků ve třídách běžných škol politikou založenou na důkazech, které se teprve hledají,“ uvedl ke studii, která již prošla prvním kolem recenzního řízení v prestižním vědeckém časopise Journal of Labor Economics, Havránek.
Vědci podrobili studie o tématu tzv. meta-analýze, což je statistická technika pro věrohodnou syntézu výzkumu na dané téma. Publikovaného výzkumu je hodně, ale studie se mezi sebou často neshodnou, neboť se liší v datech a metodách, často i v kvalitě zpracování, což je právě i příklad tématu snižování počtu dětí ve třídách. „I tento příklad ukazuje, že výsledky, které jsou zajímavé a konzistentní s převládající intuicí, je snazší publikovat, takže se vyskytují ve vědeckých časopisech častěji, než by měly,“ vysvětlil Havránek. To v praxi komplikuje snahy o rozhodování založeném na vědeckých faktech. Výsledky meta-analýz tak pomáhají zažité vědecké stereotypy korigovat.