Lokální média byla v posledních třech dekádách prakticky neviditelná, přestože se na lokální úrovni odehrávají zásadní společenská rozhodnutí. Role profesionálního místního zpravodajství je podceňována či nahrazována jiným typem komunikace, například radničními médii. Výsledkem je vznik lokálních zpravodajských pouští s absencí kritického pohledu na zveřejňování informací, upozorňuje Lenka Waschková Císařová (SYRI, MU), která se tématu dlouhodobě věnuje.
Lokální média jsou klíčovým zdrojem informací ve společnosti. „Měla by lidem nabízet informace z jejich bezprostředního okolí, které jsou důležité pro každodenní život a informované rozhodování. Navíc by měla kriticky nahlížet mocné v lokalitě a pomáhat v orientaci v lokální politice. Celostátní politici se totiž rekrutují právě z lokalit,“ říká Lenka Waschková Císařová z Institutu SYRI a Masarykovy univerzity.
Lokálních médií v České republice nicméně ubývá. „V posledních 15 letech skončila polovina existujících lokálních novin a lokální zpravodajské weby vznikají jen pomalu, což přináší problém. Dochází ke vzniku lokálních zpravodajských pouští, tedy oblastí, kde lidé nemají k dispozici kvalitní, relevantní a kritické informace. Naopak vzniká prostor pro posilování často jednostranné politické propagace prostřednictvím médií municipalit,“ sděluje vědkyně.
Radniční média se od profesionálních lokálních médií značně liší. Absentuje u nich často kritický pohled na zveřejňované informace, který je u profesionálních médií naopak podstatou jejich žurnalistické práce. Waschková Císařová zmínila, že situace se začíná měnit. „Zájem o lokální média se celosvětově i celoevropsky začíná prohlubovat, lokální novináře je tedy konečně slyšet. Situace, kterou popisují, však není úplně optimistická, souvisí totiž šířeji s ekonomickými a technologickými trendy v oboru, které se v menších médiích projevují potenciálně fatálněji.“
Lokální noviny procházejí několika klíčovými proměnami – digitálním přechodem, hledáním rovnováhy mezi novinami a webem či hledáním funkčního byznys modelu. To vše ale ve výrazně omezenějších podmínkách, ekonomických i personálních, než mají větší média. A potýkají se také se specifickými problémy – v lokalitách se například rychle rozpadá vydavatelská infrastruktura tiskáren, distribučních společností a trafik. Lokální novináři čelí důsledkům tohoto vývoje, mluví například o prekarizovaných pracovních podmínkách. Novináři-podnikatelé pak často zmiňují vyhoření ze začarovaného kruhu změn v podnikání i žurnalistice, ze kterého není úniku. „Také zmiňují problém, který nazývám sendvičový tlak, tedy konkurenční ekonomický tlak na vydavatele v lokalitách shora z regionálních médií a řetězců i zdola od radničních médií, s nimiž soupeří o příjmy z inzerce i publikum,“ dodává Waschková Císařová.
Situaci v lokálních médiích vědkyně prezentovala na základě dlouhodobého sběru dotazníků v redakcích lokálních médií, ale také 33 hloubkových rozhovorů s novináři z lokálních novin. Další podkladem bylo pozorování v redakcích v letech 2019 a 2020 a následně 17 rozhovorů s novináři z lokálních novin i online médií shromážděných od března do srpna 2024.