Je to nejprestižnější, nejznámější a také nejserióznější světový žebříček. Srovnává kvalitu celých vysokoškolských systémů. V květnu vyšla nová, v pořadí již sedmá zpráva U21 Ranking of National Higher Education Systems. A české vysoké školství si zde pohoršilo o tři pozice. Mezi padesátkou hodnocených zemí se umístilo až sedmadvacáté.
Sedmá zpráva nejprestižnějšího, nejznámějšího a také nejserióznějšího světového žebříčku U21 Ranking of National Higher Education Systems, který srovnává kvalitu celých vysokoškolských systémů, byla publikována v květnu 2018. Tímto článkem navazujeme na text, který jsme v magazínu Universitas zveřejnili před rokem o výsledcích žebříčku U21 v roce 2017.
Žebříček, který od roku 2012 zveřejňuje nadnárodní sdružení výzkumných univerzit U21 (The leading global network of research universities for the 21st century, Universitas 21), zahrnuje také pro rok 2018 padesátku zemí a znovu uvádí pořadí jejich vysokoškolských systémů ve čtyřech definovaných dimenzích. Z nich také nakonec odvozuje celkové pořadí jednotlivých zemí.
Česká republika se po zlepšování v období 2014–2016 (posun z 26. na 22. místo) a zhoršení o dvě pozice v roce 2017 (24. místo) v roce 2018 meziročně znovu zhoršila – v celkovém hodnocení se totiž umístila na dosud nejhorším 27. místě.
Žebříček U21 (Universitas 21) vznikl v reakci na mezinárodní diskuse o potřebě přesunout pozornost od žebříčků nejlepších vysokých škol k nejlepším vysokoškolským systémům. Jeho základní myšlenkou je, že ekonomický, sociální a kulturní rozvoj země závisí na kvalitě celého vysokého školství, a nikoli pouze na kvalitě několika výzkumně orientovaných univerzit (blíže viz naše předchozí texty k tématu, například Nejlepší vysokoškolské systémy).
Snaží se tak překonat ještě jedno z významných omezení světových žebříčků vysokoškolských institucí (jako jsou ARWU, QS nebo THE). Toto omezení spočívá v tom, že v některých zemích je historicky vysoké školství uspořádané vertikálně, jako například v USA, kde vedle zhruba dvoustovky špičkových univerzit funguje také několik tisíc průměrných vysokoškolských institucí, zatímco jinde je vysoké školství orientováno spíše horizontálně, jako například v Německu, kde funguje kolem 150 kvalitativně mnohem více srovnatelných univerzit a vysokých odborných škol (Fachhochschulen). Německé vysoké školy se proto v žebříčcích neumisťují tak dobře jako americké či anglické, což však ještě nutně neznamená, že je vysoké školství jako celek v Německu horší.
Zprávu o úrovni vysokého školství v prvních padesáti zemích světa zpracovává pro U21 tým pracovníků australského Institutu aplikovaného ekonomického a sociálního výzkumu (Melbourne Institute of Applied Economic and Social Research) na Univerzitě v Melbourne. Tým vede profesor Ross Williams, který již dříve sestavoval oficiální žebříčky australských univerzit. Celkový koncept žebříčků U21 popsal společně se světově uznávaným odborníkem profesorem Simonem Marginsonem a s dalšími dvěma kolegy v roce 2013 v koncepčním materiálu o faktorech a charakteristikách, které utvářejí kvalitu vysokoškolských systémů (The determinants of quality national higher education systems). Při prezentaci žebříčků během tiskové konference mimo jiné poznamenal, že chce-li být kterákoliv země v globalizovaném světě ekonomicky konkurenceschopná, je pro ni silné vysoké školství naprosto nezbytné.
Vysokoškolské systémy jsou v žebříčku U21 od počátku hodnoceny podle více než dvou desítek ukazatelů zařazených (s různými vahami) do čtyř dimenzí: resources (zdroje: veřejné a soukromé výdaje na vysokoškolské vzdělávání a výzkum), environment (prostředí: vládní politika a regulace, kvalita poskytovaných informací, podíl žen mezi učiteli a studenty, úroveň celého vzdělávacího systému), connectivity (otevřenost: mezinárodní spolupráce a zahraniční studenti, otevřený přístup k informacím a dokumentům) a nejdůležitější output (výsledky: umístění vysokých škol dané země v mezinárodních žebříčcích, počty vědeckých článků a jejich citací, absolventi a jejich zaměstnatelnost na trhu práce). Ukazatele nejsou uvažovány v absolutních, ale v relativních hodnotách, které berou v úvahu rozdílnou velikost každé země (podle počtu obyvatel).
Počet srovnávaných ukazatelů se od vzniku žebříčku postupně vyvíjel. Z původních 20 v prvním vydání z roku 2012 jejich počet postupně rostl (22 v roce 2013, 24 v roce 2014) až na 25 ukazatelů v letech 2015-2017. V roce 2018 ovšem opět poklesl na 24. V letech 2012-2014 se měnily rovněž váhy každé ze čtyř definovaných dimenzí; od roku 2014 jsou však již stabilní: output (výsledky) 40 %, connectivity (otevřenost) 20 %, resources (zdroje) 20 % a environment (prostředí) 20 %. Přesto však v roce 2018 došlo v metodologii žebříčku U21 k několika významným změnám v rámci definic dílčích ukazatelů, které mohou mít vliv na změny v pořadí zemí.
Zatímco v předchozích letech byly ukazatele počtu vědeckých článků, jejich citací a také úrovně mezinárodní spolupráce při tvorbě vědeckých výstupů (mající pro rok 2018 v žebříčku nezanedbatelnou souhrnnou váhu 22 %) postaveny na údajích poskytovaných společností SciMago, v roce 2018 tvůrci žebříčku poprvé údaje převzaly ze zdroje s názvem InCites. Mnohem důležitější však je skutečnost, že tato změna znamenala přesun od databáze nizozemského vydavatelství Elsevier pojmenované Scopus (která se osvědčuje jako relevantnější pro evropské prostředí a méně zvýhodňuje anglicky mluvící země) k databázi Web of Science, kterou vlastní společnost Thomson Reuters a v současné době ji poskytuje společnost Clarivate Analytics.
Samozřejmě se tím mění pokrytí vědeckých časopisů (což některé země může zvýhodnit a jiné naopak), nicméně autoři garantují srovnatelné pokrytí vysokoškolských institucí v jednotlivých zemích s výjimkou nově zařazených institucí vydávajících méně než 100 vědeckých příspěvků ročně – tato změna je dle autorů nevýznamná kvantitativně, zcela jistě je však významná kvalitativně. Ukazatele vypovídající o vědecké a výzkumné aktivitě se pro aktuální žebříček vztahují k roku 2016, zatímco v minulém roce byly použity údaje o hodnocení za rok 2014 – meziročně tedy došlo k posunu o dva roky.
Autoři žebříčku uvádějí, že v součtu pro TOP 50 zveřejněných zemí nový zdroj dat za srovnatelné období (tedy za rok 2014) poskytuje o 4 % vyšší počet publikací; pro některé země je však počet zařazených publikací naopak nižší – jedná se zejména o následující čtyři země: Čína, Írán, Malajsie a Mexiko. Aby nedošlo k nepřiměřenému postihu zemí vlivem změny metodologie, zvolil autorský tým následující postup: v případě vyšších hodnot podle nového zdroje se použijí hodnoty z předchozího hodnocení za rok 2017, naopak v případě nižších hodnot jsou hodnoty za rok 2017 proporcionálně sníženy.
Došlo rovněž ke změně v dimenzi environment, konkrétně v ukazateli finanční autonomie, který nově vychází z údajů o ratingu vysokoškolských institucí publikovaných Evropskou asociací univerzit (EUA), jež poprvé umožnily shromáždění potřebných informací pro Chorvatsko, Srbsko a Slovinsko.
Další změna se odehrála v dimenzi connectivity a souvisí s výše zmíněným snížením celkového počtu zařazených ukazatelů – vyřazen byl ukazatel transparentnosti (transparency) publikovaný společností Webometrics a jeho váha byla v rámci stejné dimenze převedena do ukazatele viditelnosti (visibility) publikovaného rovněž společností Webometrics.
Nejúspěšnější zemi v každé ze čtyř dimenzí (a následně i v celkovém žebříčku) je přiřazeno skóre 100 a pozice ostatních zemí jsou vyjádřeny jako procenta z tohoto nejvyššího skóre (viz následující obrázek). Znamená to ovšem, že skóre každé země má vždy relativní povahu vůči nejlepšímu výsledku, a tedy absolutní zlepšení hodnoty ukazatele se nemusí nutně projevit ve vyšším skóre (a naopak), neboť záleží také na dynamice vývoje v ostatních vysokoškolských systémech.
Výsledky roku 2018
Žebříček U21 v roce 2018 stejně jako v předchozích letech zveřejňuje pořadí 50 nejúspěšnějších zemí (jen v prvním žebříčku v roce 2012 jich bylo pouze 48) nejen podle celkového hodnocení, ale rovněž v každé ze čtyř definovaných dimenzí. Do žebříčku zařazená padesátka zemí je vybrána z celosvětové databáze přibližně dvou stovek zemí. Znamená to tedy, že vlastně všechny země v žebříčku – i ty, které se umístily v jeho spodní části – jsou vysoko nad celosvětovým průměrem, neboť patří ke čtvrtině nejlepších vysokoškolských systémů na světě.
Padesátka zařazených zemí se od druhého ročníku nezměnila, přestože pravděpodobně existují další vysokoškolské systémy, které by si místo v ní mohly vydobýt. Do žebříčku nebyly zařazeny některé malé země s výrazně méně než milionem obyvatel, u nichž je možná problematické mluvit o vysokoškolském systému, jako například Island (331 tisíc obyvatel), Malta (430 tisíc obyvatel) nebo Lucembursko (570 tisíc obyvatel). Na druhé straně však žebříček nezahrnuje ani některé větší země, jako například všechny tři pobaltské státy, Estonsko (1,3 milionu obyvatel), Litva (2,9 milionu obyvatel) a Lotyško (2 miliony obyvatel), přestože jsou velikostně srovnatelné například se zařazeným Slovinskem.
Podle výsledků celkového hodnocení patří v roce 2018 mezi 10 nejlepších vysokoškolských systémů opět stejná skupina zemí jako v pěti předchozích vydáních (2013-2017) a téměř stejná skupina jako v roce 2012 (viz následující tabulka). V čele jsou již posedmé (nepřetržitě po celou dobu zveřejňování žebříčku) Spojené státy americké, druhé místo si znovu udrželo Švýcarsko (čímž potvrdilo své vynikající postavení, na které se z 6. místa posunulo již v roce 2015), a třetí je podruhé v řadě Spojené království (UK). Dánsko (držitel třetí pozice z let 2014-2016) skončilo v roce 2018 páté a čtvrté místo obsadilo Švédsko.
V případě UK se jedná o potvrzení dosud nejlepšího celkového umístění a zároveň o potvrzení vzestupného trendu (10. místo v letech 2012 a 2013, 8. místo v letech 2014 a 2015, 4. místo v roce 2016). K pozitivnímu posunu UK v posledních letech došlo zejména vlivem postupného zlepšování skóre získaného v dimenzi resources z hodnoty 56 v roce 2012 až na maximální hodnotu 82 v roce 2017 (souvisí to s postupným zvyšováním školného především na anglických vysokých školách). V současné době patří UK mezi země s největším objemem investovaných finančních prostředků v přepočtu na vysokoškolského studenta. Druhou dimenzí, kde se UK v posledních letech zlepšilo, je dimenze s názvem connectivity (zlepšení skóre z hodnoty 84 v roce 2015 na 87 v roce 2017 a na 88 v roce 2018), a to zejména díky vysokému počtu mezinárodních studentů. Ve zbývajících dvou dimenzích UK v posledních letech spíše stagnuje.
Ve srovnání s rokem 2017 došlo v první desítce k několika dalším více či méně významným posunům v pořadí. O tři pozice se meziročně zhoršil Singapur (z 6. na 9. místo), který se v předchozích třech letech pravidelně posouval v pořadí směrem vzhůru (10. místo v roce 2014, 9. místo v roce 2015, 8. místo v roce 2016 a 6. místo v roce 2017). K poklesu v roce 2018 došlo zejména kvůli zhoršení v dimenzi output (z 12. na 15. místo) a částečně také vlivem mírného zhoršení v dimenzi connectivity (pokles z 8. na 10. místo); v dimenzích environment (4. místo) a resources (3. místo) si totiž Singapur udržel (nebo dokonce mírně zlepšil) své umístění z roku 2017. O jednu pozici se zhoršily také Kanada (ze 7. na 8. místo) a Dánsko (ze 4. na 5. místo). Naopak o tři pozice (na 6. místo) si polepšilo Finsko a dalo tak zapomenout na dosud nejhorší 9. místo v roce 2017. O dvě pozice výše (na dosud nejlepší 6. místo) se posunulo Nizozemsko a o jednu pozici si polepšilo Švédsko (4. místo).
Vedle Finska, Nizozemska a Švédska se v žebříčku mezi roky 2017 a 2018 zlepšily nejvíce Portugalsko (z 27. na 24. místo), Řecko (z 35. na 32. místo), Brazílie (ze 42. na 39. místo) a také Slovensko (z 38. na 35. místo), a to shodně o tři pozice. V případě Slovenska se jedná o posun z dosud vůbec nejhoršího umístění v roce 2017 a vyrovnání jeho nejlepších umístění z roku 2012 a 2016, a to zejména v důsledku zlepšení o 6 pozic v dimenzi resources (předchozí propad Slovenska přitom způsobilo zhoršení o 5 pozic v dimenzi environment). Na druhé straně se vedle Singapuru meziročně nejvíce propadlo Maďarsko, dokonce o pět pozic (z 31. na 36. místo), a dále Hongkong, Ukrajina, Srbsko a bohužel rovněž Česká republika shodně o tři pozice. V případě Maďarska se jedná o posun na dosud vůbec nejhorší umístění zejména v důsledku zhoršení o 8 pozic v dimenzi resources, vypovídající o úrovni investovaných finančních prostředků. Rovněž v případě Srbska (44.) a České republiky (27.) se jedná o jejich dosud nejhorší umístění. Meziroční změny v pořadí u ostatních zemí nepřesáhly dvě pozice.
První dvacítka se nám ještě více vzdálila
Zatímco v roce 2016 dosáhlo České vysoké školství na historicky nejvyšší celkové skóre (60,0) a umístilo se na 22. místě, v roce 2017 pokleslo ve světovém pořadí na 24. místo a v roce 2018 dokonce až na 27. místo, když nasbíralo naopak nejnižší skóre v sedmileté historii žebříčku U21 (55,6). Českou republiku přeskočily již v roce 2017 Jižní Korea a Španělsko a v roce 2018 navíc Saúdská Arábie, Portugalsko a Malajsie. České vysoké školství se však nadále umístilo například těsně před Itálií či Slovinskem, ale také před vysokým školstvím v Maďarsku, Polsku, Slovensku nebo v Řecku.
V dimenzi connectivity jsme v roce 2018 získali historicky druhé nejnižší skóre 57,9 (56,9 v roce 2017, 65,2 v roce 2016, 63,7 v roce 2015, 66,2 v roce 2014 a 64,4 v roce 2013), které však přesto stačilo na potvrzení 21. místa. Dosud nejnižšího skóre 74,3 jsme dosáhli v dimenzi environment (zhoršení z 33. na 34. místo), ve které v posledních letech oslabujeme pravidelně (76,5 v roce 2017, 84,1 v roce 2016, 84,3 v roce 2015, 92,1 v roce 2014 a dokonce 92,9 v roce 2013). V dimenzi resources získala ČR sice relativně nízké skóre 55,6, čímž se po pravidelném meziročním zlepšování v této dimenzi (58,5 v roce 2017, 57,9 v roce 2016, 56,8 v roce 2015, 46,3 v roce 2014 a 46,2 v roce 2013) vrátila na úroveň skóre mezi roky 2014 a 2015, přesto to znamenalo zlepšení z 27. na 26. místo. Pravidelně nejnižší skóre i přes postupné zlepšování (36,8 v roce 2017, 35,9 v roce 2016, 35,4 v roce 2015, 32,7 v roce 2014 a 32,8 v roce 2013) získává ČR v dimenzi output, která má v celkovém hodnocení nejvyšší váhu (40 %). Skóre 36,6 pro rok 2018 znamenalo v této dimenzi potvrzení loňského 30. místa.
Z dílčích ukazatelů pro ČR dále vyplývají tyto zajímavé informace: podle podílu celkových (veřejných i soukromých) výdajů na vysoké školství k HDP se ČR řadí až na 39. místo, avšak v úrovni výdajů na výzkum k HDP na dobré 16. místo. V dimenzi connectivity se ČR umístila nejvýše v ukazateli podílu zahraničních studentů (10. místo), naopak v podílu publikací vzniklých ve spolupráci se zahraničními autory zaujímá ČR až 32. místo. V ukazateli podílu publikací vzniklých ve spolupráci s průmyslem obsadila ČR 18. místo, výrazně hůře (39. místo) je na tom však v ukazateli schopnosti přenosu znalostí do praxe (knowledge transfer). Většina dílčích ukazatelů ČR vykazuje (na úrovni zveřejněných TOP 50 zemí) hodnoty kolem mediánových úrovní; pozitivní výjimkou je například ukazatel míry nezaměstnanosti absolventů vysokých škol (12. místo). V počtu vědeckých a výzkumných publikací v přepočtu na obyvatele je ČR na 20. místě a v jejich citovanosti na 25. místě. Úspěšná je ČR rovněž v míře dokončování doktorského studia v přepočtu na jednoho obyvatele (18. místo).
Zohledníme-li ekonomickou úroveň zemí (HDP na obyvatele), figuruje ČR na 24. místě a její celkové skóre je tak přibližně na očekávané úrovni s ohledem na objem investovaných finančních prostředků.
Rozdílné pořadí ve čtyřech dimenzích
Hodnocení v rámci dimenze output (9 ukazatelů a nejvyšší váha v celkovém hodnocení) ovládly opět jednoznačně USA (skóre 100) s třicetibodovým odstupem (přibližně stejným jako v letech 2015-2017 a o 6 bodů nižším než v roce 2014). Za USA následuje jako 2. UK (70,1), 3. Austrálie (64,7), 4. Švýcarsko (64,4) a 5. Dánsko (62,9) – tedy téměř stejná pětice zemí jako v roce 2017 s výjimkou Švýcarska, které se posunulo v dimenzi output výše na úkor Švédska. Mezi roky 2017 a 2018 (přes metodologické změny popsané výše v textu) změnily v této dimenzi pořadí o více než 3 pozice pouze tři země: Chile se meziročně zlepšilo o šest pozic na 35. místo, Chorvatsko se naopak zhoršilo o sedm pozic na 41. místo (oba tyto posuny ovlivnily změny jejich skóre v mezinárodním žebříčku ARWU) a Turecko se zlepšilo o čtyři pozice na 40. místo (zejména díky dostupnosti aktuálnějších údajů o míře účasti na terciárním vzdělávání.
Nejvyšší váha této dimenze a výrazný odstup před ostatními zeměmi stojí také za celkovým prvním místem USA. Významně k tomu ovšem přispívá ne zcela pochopitelná výjimka, kdy jediný ze všech ukazatelů – celkový počet vědeckých článků publikovaných v daném kalendářním roce – je do dimenze output započítán v absolutní hodnotě a navíc s váhou 25 % v rámci této dimenze (ostatní ukazatele jsou uváděny v relativních hodnotách). To samozřejmě mimořádně zvýhodňuje USA a další velké země na úkor zemí malých. ČR obsadila v dimenzi output 30. pozici stejně jako v letech 2014-2017.
V dimenzi resources (5 ukazatelů) uspěly nejlépe na 1. místě Švýcarsko (skóre 100 a meziroční posun z 5. místa), 2. Švédsko (99,3), 3. Singapur (97,2), 4. Dánsko (97,1) a 5. Kanada (96,6). Jedná se o shodnou pětici zemí jako v roce 2017. Zvýšení úrovně finančních prostředků na výzkumné aktivity vysokoškolských institucí přispělo k posunu Slovenska (o 6 pozic na 31. místo), Řecka (o 5 pozic na 27. místo) a Švýcarska (o 4 pozice na 1. místo). V případě zlepšení Mexika (o 5 pozic na 37. místo) bylo rozhodující zvýšení veřejných výdajů na vysoké školství, resp. jejich podílu z HDP. Naopak v důsledku poklesu podílu veřejných výdajů na vysoké školství k HDP významně propadly Maďarsko (o 8 pozic na 47. místo), Chile (o 7 pozic na 35. místo), Ukrajina (o 7 pozic na 25. místo) a Irsko (o 5 pozic na 30. místo). Česká republika v roce 2018 obsadila 26. místo, na něž se posunula z 27. místa v roce 2017 – ještě v roce 2016 však byla v této dimenzi na 22. místě. Ke zhoršení od roku 2016 došlo především vlivem snížení veřejných výdajů na vysoké školství.
Nejlepších výsledků v dimenzi connectivity (nově pouze 5 ukazatelů) dosáhly na 1. místě Švýcarsko (skóre 100), dále následovalo 2. Rakousko (91,6), 3. UK (87,5), 4. Nizozemsko (84,2) a 5. Dánsko (81,5) – opět shodná pětice zemí jako v roce 2017 pouze s drobnými změnami pořadí. České vysoké školství se z 19. místa v letech 2014-2015 dostalo v roce 2016 na 17. místo, avšak v roce 2017 kleslo na 21. místo, které potvrdilo rovněž v roce 2018. Meziročně se zlepšily nejvíce Brazílie (o 9 pozic na 39. místo), zejména díky rekordnímu podílu zahraničních studentů, a Polsko (o 6 pozic na 40. místo), kde za zlepšením stojí ukazatel vypovídající o úrovni přenosu znalostí (knowledge transfer) mezi vysokými školami a podnikatelským sektorem převzatý z ročenky konkurenceschopnosti švýcarského IMD (IMD World Development Centre). Na druhé straně největší propad, především v důsledku zhoršení v ukazateli přenosu znalostí, zaznamenaly Rumunsko (o 9 pozic na 41. místo) a Mexiko (o 5 pozic na 47. místo). Česká republika v roce 2018 potvrdila 21. místo z roku 2017 – ještě v roce 2016 však byla v této dimenzi na 17. místě.
V dimenzi environment (5 ukazatelů) jsou v roce 2018 nejúspěšnější: 1. USA (skóre 100), 2. Austrálie (94,3), 3. Nový Zéland (93,9), 4. Singapur (90,7) a 5. Finsko (90,5) – téměř stejná pětice zemí jako v roce 2017 s výjimkou Finska, které se posunulo v dimenzi environment o 3 pozice výše na úkor UK. Meziročně se zlepšily nejvíce Kanada (o 7 pozic na 13. místo; v roce 2017 navíc zlepšení o 14 pozic z 34. místa) a Indie (o 4 pozice na 45. místo) – obě země zejména díky posunu v ukazateli vypovídajícím o celkové úrovni vzdělávacích systémů a jejich vztahu k potřebám ekonomiky, který je převzatý z výsledků mezinárodního šetření World Economic Forum (WEF) mezi řídícími pracovníky podnikatelských i nepodnikatelských organizací. Naopak největší meziroční zhoršení zaznamenaly Irsko (o 7 pozic na 18. místo), Chorvatsko (o 4 pozice na 48. místo) a Srbsko (o 3 pozice na 49. místo) – shodně vlivem hodnocení podle nově definovaného ukazatele finanční autonomie publikovaného Evropskou asociací univerzit (EUA). Česká republika, která se v roce 2017 posunula dokonce o 13 pozic z 20. místa až na 33. místo (přičemž ještě v roce 2014 obsadila dokonce 12. místo), v roce 2018 potvrdila sestupný trend v dimenzi environment a obsadila až 34. místo.
Ekonomická vyspělost a úroveň vysokého školství
Vedle hlavního žebříčku U21 vytvářejí jeho autoři od roku 2014 navíc tzv. paralelní žebříček očištěný od vlivu rozdílné ekonomické úrovně jednotlivých zemí (měřené úrovní HDP na obyvatele ve srovnatelných tzv. PPP dolarech přepočítaných podle parity kupní síly). Paralelní žebříček vlastně ukazuje, zda a nakolik si jednotlivé země ve srovnávaných ukazatelích vedou lépe či hůře v porovnání s očekávánou hodnotou vycházející z ekonomické úrovně každé země. Je totiž nesporné, že vyspělost ekonomiky a vysokého školství spolu úzce souvisí; ekonomická úroveň země vysvětluje dokonce téměř dvě třetiny rozptylu v úrovni jejího vysokoškolského systému.
Očištění vlivu rozdílné ekonomické úrovně způsobuje přirozeně pokaždé velké přesuny v pořadí zemí oběma směry. Na prvních pěti pozicích se v paralelním žebříčku v roce 2018 umístily Finsko, UK, Srbsko, Dánsko a Švédsko (jde tedy o země, jejichž umístění v žebříčku U21 v roce 2018 vykazuje největší kladné rozdíly proti hodnotě jejich HDP na obyvatele). Kromě Finska (které v předchozím vydání žebříčku figurovalo až na 6. místě) se jedná o stejnou pětici zemí jako v roce 2017, kde ovšem 3. pozici obsadila Jihoafrická republika. V dílčích dimenzích žebříčku očištěného o vliv rozdílné ekonomické úrovně zemí dominují Srbsko (resources a output), Ukrajina (connectivity), ale i USA (environment).
Ve srovnání s hlavním žebříčkem U21 se v paralelním žebříčku 2018 nejvíce směrem vzhůru přesunulo Srbsko (o 39 pozic), Jihoafrická republika (o 29 pozic), Indie (o 23 pozic), Brazílie (o 19 pozic) a Portugalsko (o 18 pozic). Znamená to tedy, že podle hodnocení U21 mají uvedené země podstatně lepší vysoké školství, než by odpovídalo jejich celkové ekonomické úrovni. Naopak v takto konstruovaném paralelním žebříčku se nejvýrazněji propadly Saúdská Arábie (o 25 pozic), Irsko (o 17 pozic), USA (o 14 pozic) a Singapur (o 12 pozic). Jejich vysoká ekonomická úroveň se tedy (zjednodušeně řešeno) odpovídajícím způsobem nepromítá do úrovně jejich vysokého školství.
Již jsme zmiňovali, že české vysoké školství se v roce 2018 v žebříčku s hodnotami očištěnými o vliv ekonomické úrovně umístilo na 24. místě (21. místo v roce 2017 a 19. místo v letech 2015-2016), tedy o 3 pozice výše než v hlavním žebříčku U21. Znamená to tedy, že Universitas 21 hodnotí naše vysoké školství (stejně jako vždy i v předchozích letech) o něco lépe, než odpovídá úrovni české ekonomiky
Autoři působí ve Středisku vzdělávací politiky Pedagogické fakulty UK.