V nejprestižnějším, nejznámějším a také nejserióznějším světovém žebříčku U21 Ranking of National Higher Education Systems, který srovnává kvalitu celých vysokoškolských systémů padesáti zemí světa, se české vysoké školství umístilo na čtyřiadvacátém místě. Žebříček, jehož výsledky vyhlásili hodnotitelé v květnu, zveřejňuje nadnárodní sdružení výzkumných univerzit U21 (The leading global network of research universities for the 21st century, Universitas 21) již pět let.
Česká republika se letos v celkovém hodnocení po třech letech mírného zlepšování (v roce 2016 se zlepšila o jednu pozici, v roce 2015 dokonce o tři pozice) meziročně zhoršila o dvě pozice a umístila se na 24. místě. V čele jsou stále (nepřetržitě od roku 2012) Spojené státy americké, druhé místo si znovu udrželo Švýcarsko (čímž potvrdilo své vynikající postavení, na které se z 6. místa posunulo již v roce 2015) a třetí je nově Spojené království.
Co je u nás potřeba zlepšit? Historicky nejnižšího skóre jsme dosáhli v dimenzi otevřenost (týkající se mezinárodní spolupráce a otevřeného přístupu k informacím) a prostředí (vládní politika a regulace, podíl žen, úroveň celého vzdělávacího systému). Nejhůře jsme na tom ovšem jako obvykle v dimenzi výsledky (v níž se hodnotí umístění vysokých škol dané země v mezinárodních žebříčcích, počty vědeckých článků a jejich citací, absolventi a jejich zaměstnatelnost na trhu práce).
Přesun pozornosti od konkrétních škol k celým systémům
Žebříček U21 (Universitas 21) vznikl v reakci na mezinárodní diskuse o potřebě přesunout pozornost od žebříčků nejlepších vysokých škol k nejlepším vysokoškolským systémům. Jeho základní myšlenkou je, že ekonomický, sociální a kulturní rozvoj země závisí na kvalitě celého vysokého školství, a nikoli pouze na kvalitě několika výzkumně orientovaných univerzit (blíže viz naše předchozí texty k tématu, například Nejlepší vysokoškolské systémy).
Snaží se tak ovšem překonat ještě jedno z významných omezení světových žebříčků vysokoškolských institucí. Toto omezení spočívá v tom, že v některých zemích je historicky vysoké školství uspořádané vertikálně jako například v USA, kde vedle zhruba dvoustovky špičkových univerzit funguje také několik tisíc velmi průměrných vysokoškolských institucí, zatímco jinde je vysoké školství orientováno horizontálně jako například v Německu, kde funguje kolem 150 kvalitativně mnohem více srovnatelných univerzit a vysokých odborných škol (Fachhochschulen). Německé vysoké školy se proto v žebříčcích neumisťují tak dobře jako americké či anglické, což však ještě nutně neznamená, že je vysoké školství jako celek v Německu horší.
Zprávu o úrovni vysokého školství v prvních padesáti zemích světa (vyznačených na předchozí mapce, která má na webové adrese interaktivní povahu a je možné si v ní otevřít podrobnější informace o každé zemi nebo vytvořit její přehledné srovnání s dalšími individuálně vybranými zeměmi) zpracovává pro U21 tým pracovníků australského Institutu aplikovaného ekonomického a sociálního výzkumu (Melbourne Institute of Applied Economic and Social Research) na Univerzitě v Melbourne (University of Melbourne). Tým vede profesor Ross Williams, který již dříve sestavoval oficiální žebříčky australských univerzit. Celkový koncept žebříčků U21 popsal společně s globálně uznávaným odborníkem profesorem Simonem Marginsonem a dalšími dvěma kolegy v roce 2013 v koncepčním materiálu o faktorech a charakteristikách, které utvářejí kvalitu vysokoškolských systémů (The determinants of quality national higher education systems). Při prezentaci žebříčků během tiskové konference mimo jiné poznamenal, že chce-li být kterákoliv země v globalizovaném světě ekonomicky konkurenceschopná, je pro ni silné vysoké školství naprosto nezbytné.
Vysokoškolské systémy jsou v žebříčku U21 hodnoceny podle více než dvou desítek ukazatelů zařazených (s různými vahami) do čtyř dimenzí: resources (zdroje: veřejné a soukromé výdaje na vysokoškolské vzdělávání a výzkum), environment (prostředí: vládní politika a regulace, kvalita poskytovaných informací, podíl žen mezi učiteli a studenty, úroveň celého vzdělávacího systému), connectivity (otevřenost: mezinárodní spolupráce a zahraniční studenti, otevřený přístup k informacím a dokumentům) a nejdůležitější output (výsledky: umístění vysokých škol dané země v mezinárodních žebříčcích, počty vědeckých článků a jejich citací, absolventi a jejich zaměstnatelnost na trhu práce). Ukazatele nejsou uvažovány v absolutních, ale v relativních hodnotách, které berou v úvahu rozdílnou velikost každé země (podle počtu obyvatel).
Počet srovnávaných ukazatelů se od vzniku žebříčku stále vyvíjí. Z původních 20 v prvním vydání žebříčku z roku 2012 jejich počet postupně rostl až na současných 25 ukazatelů (22 v roce 2013, 24 v roce 2014 a 25 od roku 2015). Poslední rozšíření v roce 2015 proběhlo v dimenzi environment, kam byl nově zařazen ukazatel převzatý z výsledků mezinárodního šetření World Economic Forum (WEF) mezi řídícími pracovníky. Tento ukazatel vypovídá o celkové úrovni vzdělávacích systémů a jejich vztahu k potřebám ekonomiky (How well does the educational system in your country meet the needs of a competitive economy?). V letech 2012–2014 se měnily rovněž váhy každé ze čtyř definovaných dimenzí; od roku 2014 jsou však již stabilní: output (výsledky) 40 %, connectivity (otevřenost) 20 %, resources (zdroje) 20 % a environment (prostředí) 20 %.
V roce 2017 došlo v metodologii pouze ke dvěma drobným změnám v rámci definic dílčích ukazatelů. V dimenzi environment je nově definován index míry diverzity vysokoškolských institucí, do něhož byl, vedle podílu studentů zapsaných ke studiu na soukromých vysokých školách, zařazen navíc podíl studentů zapsaných ke studiu v tzv. krátkých programech (ISCED 5 podle klasifikace ISCED 2011). Druhá změna se odehrála v dimenzi connectivity a souvisí se změnou v definování ukazatele otevřenosti (openness) přebíraného z žebříčku Webometrics – Ranking Web of Universities. Tento ukazatel nově zjišťuje počet citací podle internetového vyhledávače google a je označován jako transparency. Pro zmírnění dopadu této metodologické změny je však pro rok 2017 uvažována průměrná hodnota mezi hodnotou předchozího ukazatele z roku 2016 a nového z roku 2017.
Nejúspěšnější zemi v každé ze čtyř dimenzí (a následně i v celkovém žebříčku) je přiřazeno skóre 100 a pozice ostatních zemí jsou vyjádřeny jako procenta z tohoto nejvyššího skóre. Znamená to ovšem, že skóre každé země má vždy relativní povahu vůči nejlepšímu výsledku, a tedy absolutní zlepšení hodnoty ukazatele se nemusí nutně projevit ve vyšším skóre (a naopak), neboť záleží také na dynamice vývoje v ostatních vysokoškolských systémech.
Výsledky roku 2017
Žebříček U21 v roce 2017 stejně jako v předchozích letech zveřejňuje pořadí 50 nejúspěšnějších zemí nejen podle celkového hodnocení, ale rovněž v každé ze čtyř definovaných dimenzí. Do žebříčku zařazená padesátka zemí je vybrána z celosvětové databáze přibližně dvou stovek zemí. Znamená to tedy, že vlastně všechny země v žebříčku – i ty, které se umístily v jeho spodní části – jsou vysoko nad celosvětovým průměrem, neboť patří ke čtvrtině nejlepších vysokoškolských systémů na světě.
Podle výsledků celkového hodnocení patří v roce 2017 mezi 10 nejlepších vysokoškolských systémů opět stejná skupina zemí jako ve čtyřech předchozích vydáních (2013-2016) a téměř stejná skupina jako v roce 2012 (viz následující tabulka). V čele jsou stále (nepřetržitě od roku 2012) Spojené státy americké, druhé místo si znovu udrželo Švýcarsko (čímž potvrdilo své vynikající postavení, na které se z 6. místa posunulo již v roce 2015) a třetí je nově Spojené království. Třetí pozici z let 2014–2016 neudrželo Dánsko a posunulo se tak na čtvrté místo.
V případě UK se jedná o dosud nejlepší celkové umístění a zároveň pokračování ve vzestupném trendu (10. místo v letech 2012 a 2013, 8. místo v letech 2014 a 2015, 4. místo v roce 2016). K pozitivnímu posunu UK v posledních letech došlo zejména vlivem postupného zlepšování skóre získaného v dimenzi resources z hodnoty 56 v roce 2012 až na hodnotu 82 v roce 2017. V současné době patří UK mezi země s největším objemem investovaných finančních prostředků v přepočtu na vysokoškolského studenta. Druhou dimenzí, kde se UK v posledních letech zlepšilo, je dimenze s názvem connectivity (zlepšení skóre z hodnoty 84 v roce 2015 na 87 v roce 2017), a to zejména díky vysokému počtu mezinárodních studentů. Ve zbývajících dvou dimenzích UK v posledních letech spíše stagnuje.
Ve srovnání s rokem 2016 došlo v první desítce k několika dalším více či méně významným posunům v pořadí. O další tři pozice se meziročně zhoršilo Finsko (4. místo v roce 2015, v roce 2016 pokles na 6. místo a v roce 2017 až na 9. místo). V roce 2017 k poklesu došlo zejména kvůli zhoršení v dimenzi environment (z 3. na 8. místo) a částečně také vlivem mírného zhoršení v dimenzi connectivity (pokles z 9. na 10. místo). V dimenzích resources (7. místo) a output (9. místo) si totiž Finsko udrželo své umístění z roku 2016. O jednu pozici se zhoršilo také Nizozemsko, které v předchozích čtyřech vydáních obsadilo 7. místo. Naopak o další dvě pozice (na dosud nejlepší celkové 6. místo) si polepšil Singapur, který podobně jako UK stoupá v žebříčku směrem vzhůru. Shodně o dvě pozice výše (na 7. místo) se posunula Kanada, která tím přibrzdila svůj postupný propad z 3. místa v roce 2014.
Vedle Singapuru a Kanady se v žebříčku mezi roky 2016 a 2017 zlepšila nejvíce Ukrajina, a to dokonce o sedm pozic (ze 42. na 35. místo). Turecko, které zaznamenalo největší posun vpřed mezi roky 2015 a 2016 (ze 49. na 44. místo), se zlepšilo o další čtyři pozice na dosud nejlepší 40. místo. O tři pozice vpřed se v žebříčku mezi roky 2016 a 2017 posunuly Saúdská Arábie (na 25. místo), Chorvatsko (na 43. místo) a Bulharsko (na 45. místo). Na druhé straně se vedle Finska meziročně nejvíce zhoršila Brazílie o čtyři pozice (z 38. na 42. místo) a dále Slovensko, Rumunsko, Mexiko a Thajsko shodně o tři pozice. V případě Slovenska se jedná o posun na dosud vůbec nejhorší 38. místo zejména v důsledku zhoršení o 5 pozic v dimenzi environment. Rovněž v případě Rumunska (44.), Mexika (46.) a Thajska (47.) se jedná o jejich dosud nejhorší umístění. Změny v pořadí u ostatních zemí nepřesáhly dvě pozice.
První dvacítka se nám vzdálila
Zatímco v roce 2016 dosáhlo České vysoké školství na historicky nejvyšší celkové skóre (60,0) a umístilo se na 22. místě, v roce 2017 nasbíralo naopak druhé nejnižší skóre v historii (56,9) a pokleslo ve světovém pořadí na 24. místo, což je ovšem třetí nejlepší umístění v historii žebříčku U21. Českou republiku v roce 2017 přeskočily Jižní Korea a Španělsko, stále se však umístila například před Portugalskem či Slovinskem, ale také před vysokým školstvím v Itálii, Maďarsku, Polsku, Slovensku nebo v Řecku.
V dimenzi connectivity jsme získali historicky nejnižší skóre 56,9 (65,2 v roce 2016, 63,7 v roce 2015, 66,2 v roce 2014 a 64,4 v roce 2013) a shodně dosud nejnižšího skóre jsme dosáhli v dimenzi environment (76,5), ve které v posledních letech oslabujeme pravidelně (84,1 v roce 2016, 84,3 v roce 2015, 92,1 v roce 2014 a dokonce 92,9 v roce 2013). V dimenzi resources získala Česká republika naopak dosud nejvyšší skóre 58,5 a postupně se v ní zlepšuje (57,9 v roce 2016, 56,8 v roce 2015, 46,3 v roce 2014 a 46,2 v roce 2013). Nejhůře jsme na tom ovšem jako obvykle v dimenzi output, která má nejvyšší váhu (40 %) v celkovém hodnocení a v níž máme (přes postupné zlepšování) stále velmi nízké skóre 36,8 (35,9 v roce 2016, 35,4 v roce 2015, 32,7 v roce 2014 a 32,8 v roce 2013).
Rozdílné pořadí ve čtyřech dimenzích
Hodnocení v rámci dimenze output (9 ukazatelů a nejvyšší váha v celkovém hodnocení) ovládly opět jednoznačně USA (skóre 100) s třicetibodovým odstupem (přibližně stejným jako v letech 2016 a 2015 a o 6 bodů nižším než v roce 2014). Za USA následuje jako 2. UK (69,0), 3. Austrálie (64,0), 4. Dánsko (62,4) a 5. Švédsko (62,1) – stejná pětice zemí jako v roce 2016. Zajímavostí je meziroční zlepšení Chorvatska o šest pozic na 34. místo a Argentiny o pět pozic na 36. místo a na druhé straně zhoršení Chile o šest pozic na 41. místo a Turecka rovněž o šest pozic na 44. místo.
Nejvyšší váha této dimenze a výrazný odstup před ostatními zeměmi stojí také za celkovým prvním místem USA. Významně k tomu ovšem přispívá ne zcela pochopitelná výjimka, kdy jediný ze všech ukazatelů – celkový počet vědeckých článků publikovaných v daném kalendářním roce – je do dimenze output započítán v absolutní hodnotě a navíc s váhou 25 % v rámci této dimenze. To samozřejmě mimořádně zvýhodňuje USA a další velké země na úkor zemí malých. Česká republika obsadila v dimenzi output 30. pozici stejně jako v letech 2014-2016.
V dimenzi resources (5 ukazatelů) uspěly nejlépe na 1. místě Švédsko (skóre 100 a meziroční posun z 5. místa), 2. Dánsko (98,2), 3. Kanada (96,3), 4. Singapur (95,8) a 5. Švýcarsko (95,2). Ve srovnání s rokem 2016 se nejvíce zlepšily Ukrajina (o 8 pozic na 18. místo), Turecko (o 7 pozic na 22. místo) a Chile (o 5 pozic na 28. místo). Naopak největší propad zaznamenaly Argentina (o 8 pozic na 44. místo), Írán (o 6 pozic na 47. místo), Nový Zéland (o 5 pozic na 23. místo) a bohužel o pět pozic rovněž Česká republika, která obsadila až 27. místo, na něž se posunula z 22. místa v roce 2016. K tomuto zhoršení došlo především vlivem snížení vládních výdajů na vysoké školství.
Nejlepších výsledků v dimenzi connectivity (6 ukazatelů) dosáhly na 1. místě Švýcarsko (skóre 100), dále následovalo 2. UK (87,0), 3. Rakousko (85,6), 4. Dánsko (85,2) a 5. Nizozemsko (81,9). České vysoké školství se z 19. místa v letech 2014-2015 dostalo v roce 2016 na 17. místo, avšak v roce 2017 kleslo na 21. místo. V této dimenzi stojí za zmínku ukazatel podílu vědeckých článků vzniklých v rámci mezinárodní spolupráce, kde jsou opakovaně nejúspěšnější Saúdská Arábie (75 %), Hongkong (66 %), Švýcarsko (64 %), Belgie (60 %) a Singapur (59 %). V roce 2017 hodnota tohoto dílčího ukazatele meziročně poklesla pouze v případě třech zemí (Indonésie, Rusko a Jihoafrická republika), zatímco ve všech ostatních zemích se podíl vědeckých článků s mezinárodní spoluprací zvýšil.
V dimenzi environment (5 ukazatelů) došlo podle zveřejněných výsledků k významnějším posunům nepochybně také vlivem nové definice indexu míry diverzity vysokoškolských institucí, o níž jsme se již zmínili. V roce 2017 jsou v této dimenzi nejúspěšnější: 1. USA (skóre 100), 2. Nový Zéland (95,9), 3. Austrálie (95,7), 4. Singapur (93,1) a 5. UK (91,7). Meziročně se zlepšily nejvíce Kanada (o 14 pozic na 20. místo) a Izrael (o 14 pozic na 18. místo). Naopak největší meziroční zhoršení zaznamenaly Rumunsko (o 15 pozic na 30. místo) a bohužel také Česká republika, která se posunula o 13 pozic z 20. místa až na 33. místo, přičemž ještě v roce 2014 obsadila dokonce 12. místo.
Ekonomická vyspělost a úroveň vysokého školství
Vedle hlavního žebříčku U21 vytvářejí jeho autoři od roku 2014 navíc paralelní žebříček očištěný o vliv rozdílné ekonomické úrovně jednotlivých zemí (měřené úrovní HDP na obyvatele ve srovnatelných tzv. PPP dolarech přepočítaných podle parity kupní síly). Žebříček vlastně ukazuje, zda a nakolik si jednotlivé země ve srovnávaných ukazatelích vedou lépe či hůře v porovnání s očekávánou hodnotou vycházející z ekonomické úrovně země. Je totiž nesporné, že vyspělost ekonomiky a vysokého školství spolu úzce souvisí; následující graf dokládá, že ekonomická úroveň země vysvětluje 62 % rozptylu úrovně jejího vysokoškolského systémů.
Očištění vlivu rozdílné ekonomické úrovně vyvolává každoročně velké přesuny v pořadí zemí oběma směry. Na prvních pěti pozicích se v paralelním žebříčku v roce 2017 v pořadí od nejlepšího umístily Srbsko, UK, Jihoafrická republika, Dánsko a Švédsko. Kromě Jihoafrické republiky se jedná o stejnou pětici zemí jako v roce 2016, kde 5. pozici obsadila Čína, která v roce 2016 zaznamenala meziroční zlepšení v paralelním žebříčku z 16. na 5. místo, avšak nyní v roce 2017 klesla téměř zpět až na 14. místo.
Ve srovnání s hlavním žebříčkem U21 se v paralelním žebříčku 2017 nejvíce směrem vzhůru přesunuje Srbsko (o 38 pozic), Jihoafrická republika (o 34 pozic), Indie (o 32 pozic), Portugalsko (o 19 pozic) a Čína (o 16 pozic). Znamená to tedy, že podle hodnocení U21 má Srbsko podstatně lepší vysoké školství, než by odpovídalo jeho celkové ekonomické úrovni. Naopak v takto konstruovaném paralelním žebříčku se nejvýrazněji propadly Saúdská Arábie (o 22 pozic), Tchaj-wan (o 17 pozic) a Norsko a Japonsko (shodně o 16 pozic) a také USA, Singapur, Německo a Irsko (shodně o 14 pozic). Jejich vysoká ekonomická úroveň se tedy odpovídajícím způsobem nepromítá do úrovně vysokého školství.
Česká republika se v roce 2017 v žebříčku s hodnotami očištěnými o vliv ekonomické úrovně umístila na 21. místě (19. místo v letech 2015–2016), tedy o 3 pozice výše než v hlavním žebříčku U21. Znamená to tedy, že Universitas 21 hodnotí naše vysoké školství (stejně jako vždy v předchozích letech) o něco lépe, než odpovídá úrovni české ekonomiky.
Autoři působí ve Středisku vzdělávací politiky Pedagogické fakulty UK.