Univerzita Karlova podává dvě správní žaloby na hlavu státu kvůli tomu, že nejmenoval profesory fyzika Ivana Ošťádala a historika umění Jiřího Fajta. Podle rektora UK Tomáše Zimy prezident porušil pravidla pro jmenování profesorem a akademické svobody. Prezident Miloš Zeman na svém rozhodnutí trvá, argumentuje tím, že Ošťádal měl mít styky s StB a Fajt prý neuvedl v řízení o jmenování pravdivé informace.
Správními žalobami pokračuje čtyři roky trvající spor prezidenta republiky a Univerzity Karlovy o nejmenování dvojice profesorů. Nejstarší česká univerzita uvedla, že na Miloše Zemana podala dvě správní žaloby k pražskému městskému soudu, a to kvůli jeho rozhodnutí nejmenovat fyzika Ivana Ošťádala a historika umění Jiřího Fajta profesory. Novinářům to oznámil včera na tiskové konferenci rektor školy Tomáš Zima a dodal, že prezident podle názoru univerzity porušil pravidla pro jmenování profesorem a akademické svobody. Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček podle ČTK uvedl, že Zeman na svém rozhodnutí trvá.
„Podle našeho názoru pravidla a zákony musí platit pro všechny, pro každého občana jednotlivě, jak pro rektora, tak i pro pana prezidenta,“ řekl rektor Zima. „V tuto chvíli se jedná o porušení pravidel a akademických svobod na Univerzitě Karlově, ale v budoucnu se to může týkat každého z vás,“ poznamenal rektor. Doplnil, že na soud se obrátili i docenti Fajt s Ošťádalem. Škola si totiž za provedeným řízením jmenování profesorů stojí a jmenování obou mužů podle rektora Zimy „výrazně doporučily“ vědecké rady při tajném hlasování.
Zemanovi vadí údajné špatné vedení řízení a kontakty s StB
Spor Univerzity Karlovy a prezidenta republiky se vleče už od jara 2015, kdy Zeman odmítl podepsat jmenovací dekrety obou mužů. Univerzita podle něj nevedla řízení o jmenování profesory řádně. U Fajta, který je ředitelem Národní galerie, údajně přešla to, že předložil nepravdivé informace, u Ošťádala zase prezidentovi vadil nesoulad jeho styků s StB a etického kodexu školy. V dopise ministrovi školství, který Hrad zveřejnil na svém webu, prezident argumentuje etickým kodexem školy a docentovou „morální degradací“. Vyvozuje ji z Ošťádalových kontaktů s komunistickou Státní bezpečností. Rektor univerzity Tomáš Zima již dříve řekl, že škola si za svým jmenovacím řízením stojí a že se pravděpodobně znovu obrátí na soud, což se nyní stalo.
„Je evidentní, že hodnoty prezentované (nejen) Univerzitou Karlovou v jejím etickém kodexu, resp. statutu, se extrémně příčí 'hodnotám', které byly vyznávány příslušníky Státní bezpečnosti či jejich pomocníky (spolupracovníky), mezi něž docent Ošťádal patřil,“ konstatoval Zeman v dopise. Podle prezidenta univerzita tuto skutečnost při řízení neznala nebo ignorovala. V dopise prezident dále píše, že o Ošťádalově dlouholeté spolupráci s StB svědčí svazek zachovaný v Archivu bezpečnostních složek. Uvádí, že fyzik v 80. letech 20. století sloužil StB jako krycí adresa, na kterou si bezpečnost nechala zasílat korespondenci ze zahraničí. Zmiňuje také, že byl záložním důstojníkem Vojenské kontrarozvědky a v roce 1984 absolvoval specializovaný kurz ve Vojenské politické škole.
„Je evidentní, že studenti by se nemohli být cítit vázáni etickými pravidly univerzity, pokud univerzita sama tato pravidla ignoruje a nejvyšší postavení propůjčí někomu, kdo tato pravidla nesplňuje,“ napsal Zeman ministrovi školství. "Profesor má být autoritou a významnou osobností reprezentující ty nejvyšší (i morální) kvality i pro širokou veřejnost. Takovou osobností však docent Ošťádal není,“ dodal. Fyzik už dříve veřejně připustil, že krycí adresu poskytoval. „Byl jsem mladý a naivní,“ řekl k tomu v minulosti novinářům. Ohledně kontaktů s StB se ho již dříve zastal rektor Zima.
Jiří Fajt zase podle Zemana univerzitě v řízení předložil nepravdivé i zavádějící informace. V rozhodnutí prezident uvedl, že nesplnil podmínku souhrnné pětileté pedagogické činnosti na vysoké škole. Zpochybnil také některé údaje, které Fajt předložil ke svým publikačním aktivitám. Historik umění příslušné orgány školy podle Zemana buď uvedl v omyl, nebo škola tyto rozpory a nedostatky vědomě přešla.
Vyřešení současných žalob může trvat roky
Celý spor už u soudu byl, ale ten věc prezidentovi loni vrátil k novým rozhodnutím. Prezident se v nich opřel o výrok z rozsudku, podle nějž je povinen návrhu na jmenování vyhovět, ledaže by zjistil, že jmenovací řízení bylo zatíženo vadami, které by mohly mít vliv na jeho výsledek. „Prezident zjistil zcela zásadní skutečnosti, které hodnotící komise příslušných fakult, vědecká rada Univerzity Karlovy a konečně ani sám ministr školství v řízení v letech 2014−2015 neodhalili,“ shrnul obsah obou nových rozhodnutí právník Hradu Marek Nespala ve vyjádření.
Právník a prorektor UK pro akademické kvalifikace Aleš Gerloch ale oponuje, že není úkolem prezidenta republiky ani ministra školství, aby věcně přezkoumávali podmínky pro jmenování profesorem. „To je věcí vysoké školy, které k tomuto účelu slouží příslušné orgány,“ doplnil rektora Gerloch.
Kdy se současné správní žaloby dočkají rozuzlení, není jasné. „Je otázka, jak rychle budou žaloby projednávány,“ připustil Gerloch, který si je vědom, že správní úsek pražského městského soudu je dlouhodobě přetížený. Jen nařízení projednání podaných žalob mu trvá i přes rok.
Stanovisko a postup Univerzity Karlovy ve sporu s prezidentem pak podpořila Česká konference pak na svém zasedání 14. února. „ČKR odmítá zasahování do autonomie vysokých škol a nerespektování zákonného postupu,“ píší v prohlášení rektoři.
Autorka je redaktorkou Hospodářských novin.