Jakou hodnotu má vlastně služba veřejných knihoven? Když už ji město zřídí a platí, vrátí se jeho občanům hodnota, kterou do knihovny investovalo? Podobné otázky si kladl ředitel Městské knihovny v Praze Tomáš Řehák. Odpovědí je unikátní metodika, na jejíž tvorbě se podíleli vědci z Univerzity Pardubice a která dokáže ekonomickou efektivitu knihoven přesně určit. Stejně tak bude možné určit, které služby jsou v knihovnách skutečně efektivní a které naopak příliš užitku nepřináší.
Výzkum trval šest let a získal grant 3,2 milionu korun
Řehák díky svým kontaktům s řediteli významných knihoven v zahraničí zjistil, že řada z nich se těmito otázkami také zabývá. Myšlenka ho zaujala natolik, že navrhl ministerstvu kultury projekt, jehož cílem bylo právě zabývat se ekonomickou efektivností českých veřejných knihoven.
„U nákladů je situace jednoduchá – převezmou se data z účetnictví a zjistí se explicitní náklady. V naší metodice však upozorňujeme na to, že je nezbytné započítat i další náklady, například v situaci, kdy knihovna používá bezplatně budovu ve vlastnictví svého zřizovatele,“ vysvětluje docent Jan Stejskal z pardubické univerzity. Stejně tak vědci určili i výstupy knihovny, tedy jakou tvoří hodnotu. „Ocenili jsme jednotlivé služby standardní knihovny, a to na základě buď empirických studií mezi čtenáři, nebo za pomoci vyhledání tržních ocenění nejbližších náhražek knihovnických služeb,“ dodává Stejskal. Protože jde z velké části o ekonomické výpočty, začala Městská knihovna v Praze spolupracovat se zástupci Fakulty ekonomicko-správní Univerzity Pardubice. Společně vytvořili tým složený z odborných pracovníků knihovny, managementu knihovny a ekonomů z pardubické univerzity. Ministerstvo na tvorbu metodiky přispělo grantem 3,2 milionu korun a z části přispěly také pražská knihovna a Univerzita Pardubice. Po šesti letech výzkumu je metodika, která zjistí, jak jsou knihovny efektivní, hotová.
Metodika umožní porovnat efektivnost jednotlivých služeb
Sama analýza je záležitostí kalkulačky nebo excelu. „Jde o jednoduchý princip výpočtu, který svede každý. Jediné, co je na výpočtu opravdu složité, je stanovení koeficientů, kterými se jednotlivé objemy služeb násobí,“ vysvětluje Řehák.
Analýzu už použila Městská knihovna v Moravské Třebové, která zjistila, že za každou korunu veřejných peněz vložených do rozpočtu knihovny poskytne veřejnosti službu v hodnotě téměř šesti korun. Knihovnu přitom navštěvuje každý šestý občan města a loni se akcí pořádaných knihovnou zúčastnilo více než deset tisíc lidí. „Získané informace tak mohou přispět ke kvalitnějšímu řízení knihovny jako instituce, pomoci zaměřit se na zlepšení služeb, které čtenáři nevnímají jako užitečné, anebo využít výsledků výzkumu jako významného informačního zdroje pro marketingové účely knihovny,“ upozorňuje Stejskal.
Výzkumný tým si ale klade do budoucna podstatně větší ambici, než jen spočítat efektivnost knihovny jako celku. „Chceme vyvinout metodiku, která umožní vzájemně porovnávat efektivnost jednotlivých služeb knihovny. Takový nástroj by poskytl managementu knihovny důležitá data nejen pro sestavování plánů a rozpočtů, ale i pro strategické řízení. Napovídal by totiž, které služby jsou podfinancované a které naopak lze utlumit, protože jejich efektivnost klesá,“ plánuje Stejskal.
Autorka je redaktorkou Hospodářských novin.