Nerovnosti v současné společnosti a jak prolomit existující bariéry bylo hlavní téma dnešní výroční konference Národního institutu SYRI, který sdružuje vědce Univerzity Karlovy, Masarykovy univerzity a Akademie věd. Konference nabídla to nejzásadnější z posledních výzkumů vědců a vědkyň zapojených do projektu. Přednesli celkem 35 příspěvků.
Podle vědecké ředitelky SYRI Kláry Šeďové má zkoumání nerovností ve společnosti velký praktický význam. „Těžko jinak dosáhneme společenské stability a koheze, pokud existují skupiny, které mají pocit, že systém pro ně není spravedlivý, což podkopává důvěru v instituce,“ uvedla Šeďová.
Téma sociálních nerovností se podle ní vzpírá jednoduchému vědeckému uchopení, protože nerovnosti jsou podmíněné celou řadou různých faktorů.
„Společnost je v pohybu a tím se mění i zdroje nerovností,“ uvedla Šeďová a zmínila například narůstání digitální nerovností. Sociální vztahy je podle ní nutné zkoumat stále znovu a znovu v jejich reálných podmínkách. Právě o to se SYRI snaží, přičemž výhodou institutu je fakt, že jde o významně interdisciplinární těleso, což ukázala i dnešní konference.
O potřebě snižovat nerovnosti ve společnosti dnes mluvil i hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich, když zmínil otázku počtu žen v politice, kterou musel před několika dny sám řešit.
SYRI funguje už více než dva roky. Za tu dobu vědci a vědkyně institutu publikovali více než 200 článků ve významných zahraničních prestižních časopisech. To je ale jen jedna z rolí institutu. Podle prorektora Univerzity Karlovy Ladislava Krištoufka je práce institutu významná tím, že se mu daří předávat vědecká zjištění k decizní sféře. O aplikaci výsledků výzkumu mluvil i člen Akademické rady AV ČR Tomáš Kostelecký, který působí i v koordinační radě SYRI.
„Význam aplikací je nepochybný a doufám, že se nám podaří ukázat, že to dává smysl, že můžeme přispět, aby společnost fungovala lépe. Přál bych si, abychom my vědci hledali cesty, jak tento transfer dělat a jak ho podporovat,“ uvedl Kostelecký. Institut SYRI podle něj významně propojil badatele, kteří působí v Brně s těmi, co působí v Praze.
Jedna z výzkumných skupiny SYRI se věnuje vzdělávání. Její činnost dnes ocenil náměstek ministra školství Jiří Nantl. „SYRI patří k nejvýznamnějším institucím, které se věnují vzdělávací politice,“ zmínil Nantl, podle kterého český systém aktuálně čelí několika významným změnám, které se ministerstvo snaží prosadit. Jednou z nich je revize kurikula, konkrétně resort hledá cestu, jak posílit u mladé generace čtenářskou a matematickou gramotnost.
Dnešní konference se konala na půdě Masarykovy univerzity v Brně. „SYRI propojuje výzkumníky a výzkumnice z oblastí, které spolu dříve sice spolupracovaly ale ne tolik jak bychom si přáli. Mám radost, že zrovna tento projekt, který propojuje oblasti přírodních, sociálních, humanitních věd má Masarykova univerzita čest vést, a že společně můžeme vytvářet nové směry, které věřím rezonují ve společnosti,“ uvedl dnes k práci institutu rektor Masarykovy univerzity Martin Bareš.
SYRI má zatím jasnou budoucnost do konce roku 2025. Bareš dnes ale zmínil, že další pokračování se aktuálně řeší. „Probíhají velmi intenzivní jednání ohledně dalšího financování. Uvidíme, v jaké extenzitě a co se podaří,“ uvedl Bareš.