Už po osmadvacáté si letos stovky lidí připomněly uzavření českých vysokých škol na začátku nacistické totality i den, kdy symbolicky přesně po padesáti letech jiná generace studentů odstartovala rychlý pád totality komunistické. Rektoři dvou největších českých vysokých škol využili této piety i k varování. Tomáš Zima zdůraznil, že o svobodu musíme usilovat dennodenně. A Mikuláš Bek upozornil, že svobodomyslná společnost sice utrpěla mnohé prohry, přesto věří, že je prostor pro její rozvoj.
V Praze se událostem z podzimu 1939 řečníci věnovali hned ráno při pietním aktu před Hlávkovou kolejí, kde bydlel student medicíny Univerzity Karlovy Jan Opletal. Následkům zranění podlehl při střelbě v Žitné ulici. Pokojná protinacistická demonstrace 28. října 1939, v den výročí založení samostatného Československa, měla tragickou dohru.
„Nacisté dobře věděli, že mají šanci potlačit vůli českého národa po svobodě, pokud budou likvidovat učitele, lékaře, umělce, sokoly a další osobnosti, které se nebály vyjádřit svou touhu po svobodě,“ řekl ve svém projevu před Hlávkovou kolejí rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima. Stejně jako většina mluvčích ve své řeči připomněl i druhé listopadové výročí. „Svobodu a demokracii uhájíme jen tehdy, budeme-li o ni každý den usilovat. Jakmile polevíme, budeme na nejlepší cestě ji ztratit. Takové je poselství obou listopadů,“ zdůraznil Zima.
Od Hlávkovy koleje se pak zástupci vysokých škol a studenti vydali k památníku Jan Opletala a pekařského dělníka Václava Sedláčka, který se stal také obětí tvrdého potlačení demonstrace roku 1939 v Žitné ulici. Pietní akt zde doprovodila studentská hymna Gaudeamus Igitur v podání pěveckého souboru složeného převážně ze studentů Univerzity Karlovy.
Humanistické ideje versus realita
A vedle popisu události, které se zde odehrály, a jejich odkazu do současnosti z úst rektora Zimy, tam zazněl také apel rektora Masarykovy univerzity Mikuláše Beka, aby univerzity do budoucna zvážily, s kým tento svátek slaví. Bek tak reagoval na složení účastníků pietní akce u Hlávkovy koleje, kde se vystřídala i řada politiků, jejichž názory se zcela neslučují s humanistickými idejemi, které výročí 17. listopadu připomíná.
Odkaz na humanistické a demokratické principy se pak objevoval i ve většině vystoupení pod názvem „Děkujeme, že můžeme“ na pražském Albertově. I zde rektor Zima připomněl, že obě listopadová výročí propojuje statečnosti lidí, kteří se nebojí vyjádřit svůj názor, pokud cítí, že demokracie a humanistické ideály a lidská práva jsou ohroženy. Připomněl ale, že na druhé straně je to otázka odpovědnosti. „Protože my sami jako občané, obyvatelé máme možnost věci veřejné ovlivňovat, nejen v době voleb, ale svým každodenním chováním.“
Nepropadat skepsi
Rektor Bek upozornil na to, že část veřejnosti sice může mít z některých událostí za posledních pěti let pocit neúspěchu a prohry, přesto ale podle něj není důvod proto, aby zavládla melancholie, smutek nebo panika. „A zejména věřím, že se vyplatí investice, kterou česká společnost v minulosti vložila do vzdělání. Českou společnost mění vzdělání k lepšímu. Věřím tomu, že demografická a sociální proměna povede k tomu, že v příštích letech se nám, svobodomyslným, bude dařit lépe,“ řekl Bek.
A zatímco v Praze se odpolední program oslav přesunul z deštivých ulic do sucha auly přírodovědecké fakulty a menzy, kde pokračoval sérií besed a přednášek, na brněnském náměstí Svobody teprve startoval více než dvouhodinový program, který poprvé společně zorganizovali studenti pěti brněnských univerzit. V programu, kde se na pódiu na náměstí střídali muzikanti a herci, vzbudilo největší obdiv vystoupení čtyřiadevadesátileté absolventky Masarykovy univerzity Daruše Burdové, která zavzpomínala na hrůzné dny počátku protektorátu, kdy se zavřely vysoké školy a němečtí studenti ověšení hákovými kříži pochodovali Brnem.
Brněnské oslavy uzavřel již tradiční lampionový průvod, který se vydal z náměstí Svobody přes Moravské náměstí, bývalou lékařskou fakultu, kolem filozofické až na právnickou fakultu, jež sloužila za války jako sídlo gestapa. Procesí stovek lidí s lampiony pak zamířilo ke Kaunicovým kolejím a večer skončil zpěvem hymny na brněnském náměstí Míru.
Zveřejnil(a) Universitas dne 19. listopad 2017